Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
1
Interakce těžkých nabitých částic a jader s hmotou Elektromagnetická interakce – rozptyl (na elektronech zanedbatelný, na jádrech malá pravděpodobnost), ionizace – hlavní typ interakce Silná interakce - jaderné reakce, energie vyšší než coulombovská bariera jader prostředí (pro nízké energie její pravděpodobnost malá a pro detekci její vliv většinou zanedbatelný) E < 10 MeV nerelativistické přiblížení: záchyt a ztráta elektronů při velmi nízkých energiích – vliv na ionizační ztráty Rozptyl má malý vliv, hlavní vliv mají ionizační ztráty – kromě konce přímá dráha → dobře definovaný dolet Zároveň platí: Klasická Bethe-Blochova rovnice (nerelativistická bez změny náboje): Při ionizaci některé elektrony mají energii dostatečnou k ionizaci – delta elektrony Vyšší energie → relativistické korekce: Základní závislosti
2
ΔE – pohltí se jen část energie E – pohltí se veškerá energie lze určit celkovou energii lze určit pouze ionizační ztráty jednotlivá částice paralelní svazek proběhlá vzdálenost Průběh ionizačních ztrát pro jednotlivou částici a pro svazek částic se stejnou energií Slabě ovlivněn jen konec dráhy Doběh: Relativistický případ: Nerelativistický případ: neboť β → 1 konstantní ztráty energie minimální ionizace (Z ion = 1):
3
Hadrony s vysokou energií – hadronová sprška Velká část energie transformována jadernými reakcemi – tříštivé reakce produkce mezonů (π +, π -, π 0,...) Přítomná je i elektromagnetická složka daná hlavně rozpadem π 0 Poměr mezi elektromagnetickou a hadronovou složkou Důležitou charakteristikou interakční délka Kompenzační kalorimetry – stejná odezva od elektromagnetické a hadronové složky → přesnost určení energie nezávisí na poměru těchto složek Velké množství neutronů vypařených z vysoce excitovaných jader B ~ 8 MeV/nukleon ( τ(π 0 ) = 8,4·10 -17 s, τ(π + π - ) = 2,6·10 -8 s, τ(μ) = 2,2·10 -6 s ) c = 3·10 8 m/s
Podobné prezentace
