ŠablonaIII/2číslo materiálu391 Jméno autoraMgr. Alena Krejčíková Třída/ ročník1. ročník Datum vytvoření4.10.2013.

Prezentace na téma: "ŠablonaIII/2číslo materiálu391 Jméno autoraMgr. Alena Krejčíková Třída/ ročník1. ročník Datum vytvoření4.10.2013."— Transkript prezentace:

1 ŠablonaIII/2číslo materiálu391 Jméno autoraMgr. Alena Krejčíková Třída/ ročník1. ročník Datum vytvoření4.10.2013

2 Vzdělávací oblast:Přírodovědné vzdělávání Tematická oblast:Chemická vazba Předmět:Chemie Anotace: Prezentace se věnuje příčinám a způsobu vzniku chemické vazby. Žáci se seznámí se způsoby vzniku chemické vazby a s jejím dopadem na vlastnosti látek. Žáci uvádějí typy kovalentní vazby a přiřazují k nim sloučeniny z běžného života. Klíčová slova: Chemická vazba, způsoby vzniku, typy chemických vazeb. Druh učebního materiálu:Prezentace

3 C HEMICKÁ VAZBA

4 D ŮVOD VZNIKU až na vzácné plyny nejsou atomy schopné existovat samostatně spojují se s jinými atomy a vznikají molekuly molekuly se mohou spojovat do vyšších jednotek krystalů molekula obsahuje nejméně dva atomy síly, které drží molekulu pohromadě se označují jako chemická vazba chemická vazba je zprostředkována pomocí valenčních elektronů elektrony umístěné v nejvyšší vrstvě atomového obalu

5 ZPŮSOB VZNIKU CHEMICKÉ VAZBY atomy se navzájem přitahují působí na sebe navzájem přitažlivou silou dochází k přibližování atomů klesá energie přibližováním zároveň vzrůstá odpudivá síla mezi atomy atomy zůstanou v takové vzdálenosti od sebe, kdy je přitažlivá a odpudivá síla vzdálenost dvou spojených atomů se označuje jako délka chemické vazby

6 délku chemické vazby ovlivňuje: velikost atomů násobnost vazby dvojná vazby je kratší než jednoduchá trojná vazba je nejkratší

7 aby vznikla vazba mezi dvěma atomy je nutnou podmínkou pokles energie energie molekuly (2 či více atomů) je menší než součet energie každého atomu před vazbou energie uvolněná při vzniku vazby je označována jako vazebná energie energie potřebná k rozbití chemické vazby disociační energie disociační a vazebná energie mají stejnou hodnotu, jsou stejně velké

8 TYPY CHEMICKÉ VAZBY chemickou vazbu rozdělujeme podle elektronegativity „X“ elektronegativita je schopnost atomů přitahovat vazebný elektronový pár čím atom přitahuje vazebný elektronový pár více, tím má větší elektronegativitu pokud atom přitahuje vazebný elektronový pár jen velmi malou silou, je označován jako elektropozitivní elektronegativita je uvedena v PTP u každého atomu

9 kovalentní vazba rozdíl elektronegativit ΔX je v rozmezí od 0 do 1,7 druhy kovalentní vazby: nepolární kovalentní vazba ΔX (0 - 0,4) polární kovalentní vazba ΔX (0,4 - 1,7) koordinačně kovalentní vazba iontová vazba rozdíl elektronegativit ΔX je větší než 1,7 chemická vazba ovlivňuje vlastnosti látek např. rozpustnost vliv chemické vazby

10 K OVALENTNÍ VAZBA nepolární mají molekuly, které vznikly sloučením stejných atomů např. H 2, N 2, O 2 … polární vazba jeden z atomů má vyšší elektronegativitu a přitahuje volný elektronový pár silněji – má částečný záporný náboj druhý z atomů má nižší elektronegativitu – částečný kladný náboj částečný = parciální náboj

11 I ONTOVÁ VAZBA velký rozdíl elektronegativit způsobí přesun (odtržení) vazebného elektronového páru atom s větší elektronegativitou si vazebný pár přitáhne vzniká na něm záporný náboj anion atom elektropozitivní je o svůj elektron připraven má kladný náboj kation

12 Z DROJE A LITERATURA obrázky i informace byly použity z: E-CHEMBOOK. chemická vazba [online]. [cit. 1.10.2013]. Dostupný na WWW: http://www.e-chembook.eu/cz/obecna- chemie/chemicka-vazbahttp://www.e-chembook.eu/cz/obecna- chemie/chemicka-vazba literatura: BLAŽEK, Jaroslav; FABINI, Ján. Chemie pro studijní obory SOŠ a SOU nechemického zaměření. Praha: SPN, 1999, ISBN 80-7235- 104-4.