Snaha o obnovu antické říše

Prezentace na téma: "Snaha o obnovu antické říše"— Transkript prezentace:

1 Snaha o obnovu antické říše
VY_32_INOVACE_06-09 Zrod Svaté říše římské Snaha o obnovu antické říše

2 Zrod Svaté říše římské Na počátku 10. století východofranská říše potíže – nájezdy maďarských kočovníků, zápas mezi šlechtickými rody. Po vymření Karlovců vyšel nakonec vítězně saský vévoda Jindřich I. Ptáčník (jemu platil český kníže Václav mírový tribut). Potomci Jindřicha I. Ptáčníka výrazně rozšířili svůj vliv v německých zemích a podnikali územní výboje.

3 Císař Ota I. Moc císařů z rodu Karlovců po smrti Karla Velikého zeslábla natolik, že se císařský titul stal prázdným pojmem. Jindřichův syn Ota I. se rozhodl obnovit funkci císaře a povýšit jeho význam! Roku 962 přitáhl Ota do Říma a přijal od papeže císařskou korunu. Hovoříme o vzniku státního celku Svatá říše římská.

4 Koruna Svaté říše římské, vznik v 10
Koruna Svaté říše římské, vznik v 10. století, dnes uložena ve vídeňském Hofburgu Autor:MyName (Gryffindor) , Název:Weltliche Schatzkammer Wien (169)pano2.jpg Zdroj:

5 Boční pohled na korunu Svaté říše římské
Autor: User:MatthiasKabel , Název:Imperial Crown of the Holy Roman Empire left.jpg Zdroj:

6 Koruna Svaté říše římské
Originál (3,5 kg) je vystaven ve Světské klenotnici v Hofburgu ve Vídni, kam se klenoty dostaly z Norimberka roku 1796. Karel IV. získal císařské korunovační klenoty do svého držení v roce 1350 a přivezl je z Mnichova. Klenoty byly uchovávány nejprve v kostele sv. Víta na Pražském hradě, po císařské korunovaci v Římě (1355) dal vystavět Karel IV. pro jejich trvalé uložení hrad Karlštejn. Od roku 1806 do roku 1918 sloužily jako korunovační klenoty Rakouské monarchie.

7 Obnovení římské říše Od korunovace Oty I. 962 císařem vznikl nadnárodní útvar, jemuž jako světský panovník vládl římský císař. Postupem času říše zahrnovala území nynějšího Německa, severní Itálie, Rakouska, Švýcarska, Lichtenštejnska, Belgie, Nizozemí, Lucemburska, České země a část Francie. Svatá říše římská měla znovuobnovit moc antického impéria.

8 Postavení Svaté říše římské
Postavení po celý středověk slabší. Východořímští císařové v Konstantinopoli nároky západoevropských císařů nebrali v úvahu a také francouzští panovníci okázale zdůrazňovali svou nezávislost na císařské moci. Římským králem se stal uchazeč volbou, následovala korunovace v Cáchách, potom římská jízda za císařskou korunou k papeži do Říma. Nejprve ale musel získat korunu italskou (langobardskou) – podmínka k přijetí císařské koruny v chrámu sv. Petra v Římě.

9 Dvouhlavý orel se znaky jednotlivých států, symbol Svaté říše římské (malba z r. 1510)
Autor: Michail, Název:Quaterionenadler David de Negker.jpg Zdroj:

10 Svatá říše římská národa německého
Od 15. století se užíval rozšířený název Svatá říše římská národa německého. Formálně říše zanikla v roce 1806, kdy se Habsburk František II. vzdal na nátlak Napoleona (prohlásil se císařem Francie) titulu římský císař a místo něj začal na prvním místě užívat titulu císaře rakouského, který přijal již roku 1804.

11 Otonci Císařské hodnosti dosáhli ve druhé pol století i potomci Oty I. – Ota II. a Ota III. Někdy se toto období německých dějin nazývá otonské (otonská renesance). Vývoj velmi složitý, německé území rozsáhlé, až do novověku nebyl vytvořen jednotný politický a hospodářský celek. Správní roztříštěnost a neexistence jednotného německého státu až do 19. století.

12 Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková
Děkuji za pozornost. Autor DUM: Mgr. Drahomíra Gajdošíková