Stratifikační výzkum Úvodní informace ke kurzu v LS 2014 Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz poslední aktualizace 18/2/2014 Historická sociologie, FHS.

Prezentace na téma: "Stratifikační výzkum Úvodní informace ke kurzu v LS 2014 Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz poslední aktualizace 18/2/2014 Historická sociologie, FHS."— Transkript prezentace:

1 Stratifikační výzkum Úvodní informace ke kurzu v LS 2014 Jiří Šafr FHS UK jiri.safrATseznam.cz poslední aktualizace 18/2/2014 Historická sociologie, FHS UK

2 Organizace kurzu v ZS 2012 Úterky 17:00-18:30 v učebně 2071 – denní studium Přednáška se seminářem Konzultace po přednášce či ve Středu po AKD3 nebo podle domluvy

3 Cíle a orientace kurzu Cílem kurzu je obecné seznámení s problematikou společenských nerovností a s aplikací analýz ve stratifikačním výzkumu. Vztah k empirii: Pozornost sekundárním analýzám a jejich uplatnění při analýze historických dat. Vlastní výzkum: výsledky z výzkumů sociální stratifikace po roce 1989 + aktuální na Pracovišti Historické sociologie. Úvod do problematiky výzkumu sociálních nerovností, teoretická východiska. Představení konceptů měření sociální třídy a statusu Důraz kladen na vícedimenzionalitu nerovností a relační přístupy k analýze (kulturalistická perspektiva) Historická perspektiva sociální mobility a dosahování statusu Pozadí mobility a teorie kulturní reprodukce (kulturní kapitál). Vztah psychologie osobnosti a pozice v sociální struktuře. Role zakořeněných zdrojů v sociální struktuře (pozice v sociální síti) při instrumentálním jednání. Více viz Sylabus

4 Tématické okruhy (1): Uvedení do problematiky sociální stratifikace. Klasické teorie jako východiska výzkumu (Marx, Weber, Simmel, Veblen). Historie výzkumu, etapy, témata. Metodická východiska. Relační a konvenční pojetí sociální struktury a stratifikace. Mobilitní analýza a modely dosahování statusu. Základní model utváření statusu a přístupy k analýze mobilitních tabulek. Sociálně psychologický model dosahování socioekonomického statusu. Osobnost a sociální struktura. Vývoj mobilitních režimů ve vyspělých západních zemích. Historická perspektiva vývoje sociální struktury v Českých zemích. Měření stratifikačního postavení. Více-dimenzionalita nerovností, koncepty sociálních tříd a statusu. Třídní analýza, identifikace třídní struktury. Relační paradigma stratifikace. Princip afiliace / homofilie (homogamie). Analýza historických dat. Objektivní sociální distance. Subjektivní sociální distance a percepce nerovností, etnické distance, kastovní systém.

5 Postoje a postavení ve stratifikaci. Třídní vědomí. Sociální spravedlnost: distribuční spravedlnost, aplikace teorie grid-group ve výzkumu. Kulturní obrat při studiu nerovností. Kulturalistický přístup k analýze sociálních tříd. Symbolický význam kultury pro utváření nerovností: symbolické hranice, kulturní repertoáry, formy kulturního kapitálu. Teorie vztahu kulturní spotřeby a sociální stratifikace a její empirické ověřování: třídní homologie, individualizace a kulturní všežroutství. Princip homologie polí, formy kapitálu a sociální struktura. Modely vztahu kulturních forem a sociodemografického prostoru. Síť skupinových afiliací (social circles). Ekologická perspektiva kulturních preferencí. Sociální kapitál a nerovnosti – pozice v síti a zakotvenost zdrojů v sociální síti. Strukturní mezery, síla slabých vazeb. Analýza sociálních sítí a její uplatnění pro historická data. Tématické okruhy (2):

6 Obsah 1.Klasické teoretické koncepty jako východiska empirického výzkumu sociální stratifikace 2.Empirické přístupy ke studiu sociální stratifikace 3.Relační perspektiva a sociální stratifikace: kulturní zdroje & sociální distance. 4.Typologie kulturního kapitálu na základě jeho funkcí 5.Teoretické modely kultury a stratifikace 6.Relační perspektiva sociálních nerovností 7.Interakčně distanční přístup 8.Základní model dosahování statusu („status attainment“ ) 9.Sociálně psychologický model dosahování socioekonomického statusu. 10.Osobnost, sociální struktura a sociální mobilita.

7 Povinnosti k získání akreditace 1. Čtení textů & aktivní účast na semináři: - vystoupení s referátem (prezentace a diskuse textů ze zadané primární literatury) - aktivní účast v diskusi 2. Seminární práce, buď –teoretického zaměření: povinně komparovat alespoň dva zdroje z primární(!) literatury –Lze i empiricky založenou práci

8 Směrem k historické a komparativní analýze … Thernstrom, Stephan. 1964 (1994). Poverty and Progress. Social Mobility in a Nineteenth Century City. Pravděpodobně kap. 8 „Newburyport and Larger Society“ → sociální struktura v 19. století v Americe

9 Marx, Weber Simmel, Veblen, Warner, Thompson – kulturalistický přístup Bourdieu, Beck Parsons, Davis, Moore Bendix, Lipset, Zetterberg - mobilita

10 Vše ke kurzu, Vč. aktualizovaných verzí prezentací najdete na http://metodykv.wz.cz/