Stín (Učebnice strana 157 – 159)

Prezentace na téma: "Stín (Učebnice strana 157 – 159)"— Transkript prezentace:

1 Stín (Učebnice strana 157 – 159) Umístíme-li kruhový kotouč mezi svíčku (bodový zdroj) a stínítko, světlo dopadá jen na část povrchu kotouče, která je obrácená ke zdroji. Do prostoru za kotoučem světlo neproniká, Vzniká tam temný prostor, který nazýváme plný stín. Osvětlíme-li kruhový kotouč dvěma svíčkami (bodovými zdroji), vržené stíny se částečně překrývají. V prostoru, kam nevniká žádné světlo, vzniká plný stín. Prostor, který je osvětlen jen z některého zdroje, se nazývá polostín. plný stín polostín

2 Osvětlíme-li kruhový kotouč plošným zdrojem (např
Osvětlíme-li kruhový kotouč plošným zdrojem (např. žárovka s baňkou z mléčného skla), Plný stín vržený tělesem přechází za stínítkem pozvolna v polostín nebo vzniká neostrý stín. Tento jev je charakteristický pro plošné zdroje světla. V důsledku přímočarého šíření světla vzniká za neprůhlednými tělesy stín. Je to místo, kam světlo neproniká. Při osvětlení více bodovými zdroji nebo plošným zdrojem vzniká za neprůhlednými tělesy i polostín – místo, kam světlo proniká částečně. Slunce jako plošný zdroj osvětluje Zemi. Za Zemí vzniká stín, který postupně přechází v polostín. Dostane-li se Měsíc na své oběžné dráze do prostoru stínu Země, pro pozorovatele na Zemi nastane zatmění Měsíce. Je-li celý Měsíc v úplném stínu Země, můžeme pozorovat úplné zatmění Měsíce. Je-li v úplném stínu Země jen část Měsíce, můžeme pozorovat částečné zatmění Měsíce.

3 Poměry rozměrů a vzdáleností těles neodpovídají skutečnosti!
Zatmění Měsíce Měsíc obíhá kolem Země po kruhové dráze. Je-li celý Měsíc v úplném stínu Země, můžeme pozorovat úplné zatmění Měsíce. polostín Je-li v úplném stínu Země jen část Měsíce, můžeme pozorovat částečné zatmění Měsíce. plný stín Zatmění Měsíce –

4 Také za Měsícem vzniká stín, který postupně přechází v polostín.
Zatmění Slunce Také za Měsícem vzniká stín, který postupně přechází v polostín. Měsíc se na své dráze okolo Země dostane do takové polohy, že jeho vržený stín dopadá na povrch Země. V místech na povrchu Země, kam nedopadají žádné paprsky ze Slunce, pozorujeme ze Země úplné zatmění Slunce. V místech, kam dopadají paprsky jen z části Slunce, pozorujeme částečné zatmění Slunce. plný stín polostín Zatmění Slunce – Turecko, Manavgat Poměry rozměrů a vzdáleností těles neodpovídají skutečnosti!

5 průměr Měsíce přibližně 4krát menší než Země.
Poměry rozměrů a vzdáleností Slunce, Země a Měsíce neodpovídají skutečnosti. Kdybychom chtěli zachovat správné poměry, musel by průměr Slunce být zobrazen zhruba 100krát větší než průměr Země, průměr Měsíce přibližně 4krát menší než Země. průměr Slunce je přibližně km vzdálenost Země – Měsíc km průměr Země je km průměr Měsíce je 3 480km vzdálenost Země – Slunce km Slunce je ve skutečnosti mnohonásobně větší než Země a ve velké vzdálenosti od Země, proto ve většině zkoumání můžeme považovat v daném místě na Zemi svazky slunečních paprsků za prakticky rovnoběžné. Otázky a úlohy k opakování – učebnice strana 160.