Praxe úvěrování „před“ a „po“ Aleš Barabas, Praha 23.6.2009.

Prezentace na téma: "Praxe úvěrování „před“ a „po“ Aleš Barabas, Praha 23.6.2009."— Transkript prezentace:

1 Praxe úvěrování „před“ a „po“ Aleš Barabas, Praha 23.6.2009

2 2 JAK SE TVOŘÍ CENA ÚVĚRU (ILUSTRATIVNÍ PŘÍKLAD) 3-mo PRIBOR 6bps 40 bps ( 55 bps) (25 bps) 30 bps 50 bps 1234567 + + + + + + náklady refinan cování alokované jednotkové náklady standardní náklady rizika náklady likvidity (riziko země) návratnost kapitálu pro akcionáře banky obchodní marže konečná cena pro dlužníka minimální marže

3 3 Poznámky k jednotlivým složkám konečné ceny 1.Náklady refinancování: cena mezibankovního trhu pro dané splatnosti resp. refixaci ceny. Problém: nižší funkcionalita mezibankovního trhu, delší splatnosti nedostupné. Dostupnost (setrvalost) financování základní podmínka fungování. Specifikum hypotečních úvěrů. 2.Alokované jednotkové náklady: manažerský informační systém banky alokuje náklady přímé (konkrétní obchodní útvar) i nepřímé (podíl na veškerých neobchodních útvarech) každé obchodní operaci, tedy i úvěrování. 3.Standardní náklady rizika: určí se podle vzorce EL = PD x LGD x EAD. EL = očekávaná ztráta úvěrového portfolia PD = pravděpodobnost selhání dlužníka, definice selhání podle vyhl. ČNB 123/2007 (Basel II). LGD = očekávaná ztráta při selhání (stanoví regulátor nebo vlastní modely banky). EAD = výše úvěrové angažovanosti při selhání (stanoví regulátor nebo vlastní modely banky). Příklad: úvěr 100 mil. CZK, PD = 1%, LGD = 50%, EAD = 80%. EL = 100 x 0,01 x 0,5 x 0,8 = 400 (tis. CZK), krytí rizika na tento úvěr = 40 bps.

4 4 4. Náklady likvidity: likviditní křivka používaná každou bankou vyjadřuje transferové ceny mezi úvěrem jako produktem a produkty sloužícím k získání likvidity. Tato křivka se liší mezi bankami v závislosti zejména na jejich struktuře splatností aktiv a pasiv (strukturovaná likvidita), a dále na jejich konkrétním obchodním modelu, momentální strategii, likviditní politice, podpoře v rámci skupiny atd. 5.Riziko země: z pohledu centrály skupiny, tj. riziko České republiky. Marže může a nemusí být aplikována, závisí na a na měně úvěru (CZK vers. EUR). 6.Návratnost kapitálu: stanovena skupinou jako hlavním akcionářem české banky. Měla by být pro všechny obchodní jednotky v rámci skupiny stejná. Problém: programy státní podpory zvyšují požadovanou návratnost kapitálu. 7.Obchodní marže: v MISu vytváří zisk příslušného obchodního útvaru. Problém pro dlužníky: nižší konkurence bank v současnosti. 4

5 5 PD in % Comparable Rating Mean S&PMoody´sFitch 0,00% 0,02%AAA/AA+Aaa/Aa1AAA/AA+ 0,03%AAAa2AA 0,04%AA-Aa3AA- 0,06%A+A1A+ 0,08%AA2A 0,10%A-A3A- 0,14% 0,19%BBB+Baa1BBB+ 0,26%BBBBaa2BBB 0,36%BBB-Baa3BBB- 0,49% 0,66%BB+Ba1BB+ 0,90% 1,23%BBBa2BB 1,68% 2,29%BB-Ba3BB- 3,12% 4,25%B+B1B+ 5,80% 7,90% 10,77%BB2B 14,67%B-B3B- 20,00%CCC/CCCaa/CaCCC/CC

6 6 SHRNUTÍ Banky v ČR úvěrovat musí, neboť by jinak nevytvořily žádný provozní zisk. V současné době jsou úvěrové politiky bank negativně ovlivněny nejistotou ohledně míry recese, konkurencí o dlouhodobé zdroje (likviditu), rostoucí cenou kapitálu. Poptávka po úvěrech, ať již podnikového sektoru, tak i domácností, by měla klesat. Novým aspektem se stává financování státního dluhu. Výnosy SD prudce vzrostly, takže vytlačují komerční úvěrování. Avšak v budoucnu může vzniknout otázka pravděpodobnosti selhání SD ČR.