Vodní Energie Vodní energetika Voda - nevyčerpatelný zdroj energie

Prezentace na téma: "Vodní Energie Vodní energetika Voda - nevyčerpatelný zdroj energie"— Transkript prezentace:

1 Vodní Energie Vodní energetika Voda - nevyčerpatelný zdroj energie
Energie v našich tocích je asi GWh/rok malé vodních elektrárny GWh/rok V ČR asi 550 malých vodních elektráren Princip vodních elektráren: Na vodní tok navazuje vtokový objekt (jez, přehrada), který soustřeďuje průtok a zvyšuje spád vodního toku. Voda je přivedena přivaděčem přes česle (hrubé a jemné), které zadržují mechanické nečistoty, do strojovny. Tam se hydraulická energie vody v turbíně mění na mechanickou. Mechanická energie z turbíny je přes hřídel přenášena do generátoru, kde se mění na elektrickou energii © 2003 Gorge

2 Výhody a Nevýhody vodních el.
Výhody využití vodních elektráren: vodní energie je obnovitelným nevyčerpatelným zdrojem energie při vlastní spotřebě elektrické energie se vyhneme přenosovým ztrátám při výrobě nejsou produkovány žádné škodlivé emise (SO2, CO2, NOx, popel). přebytky vyrobené elektrické energie může výrobce prodávat do veřejné rozvodné sítě na základě smluvního vztahu s distribuční společností a tím může výrazně ovlivnit návratnost vložených finančních prostředků Nevýhody využití vodních elektráren: poměrně časově a finančně náročná předrealizační fáze. při stavbě nového vodního díla je nutné vynaložit poměrně vysoké investiční náklady. návratnost vložených finančních prostředků je závislá na využití vyrobené elektrické energie. poměrně složitá obsluha a údržba zařízení. © 2003 Gorge

3 Tabulka základních údajů
Labská přehrada Tabulka základních údajů Typ hráze gravitační z lomového kamene Maximální výška hráze nad základovou spárou 41,50 m Délka hráze v koruně 153,50 m Šířka hráze v koruně 6,15 m Šířka v patě hráze 34,60 m Poloměr křivosti koruny 170 m Sklon návodního líce 10 : 1 Sklon vzdušního líce 1 : 0,76 Kóta koruny hráze 694,54 m n.m. Kóta přelivů 691,64 m n.m. Objem hrázového tělesa m3 Celkový objem nádrže m3 Stálé nadržení m3 © 2003 Gorge

4 Elektrárna PVD Dlouhé stráně
Přečerpávací vodní el. leží na Moravě, v katastru obce Loučná nad Desnou, v okrese Šumperk. Elektrárna má největší reverzní vodní turbínu v Evropě MW, elektrárna s největším spádem v České republice - 510,7 m a největší instalovaný výkon v ČR - 2 x 325 MW. © 2003 Gorge

5 Elektrárna Mohelno Průtočná vodní elektrárna Mohelno se dvěma soustrojími o výkonu > 1,2 MW , respektive 0,6 MW je nedílnou součástí vodního díla Dalešice. Její nádrž o obsahu 17,1 mil. m3 slouží nejen k vyrovnání odtoku z přečerpávací vodní elektrárny Dalešice, ale tvoří i spodní nádrž pro čerpání. Je rezervoárem vody pro odběr chladicí vody Jadernou elektrárnou Dukovany a slouží k ředění jejích odpadních vod. © 2003 Gorge

6 Elektrárna Dalešice Vodní dílo Dalešice bylo vybudováno v souvislosti s výstavbou blízké Jaderné elektrárny Dukovany. Součástí vodního díla jsou nádrž v Dalešicích s objemem 127 mil. m3, vyrovnávací nádrž Mohelno, přečerpávací elektrárna Dalešice a průtočná vodní elektrárna Mohelno. © 2003 Gorge

7 Elektrárna Lipno Vodní elektrárna Lipno I je součástí vltavské kaskády. Její nádrž s rozlohou téměř 50 km představuje svou plochou naše největší umělé jezero. Obsah nádrže 306 mil. m3 vody je využíván pro víceleté řízení odtoku. Regulací odtoku se zvětšují minimální průtoky, omezují povodňové špičky a zvyšuje se výroba v ostatních elektrárnách vltavské kaskády. Vodní plocha jezera v krásném prostředí Šumavy, dlouhá 44 km a v nejširším místě až 14 km, je využívána pro letní rekreaci, plavbu po jezeře a efektivní rybní hospodářství. © 2003 Gorge

8 Elektrárna Orlík Vodní elektrárna Orlík je stěžejním článkem vltavské kaskády. Přehrada zadržující 720 mil. m3 vody je nejobjemnější akumulační nádrží v České republice a je spolu s Lipenským jezerem rozhodující pro víceleté řízení průtoků na Vltavě i na dolním Labi. Hladina nádrže pokrývá 26 km2 a vzdouvá Vltavu v délce 70 km, Otavu v délce 22 km a Lužnici v délce 7 km od ústí. Kromě regulace průtoků Vltavy a Labe umožňuje též rozsáhlou letní rekreaci, plavbu po jezeře a rybní hospodářství. © 2003 Gorge

9 Technická data elektrárny
Přehrada Kamýk Její nádrž o délce 10 km navazuje na vývar elektrárny Orlík. Objem nádrže 12,8 mil. m3 slouží především pro vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Orlík. Provoz je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby trvale umožňoval operativní najíždění a provoz elektrárny Orlík, která se podílí na regulaci výkonu celostátní elektrizační soustavy. Technická data elektrárny říční kilometr od soutoku s Labem 134,730 km spád 15, m počet soustrojí 4 instalovaný výkon 4 x 10 MW průtok turbínou 4 x 90 m3s-1 typ turbíny Kaplan otáčky 150 min-1 průměr oběžného kola 3 800 mm výkon generátoru 12,5 MVA napětí generátoru 10,5 kV rok uvedení do provozu 1961 © 2003 Gorge

10 Elektrárna Slapy Jezero o obsahu 270. mil. m3 je vytvořeno betonovou gravitační hrází o výšce 65 m. Přehradní jezero o ploše 14 km2 a délce 44 km dosahuje k vývaru elektrárny Kamýk. Velká akumulační nádrž má nejen energetický význam, ale umožňuje i dlouhodobou regulaci vodního režimu ve Vltavě. Je též oblíbeným letním rekreačním územím pro obyvatele hlavního města Prahy. © 2003 Gorge

11 Elektrárna Štěchovice
Vodní elektrárna Štěchovice je přečerpávací elektrárna. Její nádrž o délce 9,4 km končí ve vývaru elektrárny Slapy. Obsahuje 11,2 mil. m3 vody a slouží především k vyrovnání kolísavého odtoku ze špičkové elektrárny Slapy. Spolu s nádrží ve Vraném vyrovnává odtok z vltavské kaskády. Umožňuje špičkový provoz slapské elektrárny a výrobu pološpičkové elektrické energie. Provoz štěchovické elektrárny o výkonu 22,5 MW je řízen přímo z centrálního dispečinku vltavské kaskády. © 2003 Gorge

12 Elektrárna Vrané Posledním stupněm vltavské kaskády je vodní elektrárna Vrané. Její nádrž, s celkovým objemem 11,1 mil. m3 vody a délkou 12 km na Vltavě a 3 km na řece Sázavě, vyrovnává spolu s nádrží ve Štěchovicích špičkový odtok z elektrárny Slapy. Provoz je dálkově řízen z centrálního dispečinku vltavské kaskády ve Štěchovicích tak, aby zabezpečoval dlouhodobý vyrovnaný odtok z celé kaskády. © 2003 Gorge

13 Zdroje referátu WWW stránky:
bimbo.fjfi.cvut.cz/~horsky/prehrady a mnoho dalších... Časopisy: 3 POL © 2003 Gorge