Náboženské nebo sociální hnutí?

Prezentace na téma: "Náboženské nebo sociální hnutí?"— Transkript prezentace:

1 Náboženské nebo sociální hnutí?
Husitství Náboženské nebo sociální hnutí? © SEGA

2 Václav IV. Nerozhodný (ve srovnání s otcem)
Těžká doba – papežské schisma → bez opory církve – spojenec v „boji“ se šlechtou Konflikt s Janem z Jenštejna Vznik panské jednoty (markrabě Jošt) Nerozhodný vzhledem k narůstajícím nepokojům – husitství X odsuzuje upálení Mistra Jana Husa Arcibiskup Jenštejn – snaha vymanit církev z králova vlivu → Jan z Pomuku Panská jednota – trnem v oku způsob vlády + nižší šlechta v úřadech

3 Václav IV. 1400 – zbaven trůnu v říši
1402 – zajat bratrem Zikmundem (Uhry) 1409 – koncil v Pise → 3. papež 1409 – dekret Kutnohorský Václav titul + Zikmund faktická vláda v říši 1414 – Koncil v Kostinci

4 Cesta k revoltě Zhoršuje se stav poddaných – připoutání k půdě
Spory šlechty mezi sebou Demoralizovaná církev Prodávání odpustků → odpustkové bouře v Praze Rozmařilý život v přepychu Spekulace s církevními úřady Požadavek sekularizace majetku církevního majetku → spojuje šlechtu

5 Husitství – reformní hnutí
Zpočátku cílem napravit církev – nevybočit Vliv myšlenek Jana Viklefa (John Wycliffe) Do Čech přinesl Jeroným Pražský Vůdčí osobností Mistr Jan Hus – kaple Betlémská Kázali o chudobě, návratu ke křesťanským hodnotám, odpuštění, lásce k bližnímu Později vyhrocení společenských rozporů → otevřený boj proti církvi

6 Husitství – boj proti církvi
Ekumenický koncil v Kostnici – cílem řešení schismatu – Husova otázka okrajová upálení Mistra Jana Husa – upálen také Jeroným Pražský Radikální hnutí, ale sociálně zůstává v mezích feudalismu – hnací silou byla duchovní stránka hnutí (vs. marxistická historiografie) Za Husa oroduje část českého i moravského panstva X část se jim staví na odpor → krize, která naplno propuka r. 1419 Hus i Jeronným upáleni v Kostnici

7 Cesta k revoltě Devotio moderna – nová zbožnost → záležitost jednotlivce Univerzita → kazatel → masové šíření myšlenek Konrád Waldhauser – kázání proti svatokupectví a mnohoobročnictví Jan Milíč z Kroměříže – česky Matěj z Janova – návrat k prvotní církvi

8 Husitské války – 1. pražská defenestrace – Jan Želivský – Václav IV. převrat dodatečně schvaluje † Václav IV. Říjen 1419 – novoměstští obsazují Vyšehrad Podpora Jana Žižky z Trocnova – dobytí Malé strany Založení Tábora → husité = umírnění Pražané (a šlechta)+ radikální táboři X katolická šlechta (Zikmund) Pražská defenestrace – dav vedený Janem Želivským – požadavek propuštění stoupenců přijímání podobojí Tábor – založen po kompromisní dohodě šlechty a pražského měťanstva

9 1. křížová výprava 1420 – b. u Sudoměře - střet Žižkových oddílů s královskými oddíly při přesunu do Tábora Čechy si kladou podmínky vůči následníkovi Václava IV. – Zikmundovi → vyhrocení situace → papež vyhlašuje křížovou výpravu 1420 – I. Křížová výprava – b. na Vítkově – porážka Křižáků

10 4 pražské artikuly Svoboda kázání Přijímání podobojí Chudoba církve
Trestání smrtelných hříchů Pro radikály to bylo minimum Nejednotnost husitů

11 Čáslavský sněm 1421 – Čáslavský sněm Rozpory ve vládě – rozpad
4 artikuly – zemský zákon Zikmund zbaven trůnu → zemská vláda (22 členů) Rozpory ve vládě – rozpad 1422 – králem Jagellonec Zikmund Korybutovič → nakonec pražany uvězněn – snaha dohodnout se s katolíky Vládu přebírají husitská polní vojska Zemská vláda – 8 zemanů, 7 měšťanů a 5 pánů

12 Další křížové výpravy 1422 – b. u Německého brodu – vozová hradba – křižáci poraženi 1422 – Žižka opouští tábor kvůli vnitřním rozporům → své oddíly přivedl k orebitům → po jeho smrti – sirotci - Žižkův vojenský řád † Jan Žižka 1426 – b. u Ústí nad Labem – křižáci poraženi – husité vedeni Prokopem Holým (Velikým) Vozová hradba – husitské vojsko mělo převahu pěchoty – v tehdejších armádách převládala jízda – nutnost vypořádat se s tímto rozdílem

13 Další křížové výpravy 1427 – 4. křížový výprava – vojsko se rozprchlo u Tachova 1431 – 5. křížová výprava – strach z husitů – křižáci utíkají (Domažlice) Spanilé jízdy – šíření husitských myšlenek – přechod do útoku → 1432 – Chebský soudce („předjednání“) 1436 – Basilejská kompaktáta – povoleno přijímání podobojí a tím de facto svoboda kázání

14 Husitský epilog Umírnění pražané + kališnická šlechta+ část katolické šlechty vs. radikální husité → → – b. u Lipan – porážka radikálů Zikmund chce na český trůn → snaha o kompromis → v Čechách povoleno kališnictví 1436 – Zikmund českým králem 1437 – poprava posledního bojujícího husity – Jana Roháče z Dubé † král Zikmund