Mikroekonomie I Trh práce a mzdová sazba

Prezentace na téma: "Mikroekonomie I Trh práce a mzdová sazba"— Transkript prezentace:

1 Mikroekonomie I Trh práce a mzdová sazba
Ing. Vojtěch Jindra Katedra ekonomie (KE)

2 MIEK1 – Příklady Doplňte následující tvrzení: „Zpětné zakřivení“ individuální nabídkové křivky práce nastává, pokud … efekt změny mzdové sazby … substituční efekt změny mzdové sazby – růst mzdové sazby má tedy pak za následek … nabízeného množství práce. Na úrovni celého trhu má však křivka práce vždy … směrnici (tj. je rostoucí – např. vlivem faktorů rekvalifikace a mobility práce). Odborové svazy působící na reálných trzích práce představují monopolizaci strany … práce. Disponují určitým stupněm … síly a mohou volit různé kombinace úrovní zaměstnanosti a … .

3 MIEK1 – Příklady Charakterizujte trh práce a jeho specifika. Uveďte příklady. Čím se vyznačuje dokonale konkurenční trh práce? Uveďte příklady trhů, které se tomuto ,,ideálů“ blíží. Diskutujte. Čím je určena poptávka po práci? Proč říkáme, že poptávka po práci je poptávkou odvozenou?

4 MIEK1 – Příklady Reálné mzdy jsou:
To samé jako nominální mzdy Nominální mzdy po odečtení daní Nominální mzdy vztažené k hladině úrovně spotřebitelských cen, tzn., že zohledňují, kolik si reálně můžeme koupit za nominální mzdu Shrňte faktory způsobující nedokonalosti reálných trhů práce. Co rozumíme pod pojmy strnulost nabídky práce a poptávky po práci? Objasněte a uveďte příklady.

5 MIEK1 – Příklady Uvažujte pohyb v rámci dokonale konkurenčních trhů.
Jestliže je cena produktu 5 Kč za jednotku a firma musí zaplatit 40 Kč za zaměstnaného dělníka, kolik dělníků najme za předpokladu maximalizace zisku? Jestliže se cena produkce nezmění a cena práce vzroste o 10 Kč na dělníka, kolik dělníků firma najme? Co se děje v případě b s poptávkou po práci? Jakým způsobem lze zkonstruovat křivku tržní (dílčí) poptávky po práci? Jaký má tato křivka tvar? Proč? Počet dělníků 10 11 12 13 14 MPPL 15 9 8

6 MIEK1 – Příklady Vysvětlete substituční a důchodový efekt změny mzdové sazby a jejich vliv na tvar individuální nabídkové křivky práce. Jaká jsou znaménka těchto efektů vzhledem k volnému času? Jak může být negativně skloněná křivka nabídky práce interpretovaná v praxi? Uveďte příklady. Určete optimum zaměstnanosti u dokonale konkurenční firmy, pokud máte následující informace: Krátkodobá produkční funkce: Q = 100L – 0,375L2 Cena produkce: P = 4 Kč Mzdová sazba: w = 103 Kč

7 MIEK1 – Příklady Objasněte, proč na úrovni tržní (dílčí) nabídky práce již nehovoříme o jejím zpět zakřiveném tvaru. Jakým způsobem znázorníte křivku agregátní nabídky veškeré práce v dané ekonomice v určitém časovém okamžiku? Charakterizujte bod rovnováhy na dokonale konkurenčním trhu práce a tuto rovnováhu znázorněte graficky. Čemu se rovná rovnovážná mzda? V čem spočívá monopolní síla odborových svazů? Působí odbory na poptávku či nabídku práce? Uveďte příklady.

8 MIEK1 – Příklady Jaké cíle mohou obory prosazovat? Jakých konkrétních opatření k tomu používají? Z čeho vyplývá monopolní síla odborů? Diskutujte funkce a význam odborů u nás – např. v procesu transformace. Jak mohou odbory působit na zvýšení produktivity práce? Mohou odbory také snižovat efektivnost? Uveďte příklady. Jakou strategii mohou odborové svazy volit? Může nastat případ, že odborově organizovaným pracovníkům je pomoženo na úkor pracovníků, kteří nejsou členy těchto odborových svazů?