Trh práce a nezaměstnanost

Prezentace na téma: "Trh práce a nezaměstnanost"— Transkript prezentace:

1 Trh práce a nezaměstnanost

2 W/P = MPL, tj. reálná mzdová sazba se rovná meznímu produktu práce
Poptávka po práci firma poptává takové množství práce, které jí umožňuje maximalizovat zisk, tj.: tehdy, když platí MFCL = MRPL, jinými slovy, když je maximalizován rozdíl mezi celkovými příjmy z VF práce a celkovými náklady na práci Přičemž platí: MFCL jsou rovny nominální mzdové sazbě (W) MRPL = P.MPL odtud pro rovnovážné množství práce platí: W/P = MPL, tj. reálná mzdová sazba se rovná meznímu produktu práce

3 Poptávka po práci Reálná mzda je dána trhem práce – s jejím poklesem roste poptávané množství práce – posun podél funkce MPL w/p MPL MPL' (w/p)0 Poptávka po práci poroste tehdy, pokud se zvýší veličiny ovlivňující MRPL, tj. buď mezní produkt práce (posun křivky doprava) nebo cena produkce (poklesne w/p) MRPL = P · MPL (w/p)1 L0 L1 L Agregátní poptávka po práci je dána horizontálním součtem poptávek po práci jednotlivých firem

4 Nabídka práce Nabídku práce tvoří domácnosti; ty se rozhodují mezi pracovním a volným časem, respektive mezi velikostí spotřeby statků a služeb a volného času, tj. na základě jejich preferencí Roste-li mzdová sazba, domácnosti mají možnost zvyšovat spotřebu statků a služeb Jestli růst mzdové sazby bude zvyšovat či snižovat ochotu pracovat, závisí na velikosti substitučního a důchodového efektu Nabídka práce je odvozena z indiferenční analýzy a zobrazuje vztah mzdové sazby a množství práce

5 Nabídka práce – odvození z indiferenční analýzy
Indiferenční křivka (je rostoucí, protože práce je nežádoucí statek a „spotřebováváme“ ji více jen za cenu vyšší spotřeby) Nabídka práce – odvození z indiferenční analýzy (w/p)2 C Do jisté úrovně mzdové sazby způsobí její růst zvýšení ochoty pracovat – převládá substituční efekt (w/p)1 C2 (w/p)0 Od určité úrovně reálné mzdy dochází s jejím růstem k poklesu ochoty pracovat, přičemž se zvyšuje hodnota spotřeby statků a služeb – převládá důchodový efekt C1 C0 Linie rozpočtu (její sklon závisí na výši reálné mzdové sazby) vyjadřuje přímou úměru mezi množstvím odvedené práce a spotřebou. L0 L1 L L2 Vliv SE a DE lze znázornit i dalším grafem…

6 Nabídka práce w/p Do mzdové sazby (w/p)1 převládá substituční efekt – růst mzdové sazby způsobí růst ochoty pracovat – křivka individuální nabídky práce je rostoucí IE>SE (w/p)2 (w/p)1 SL Od mzdové sazby vyšší než (w/p)1 převládá efekt důchodový – růst mzdové sazby způsobí pokles ochoty pracovat – křivka nabídky práce je zpětně zakřivená (w/p)0 SE>IE L0 L1 L L2 Agregátní nabídku práce získáme horizontálním součtem individuálních nabídek práce

7 Keynesiánský model pracovního trhu
Hlavním rysem je předpoklad o nepružnosti nominálních mezd směrem dolů P wn AS P0 AD P1 w/p AD' Y Y* DL Nedobrovolná nezaměstnanost L* SL Y(Kfix ,L) L

8 Klasický model pracovního trhu
Ceny a nominální mzdy jsou dokonale pružné, křivka AD je odvozena z kvantitativní teorie peněz wn P AS wn' P0 AD P1 AD' w/p Y* DL L* SL Y(Kfix ,L) L Trh práce je neustále vyčištěn – nominální mzdy se přizpůsobí změně cenové hladiny

9 Nezaměstnanost

10 Definice nezaměstnanosti
Nezaměstnanost je stav, kdy určitá část práceschopného obyvatelstva nemůže najít pracovní uplatnění, neboli když nabídka práce nenachází odpovídající poptávku po práci. Nezaměstnanost měříme ukazatelem nezaměstnanosti, který obecně vyjadřujeme jako podíl počtu nezaměstnaných obyvatel k celkovému počtu práceschopného obyvatelstva. V České republice existují minimálně dva ukazatele nezaměstnanosti – jeden od Ministerstva práce a sociálních věcí, druhý z Českého statistického úřadu.

11 Metodický přístup MPSV
Ministerstvo práce vychází ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří se na úřadech práce jakožto nezaměstnaní zaregistrují. Míra nezaměstnanosti je pak podílem těch, kteří se jako nezaměstnaní zaregistrovali, na celkové pracovní síle. MPSV zjišťuje a zveřejňuje tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti. Registrovaná míra nezaměstnanosti = počet neumístěných uchazečů o práci / disponibilní pracovní síla Disponibilní pracovní síla zahrnuje všechny osoby 15-ti leté a starší, které během referenčního týdne příslušely mezi placené zaměstnané nebo zaměstnané ve vlastním podniku.  

12 Metodický přístup ČSÚ ČSÚ provádí každé čtvrtletí speciální šetření nazvané Výběrové šetření pracovních sil (VŠPS). Na jeho základě pak stanovuje tzv. obecnou míru nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti = nezaměstnaní podle VŠPS / součet nezaměstnaných a zaměstnaných VŠPS. Šetření ČSÚ není zaměřeno pouze na nezaměstnanost, ale věnuje se ekonomické aktivitě obyvatel v mnoha aspektech. Provádí se kontinuálně v náhodně vybraném vzorku domácností. Tato metodika odpovídá definicím Mezinárodní organizace práce (ILO) a metodickým doporučením Eurostatu. Za nezaměstnané jsou podle definice ILO považovány osoby, jež v referenčním období neměly žádné zaměstnání, neodpracovaly ani jednu hodinu za mzdu nebo odměnu a aktivně hledaly práci, do které by byly schopny nastoupit nejpozději do dvou týdnů.

13 Metodický přístup ČSÚ Od 1. ledna 2002 byl plně harmonizován dotazník VŠPS se standardem Eurostatu. Jestliže respondent uvedl, že v tomto týdnu pracoval alespoň 1 hodinu, je podle metodiky ILO striktně klasifikován jako osoba v zaměstnání. Podle ILO nejsou jako nezaměstnaní klasifikováni rovněž ti, kteří sice patří mezi registrované uchazeče, ale nehledají si aktivně práci. Ve VŠPS proto náležejí do kategorie ekonomicky neaktivních. Formou aktivního hledání práce se rozumí hledání prostřednictvím úřadu práce nebo soukromé zprostředkovatelny práce hledání práce přímo v podnicích využívání inzerce podnikání kroků k založení vlastní firmy podání žádosti o pracovní povolení a licence hledání zaměstnání jiným způsobem.

14 Shrnutí definic Míra nezaměstnanosti je podíl, kde v čitateli je počet nezaměstnaných a ve jmenovateli pracovní síla. Podle toho, jakým způsobem se počet nezaměstnaných získává, lze rozlišit: obecnou míru nezaměstnanosti, která je získána z výsledků VŠPS podle mezinárodních definic a doporučení; registrovanou míru nezaměstnanosti, kde jsou za nezaměstnané považováni na úřadech práce registrovaní neumístění uchazeči o zaměstnání

15 Přirozená míra nezaměstnanosti
Neoklasici označují za PMN takovou míru, která není důsledkem nedostatečné poptávky po práci, ale dána nedokonalostí trhu práce (nízká informovanost, mobilita) Přirozenou mírou nezaměstnanosti je taková míra nezaměstnanosti, při níž jsou trhy práce v rovnováze a tlaky na hladiny cen a mezd jsou vyrovnané. Přirozená míra nezaměstnanosti je v čase neměnná a rovněž není žádnou optimální mírou. Nelze ji vypočítat ex ante jako normativní ukazatel, ale pouze ex post určit z historických empirických dat.

16 Přirozená míra nezaměstnanosti
Firmy hledají kuchaře na 50 pracovních míst, ale o žádných neví… … a 50 kuchařů hledá pracovní místa, ale o žádných neví. Přirozená míra nezaměstnanosti Při mzdové úrovni w1 platí, že QD1 = QS1 ale přestože je na trhu rovnováha, může existovat nezaměstnanost. Proč? … a 50 kuchařů v Ústí nad Labem hledá pracovní místa, ale nechce se stěhovat. Firmy v Ostravě hledají kuchaře na 50 pracovních míst… w QL DL SL w QL w1 Vzhledem k tomu, že je na trhu rovnováha mezi poptávkou po práci a nabídkou práce, nebude tato existující nezaměstnanost vyvolávat tlaky na změnu mzdové sazby. QD1 QS1

17 Přirozená míra nezaměstnanosti
neexistuje nějaká obecně platná výše PMN je závislá na podmínkách každé ekonomiky regulace trhu práce, štědrý sociální systém, minimální mzda, vysoké daňové zatížení, atd. zvyšují PMN flexibilní trh práce, atd. motivují k práci i k tvorbě pracovních míst – PMN klesá

18 Růst PMN Tři hlavní důvody růstu nominální výše přirozené míry nezaměstnanosti, evidované v posledních letech: Demografické změny – souvisejí s rostoucí ekonomickou aktivitou dospívající mládeže, příslušníků menšin a žen (tyto skupiny mají větší tendenci k nezaměstnanosti). Vládní politika – větší sociální jistoty vytvořené vládou vyvolávající menší snahu o zaměstnání a nižší zájem o hůře placenou práci. Strukturální změny – vzestupná tendence strukturální nezaměstnanosti. Ekonomika se rychle mění, zatímco pracovníci reagují na tyto změny mnohem pomaleji. PMN ovlivňuje i tzv. dobrovolná nezaměstnanost –nezaměstnanost způsobená dobrovolným ukončením zaměstnání. Při nízké tržní ceně práce raději volí volný čas a hledají lepší pracovní příležitost.

19 Typologie nezaměstnanosti
Čtyři základní typy: Frikční nezaměstnanost vzniká v důsledku neustálého pohybu lidí mezi pracovními místy, změn zaměstnání v průběhu jednotlivých fází života nebo v důsledku stěhování pracovních sil. Existuje i při plné zaměstnanosti. Považována za dobrovolnou nezaměstnanost; je součástí přirozené míry nezaměstnanosti Strukturální nezaměstnanost - neexistuje rovnováha mezi nabídkou a poptávkou po pracovnících. Nerovnováha vzniká proto, že poptávka po určitém druhu práce se zvyšuje, zatímco poptávka po jiném druhu se snižuje, a nabídka se ani v jednom případě nepřizpůsobuje dostatečně rychle. Jedná se o nedobrovolnou nezaměstnanost; je součástí přirozené míry nezaměstnanosti

20 Typologie nezaměstnanosti
Cyklická nezaměstnanost souvisí s hospodářským cyklem společnosti a objevuje se v období recese, kdy celková poptávka po práci je nízká. V období hospodářské recese se spotřeba i produkce společnosti snižují, nezaměstnanost se zvyšuje ve většině oblastí. Považována za nezaměstnanost nedobrovolnou. Sezónní nezaměstnanost souvisí s tím, že některé subjekty mají práci pouze v určitém ročním období. To se týká zejména zemědělství (sezónnost sklizňových prací), turistického ruchu, říční plavby, některých technologií v potravinářském průmyslu (cukrovary), atd.

21 Důsledky nezaměstnanosti
Jeden z ústředních problémů společnosti. Dvě základní kategorie dopadu: Ekonomický dopad: Vysoká nezaměstnanost je projevem neefektivního nakládání se zdroji, protože během depresí, kdy je nezaměstnanost vysoká, produkuje ekonomika pod hranicí svých produkčních možností. Ztráty, ke kterým dochází, jsou největším doložitelným plýtváním zdrojů soudobých ekonomik. Jde hlavně o důsledek cyklické nezaměstnanosti. Sociální dopad: Nezaměstnanost ovlivňuje také život lidí. Sociální dopad má zejména dlouhodobá nedobrovolná nezaměstnanost. Ekonomické obtíže ovlivňují emoce a rodinný život lidí. Následkem může být i zhoršování fyzické i psychické kondice, vyšší výskyt srdečních chorob, alkoholismus, růst kriminality, stres, extrémně i smrt.

22 Náklady a přínosy nezaměstnanosti
ztráta produktu – výpadek v daňových příjmech veřejných rozpočtů Při nezaměstnanosti je větší objem vyplácených sociálních dávek (podpory v nezaměstnanosti a další) Přínosy přínosem nezaměstnanosti je např. konkurence na pracovním trhu frikční nezaměstnanost je prospěšná – pracovní síla si hledá nejlepší možné uplatnění, tj. snaží se co nejefektivněji umístit svůj výrobní faktor práce, firmy hledají nejlepšího kandidáta na pracovní pozici

23