Duše aj.úvahy, aneb téma nejméně na seminární práci

Prezentace na téma: "Duše aj.úvahy, aneb téma nejméně na seminární práci"— Transkript prezentace:

1 Duše aj.úvahy, aneb téma nejméně na seminární práci
Pův. nehmotná substance nezávislá na těle, schopná vlastní existence Dle T.Akvinského individuální spirituální substance kt. se může tělu vzdálit a existovat odděleně jak se to děje po smrti U Descarta duchovní substance stvořená Bohem a spolu s tělem představuje jednotu neslučitelných protikladů Později synonymum pro neopakovatelné, jedinečné vědomí člověka přesahující osobní zkušenost Problematika „já-jáství“ je komplikovaná a těžko popsatelná, Je „já“ dáno kombinací propojení neuronů v mozku? Nebo je to něco více? Jak se tyto všechny neurony propojily?Je toto „duch, či duše“? Psychologie (téměř celá) dnes podobně jako medicína je spíše orientována materiálně přes biologii, fyziologii, fyziku a snaží se vše vidět, vyfotografovat, spočítat, změřit, zvážit, uchopit a popsat. Určitou výjimkou je například psychologie náboženství, která mj. zkoumá i duši. C.G.Jung a jeho následovníci připouštějí, že duše může opustit tělo a to dočasně i trvale. Zpochybňují i bezpodmínečnost psychofyzické jednoty životních jevů. Naopak S.Freud se snažil vyhnat Boha z duše, podobně jako ho z kosmu vyhnal Galilei a z přírody Darwin! Potíž je dále např. definovat co je to myšlenka, jaký má základ, jak se vlastně uchovává (paměť?), jakou má rychlost, je to forma energie a jaké? Vše se kombinuje s tím, zda je ten který člověk věřící, či nevěřící. Vlastně ale i ortodoxní materialista je tvrdý věřící a věří, že nic než hmota neexistuje, na všechno si musí sáhnout a že smrtí vše definitivně končí? Smrt je vítězství chemie nad biologií, hmotou???? Existuje i názor, že svět dnes je takový jaký je i díky tomu, že mnohým lidem chybí duchovní zakotvení, které je spojeno s etikou. Hodně problematické se také jeví spojování politiky s náboženstvím…lidé příliš politikům nevěří. Jak potom mohou věřit i v něco vyššího? Je to tedy spíše pokus spojit nespojitelné. Stát se snaží chovat k lidem jako k malým dětem a velmi silně a zbytečně je ovládá a také podporuje finančně, materiálně a jinak. Podobně se chová i k církvím, které také podporuje, místo aby tyto byly samostatné a soběstačné. Znakem dospělosti je, že tento dospělý je schopen se komplexně postarat o sebe a vede takto i své potomky…samozřejmě, že tento dnešní systém mnohým lenivým a jednoduchým vyhovuje… Co je to tedy ta duše? Myslím, že naše „hardware a software“ není schopné toto rozumem pochopit a popsat, kloužeme jen lehce na povrchu. Hledejte řešení…

2 Duše aj.úvahy, aneb téma nejméně na seminární práci
Doporučená literatura: C.G.Jung: Člověk a duše P.Říčan:Psychologie náboženství a spirituality Hartlovi: Psychologický slovník S.Komárek: Spasení těla