Doba Rudolfa II. Název školy

Prezentace na téma: "Doba Rudolfa II. Název školy"— Transkript prezentace:

1 Doba Rudolfa II. www.zlinskedumy.cz Název školy
Gymnázium Zlín - Lesní čtvrť Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu Rozvoj žákovských kompetencí pro 21. století Název šablony III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUM Doba Rudolfa II. Označení DUM VY_32_INOVACE_11_1_04 Autor Mgr. Miroslav Flieger Datum Vzdělávací oblast Člověk a společnost Vzdělávací obor Dějepis Tematický okruh Novověk Ročník 2. ročník gymnázia, sexta

2 Vláda Maxmiliána II. (*1527 †1576)
nejstarší syn Ferdinanda I. a Anny Jagellonské měl řadu nekatolických vychovatelů a patrně zde můžeme hledat kořeny Maxmiliánovy náklonnosti k nekatolíkům, kterou však jako hlava Habsburského rodu nemohl veřejně preferovat roku 1575 českým nekatolickým stavům ústně potvrdil platnost „České konfese“, která zaručovala nekatolickým vyznáním značnou náboženskou svobodu; písemně ji nevydal Maxmilián miloval zvířata, za Jelením příkopem na Pražském hradě, kde často pobýval, měl velmi rozsáhlý zvěřinec (mimo jiné s velkými plazy či řadou šelem) [1] Maxmilián II. s rodinou na obraze Giuseppe Arcimbolda z roku 1553

3 Rudolf II. (*1552 †1612) Rudolf II. byl prvorozeným synem císaře Maxmiliána II. a jeho manželky (též sestřenice) Marie Španělské; dostalo se mu výchovy a důkladného vzdělání na dvoře krále Španělska Filipa II., který byl jeho strýcem kvůli Rudolfovu přijetí za českého krále jeho otec ústně potvrdil stavům Českou konfesi roku 1576 po smrti Maxmiliána II. dosedl Rudolf i na císařský trůn již v této době se zhoršuje vztah s mladším bratrem Matyášem, velmi ambiciózním mladíkem [2] Patnáctiletý Rudolf II.

4 Rudolfova vláda vláda Rudolfa II. byla ovlivněna tureckým nebezpečím, psychickými problémy a neshodami s příbuznými kvůli ohrožení Vídně Turky přesídlil roku 1583 do Prahy (uvažovat se dá i o snaze uniknout vlivu široké rodiny), války s Turky časem vedli hlavně jeho mladší bratři Matyáš a Ferdinand psychické obtíže císaře a krále (českého, uherského, chorvatského a vévody rakouského) trápily od třetí dekády života a významně ovlivnily jeho vládu i osobní život po roce 1597 se císař stahoval stále více do ústraní, přesto lpěl na svých trůnech [3] Portrét Rudolfa II. od Hanse von Aachen

5 Rudolfův majestát náboženské poměry byly za Rudolfovy vlády ve všech zemích jednou z klíčových otázek – v Uhrách tlak Turků, v říši křehký augšpurský mír, který platil i v rakouských zemích, ale byla patrná snaha o zákaz jiné, než katolické víry,… v zemích Koruny české byla zformulována Česká konfese, která formálně stvrdila stávající náboženskou toleranci; nekatoličtí stavové toužili po její písemné kodifikaci [4] Matyáš Habsburský, výřez z obrazu Lucase van Valckenborcha roku 1608 se ambiciózní Matyáš dočkal podpory příbuzných ve snaze o sesazení Rudolfa kvůli nečinnosti a duševní nezpůsobilosti; na jeho stranu se postavili stavové z Uher, Rakous i Moravy a po Libeňském míru zbyly Rudolfovi jen Čechy, Lužice a Slezsko čeští stavové za svou loajalitu žádaly vysokou odměnu – musel Rudolf II. Stvrdit Českou konfesi, když vydal Rudolfův majestát, čímž stvrdil v zemi náboženskou svobodu

6 Závěr Rudolfovy vlády Rudolfův majestát znamenal těžkou ránu pro katolickou Evropu Rudolf se pokusil o zvrácení poměrů, když do Čech roku pozval vojska svého příbuzného pasovského biskupa Leopolda, která se zde chovala jako v dobyté zemi a nebrala ohled, zdali jde o nekatolické, či katolické panství – akce skončila neúspěchem pro Rudolfa znamenal „vpád pasovských“ epilog jeho vlády – musel rezignovat na vládu v Čechách, zůstal mu již jen titul císaře, záhy umírá

7 Rudolf II. a Praha díky Rudolfově přesídlení do Prahy se město stalo z provinčního centrem politiky, kultury i vědy, počet obyvatel vzrost z asi na , což souměstí katapultovalo na pozici nejlidnatějšího města Střední Evropy, hovoříme o „Rudolfinské Praze“ Praha se stala díky náboženské toleranci místem působení řady nekatolických učenců, které přitáhla možnost práce v císařových službách císař měl zálibu v přírodovědě, toužil po nalezení kamene mudrců, který by zajistil prodloužení lidského života i přeměnu obecných kovů v drahé [5] Tycho Brahe vedle nezpochybnitelných vědeckých kapacit (Jan Kepler, Tycho Brahe, Tadeáš Hájek z Hájku, Jan Jesenius), zde nalézáme alchymisty (John Dee, Michael Sendivoj) i vysloveně podezřelá individua (Edward Kelley); specifickou pozici zaujímal císařský dvorní mág rabín Jehuda Löw ben Bezabel

8 Umělci na Rudolfově dvoře
Rudolf měl vedle záliby v přírodovědě a alchymii též ve sběratelství kuriozit či umění (vlastnictví kunstkomory bylo otázkou prestiže) správcem sbírek byl Oktávio de Strada, mezi umělce na Rudolfově dvoře činné, řadíme především malíře (Hans von Aachen, Bartoloměj Spranger, Giuseppe Arcimboldo, Josef Heintz), sochaře zastupuje Adrian de Vries, dále můžeme jmenovat rytce (Jiljí Sadeler), klenotníky, skláře… celkově řadíme činnost Rudolfova dvora mezi výkvěty manýrismu, slohu mezi renesancí a barokem [6] Rudolf II. jako bůh Vertumnus na obraze od G. Arcimbolda [7] Auto- portrét Bartoloměje Sprangera

9 Otázky a úkoly: 1. Vysvětlete, v čem byla důležitá „Česká konfese“, ústně vyhlášená králem a císařem Maxmiliánem II. 2. Proč bylo pro Prahu důležité, že se stala sídelním městem Rudolfa II.? 3. Charakterizujte vztah Rudolfa II. a jeho mladších bratrů. 4. Jmenujte významné učence, kteří působili na dvoře Rudolfa II. 5. Vysvětlete pojem „Rudolfův majestát“. 6. Jmenujte 3 významné umělce, kteří tvořili na dvoře Rudolfa II.

10 [1]ARCIMBOLDO, Giuseppe. Wikipedia. cz [online]. [cit. 1. 7. 2013]
[1]ARCIMBOLDO, Giuseppe. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: [2] COELLO, Alonso Sánchez. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: [3] VON AACHEN, Hans. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: [4] VON VALCKENBORCH_, Lucas. Wikipedia.cz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: [5] NEZNÁMÝ AUTOR. Commons.wikimedia.orgz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: [6] ARCIMBOLDO, Giuseppe. Commons.wikimedia.orgz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW: [7] SPRANGER, Bartolomeo. Commons.wikimedia.orgz [online]. [cit ]. Dostupný na WWW:

11 Literatura: Kol. autorů: Dějiny zemí Koruny české. díl I. Paseka, Praha ISBN Vorel, Petr: Velké dějiny zemí Koruny české, Paseka, Praha Litomyšl ISBN Kol. autorů: Dějiny Prahy, díl I. Paseka, Praha Litomyšl ISBN Kol. autorů: Dějiny evropské civilizace, díl I. Paseka, Praha Litomyšl ISBN