_________________________________________

Prezentace na téma: "_________________________________________"— Transkript prezentace:

1 _________________________________________
České vysoké učení technické v Praze, Fakulta dopravní K617 – Ústav logistiky a managementu dopravy _________________________________________ Osnova cvičení: Úvod do ekonomie Trh, tržní subjekty, tržní mechanismus Teorie výroby Tržní struktury, nedokonalá konkurence HDP – jeho měření Nezaměstnanost, inflace, Phillipsova křivka, hospodářský cyklus 1/39 1

2 Trh, tržní subjekty, tržní mechanismus
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 1. Trh Trh, tržní subjekty, tržní mechanismus Trh – oblast ekonomiky, kde dochází k výměně činností mezi jednotlivými ekonomickými subjekty na základě směny zboží. Tato směna je zprostředkována penězi. 2/39 2

3 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 1. Trh V důsledku společenské dělby práce se objevil problém výměny činností mezi jednotlivými výrobci. Zpočátku barterová směna, později vznikly peníze jako všeobecný ekvivalent. Směnná hodnota – kvantitativní poměr, v kterém se určité zboží směňuje na trhu. Cena P – směnná hodnota vyjádřená v penězích. 3/39 3

4 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 2. Tržní subjekty Tržní subjekty domácnosti (chtějí uspokojit své potřeby, nakoupit vzácné statky, prodat výrobní faktory, získat důchod) firmy (prodávají výrobky a služby, za získané peníze nakupují výrobní faktory za účelem opakování výroby) stát – vláda (vliv na působení trhu – státní instituce, zákonodárství, státní firmy prodávají, státní zakázky nakupují) 4/39 4

5 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 3. Základní elementy trhu Základní elementy trhu NABÍDKA - množství statků, které jsou firmy ochotny vyrábět a prodávat agregátní – souhrn všech zamýšlených prodejů, se kterými přicházejí výrobci na trh  individuální – nabídka jednoho výrobce  tržní – nabídka jediného výrobku od různých výrobců 5/39 5

6 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 3. Základní elementy trhu S (Supply) Křivka nabídky P Posun po křivce x Posun křivky Q 6/39 6

7 Posun po křivce x Posun křivky
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 3. Základní elementy trhu Posun po křivce x Posun křivky 7/39 7

8 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 3. Základní elementy trhu Faktory určující nabídku: vlastní cena výrobní náklady (technika a ceny vstupů) ceny výrobních substitutů organizace trhu specifické faktory 8/39 8

9 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 3. Základní elementy trhu Zákon rostoucí nabídky: Růst ceny vyvolá růst nabízeného množství, pokles ceny vyvolá pokles nabízeného množství, neboli s růstem ceny nabízené množství roste. Vysvětlení: Prodávající chce za určitou cenu (P) prodat určité množství (Q) svého zboží. Čím vyšší je cena (P), tím větší množství (Q) chce prodávající prodat. 9/39 9

10 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 3. Základní elementy trhu POPTÁVKA -  množství statků, které si kupující jsou ochotni koupit na trhu agregátní – celková, určená objemem výrobků a cenami individuální – poptávka jednoho kupujícího nebo po produkci jednoho výrobce tržní – poptávka po jednom výrobku Efektivní koupěschopná poptávka – limituje kupujícího 10/39 10

11 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 3. Základní elementy trhu Křivka poptávky P D (Demand) Q Posun po křivce – posun křivky 11/39 11

12 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 3. Základní elementy trhu Faktory určující poptávku vlastní cena průměrný důchod (důchodový efekt) počet obyvatel ceny příbuzných statků (komplementů) vkus (preference) specifické faktory substituce (substituční efekt) 12/39 12

13 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 3. Základní elementy trhu Zákon klesající poptávky: Křivka poptávky je klesající - pokud cena vzroste, množství poptávaného zboží klesne, pokud cena klesne, poptávané množství vzroste. Neboli s rostoucí cenou poptávané zboží klesá. Vysvětlení: Kupující chce za co nejnižší cenu (P) koupit co největší množství zboží (Q). Čím vyšší je cena (P), tím méně může/chce kupující koupit množství zboží (Q). 13/39 13

14 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 3. Základní elementy trhu Cena P tržní – vzniká na trhu při aktuálním vztahu nabídky a poptávky rovnovážná – formuje se na trhu v případě rovnosti nabídky a poptávky, vzácný a výjimečný stav Utváření ceny Tržní rovnováha 14/39 14

15 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 3. Základní elementy trhu Přebytek regulovaná cena Nedostatek 15/39 15 15

16 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 4. Příklady Příklad 1 Odlište trh peněz, trh kapitálu a trh kapitálových statků. Co si představujete pod pojmem finanční trhy? Jaké instituce na těchto trzích působí? 16/39 16

17 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 4. Příklady Příklad 2 Cena sportovních bot se zvýšila o 350 korun, přesto se během 2 měsíců těchto bot prodalo více než za původní cenu. Jedná se zde o výjimku ze zákona klesající poptávky? Proč ano, proč ne? Vysvětlete, čím mohla být tato změna způsobena. 17/39 17

18 _________________________________________ Příklad 3
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 4. Příklady Příklad 3 Jak se následující skutečnosti projeví na trhu novin? a/ zvýšení ceny papíru b/ začátek olympijských her c/ zvýšení konkurence mezi vydavateli novin d/ obec uvalila zvláštní daň na noviny e/ vydavatelé zavedli zvláštní slevu pro předplatitele (přiřaďte tyto odpovědi: klesne poptávka, vzroste poptávka, klesne poptávané množství, vzroste poptávané množství) 18/39 18

19 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 4. Příklady Příklad 4 Níže jsou uvedeny údaje o poptávce po vejcích a nabídce vajec během jednoho týdne ve velkém městě: POPTÁVKA NABÍDKA cena za balení (v Kč) poptávané množství cena za balení (v Kč) nabízené množství 10 1,00 0,70 12,5 0,90 0,75 15 0,80 17,5 0,85 19/39 19

20 nové poptávané množství
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 4. Příklady a/ nakreslete křivky nabídky a poptávky a určete rovnovážnou cenu a rovnovážné množství prodané za týden.  b/ nové informace o vysokém obsahu cholesterolu a o jeho škodlivosti na zdraví mají za následek následující změnu poptávky: cena za balení (v Kč) nové poptávané množství 10 0,70 12,5 0,60 15 0,50 17,5 0,40 20/39 20

21 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 4. Příklady Zakreslete do grafu novou poptávkovou křivku a ukažte, jak změna poptávky ovlivní rovnovážnou tržní cenu a rovnovážné množství nabízených vajec. Dokažte, že pokud tržní cena vajec neklesne, v obchodech se bude každý měsíc hromadit nadbytek vajec. 21/39 21

22 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 4. Příklady Příklad 5 Nacházíme se na trhu bytů, který je popsán standardním grafem (na ose x je zachycen počet bytů, na ose y výše nájemného v Kč). Zakreslete, jak se změní rovnováha na znázorněném trhu pokud: a/ možnosti topení snižují množství vhodných bytů b/ větší vzdálenost pracovišť nájemníků c/ dojde k zvýšení příjmů bydlících d/ dojde k zavedení kontroly nájemného, která zabraňuje růstu nájemného na rovnovážnou úroveň (cenový strop) 22/39 22

23 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 4. Příklady Příklad 6 Pomocí aparátu poptávkově-nabídkové analýzy vysvětlete sezónní odchylky spotřeby a ceny u těchto dvou komodit – jablka a chaty na rekreaci u moře (plážové chaty). Vysvětlete, proč je v létě cena jablek nízká a cena plážových chat naopak vysoká. 23/39 23

24 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 5. Chování spotřebitele CHOVÁNÍ SPOTŘEBITELE A FORMOVÁNÍ POPTÁVKY Na trhu výrobků a služeb jsou dva základní subjekty (výrobci a spotřebitelé) Spotřebitelé rozhodují svými peněžními hlasy o tom, co vyrábět Cíl spotřebitele: maximalizace užitku poměřuje uspokojení potřeb a vynaložené náklady 24/39 24

25 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 5. Chování spotřebitele Užitek – subjektivní pocit uspokojení, plynoucí ze spotřeby jednotlivých statků nebo služeb. Celkový užitek – celková úroveň uspokojení určité potřeby Mezní užitek – o kolik vzroste celkový užitek, zvýší-li se množství spotřebovávaného zboží o jednotku. TU MU 100 40 75 Celkový užitek 30 50 20 max 25 10 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 25/39 25

26 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 5. Chování spotřebitele Zákon klesajícího mezního užitku: S každou další spotřebovanou jednotkou je spotřebitel více nasycen daným statkem. Proto každá další spotřebovaná jednotka přinese spotřebiteli nižší užitek než ta předcházející. S růstem spotřebovávaného množství statku celkový užitek roste klesajícím tempem do bodu nasycení a pak klesá, tj. klesá mezní užitek s růstem spotřebovávaného množství statku. 26/39 26

27 ---------------- = --------- = --------- = ... = ---------
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 5. Chování spotřebitele 2 základní přístupy k rovnováze spotřebitele kardinální – přímá měřitelnost užitku ordinální – porovnání preferencí spotřebovávaného zboží 1) optimální množství spotřebitel nakoupí, pokud MU = P Zákon rovnosti MU: MUSTATKU MU MU MUn = = = = PSTATKU P P Pn 27/39 27

28 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 5. Chování spotřebitele 2) indiferenční analýza  Chování spotřebitele je analyzováno bez pojmu užitku. Východiskem je indiferenční soubor Indiferenční mapa – soubor indiferenčních křivek 2 zboží  Zákon substituce – vzácnější zboží má větší hodnotu substituce.  Mezní míra substituce – vzájemné nahrazování jednoho statku druhým, aniž se mění užitek. 28/39 28

29 MRS = --------- = ---------
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 5. Chování spotřebitele statek 2 ΔY MUX MRS = = ΔX MUY statek 1 Linie rozpočtu – zobrazení alokace důchodu I = PX . X + PY . Y  29/39 29

30 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 5. Chování spotřebitele Příklad 7 Doplňte nebo vyberte správné odpovědi: a/ Pokud celkové užitky spojené se spotřebou 1, 2 a 3 jednotek byly 100, 160 a 200, potom by odpovídající mezní užitky byly …, … a …. 30/39 30 30

31 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 6. Příklady b/ Která z následujících skupin celkových užitků při spotřebě 1, 2, 3 a 4 jednotek ilustruje princip klesajícího mezního užitku? 200, 300, 400, 500 200, 450, 750, 1100 200, 400, 1600, 9600 200, 250, 270, 280 31/39 31

32 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 6. Příklady Příklad 8 Určete mezní užitek při spotřebě desáté jednotky statku X, pokud znáte funkci celkového užitku: TU = 24X – X2. 32/39 32

33 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 6. Příklady Příklad 9 Máme danou funkci celkového užitku ve tvaru: 10X – X2 (X značí spotřebovávané jednotky zboží za týden) a/ stanovte rovnici MU b/ při jaké úrovni spotřeby začne TU klesat? c/ cena X je 6 Kč. Určete, při jaké spotřebě zboží X bude domácnost maximalizovat užitek (víte, že poměr MU/P pro všechna ostatní kupovaná zboží je roven jedné). 33/39 33

34 _________________________________________ Příklad 10
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 6. Příklady Příklad 10 Částka, kterou chcete dohromady vydat na týdenní nákup masa a sýra, je 200 Kč. Je-li cena 1 kg masa 50 Kč a cena sýra 40 Kč za 1 kg, pak:  a/ zakreslete vaši linii spotřebních možností a určete její sklon (množství sýra nanášejte na osu y) b/ zakreslete vaši množinu spotřebních možností c/ znázorněte vaši linii spotřebních možností v případě růstu ceny masa na dvojnásobek d/ znázorněte graficky, jak naleznete optimální skladbu vašeho nákupu v případě ad c/ e/ určete MRS v bodě optima v případě ad a/ 34/39 34

35 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 6. Příklady ELASTICITA POPTÁVKY Je citlivost reakce spotřebitelů na změny cen a důchodů Cenová elasticita poptávky - vztah mezi změnou ceny a změnou množství poptávaného zboží P Q P1 P2 Q1 Q2 d P Q P1 P2 Q1 Q2 d P Q P1 P2 Q1 Q2 d EDP < 1 EDP > 1 EDP = 1 35/39 35

36 EDP = ------------------ : ------------------
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 7. Elasticita poptávky Q2 – Q P2 – P1 EDP = : (Q2 + Q1) : (P2 + P1) : 2 Q1 – počáteční poptávané množství Q2 – poptávané množství po změně (Q2 + Q1) : 2 – průměrné množství v daném intervalu P1 – počáteční cena P2 – cena po změně (P2 + P1) : 2 – průměrná cena v daném intervalu (důchodová elasticita poptávky, křížová elasticita poptávky) 36/39 36

37 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 8. Příklady Příklad 11 Pacient si musí kupovat určité množství léku na předpis, ale ne více než je toto dané množství. Je ochoten za lék zaplatit jakoukoli cenu. Načrtněte tvar poptávkové křivky pacienta a určete její sklon a hodnotu koeficientu cenové elasticity. 37/39 37

38 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 8. Příklady Příklad 12 Koeficient cenové elasticity poptávky po oříškách je 0,4. Vypočtěte, jakou změnu v poptávaném množství způsobí pokles jejich ceny o 20 %. 38/39 38

39 _________________________________________
Ekonomie II. CVIČENÍ _________________________________________ 8. Příklady Příklad 13 Petr má rád máslo a domnívá se, že margarín Rama chutná jako mýdlo. Pepa není schopen nalézt mezi máslem a Ramou rozdíl. Čí poptávka po másle bude pravděpodobně cenově elastičtější? Proč? 39/39 39