Bezpečnostní a obranná politika státu

Prezentace na téma: "Bezpečnostní a obranná politika státu"— Transkript prezentace:

1 Bezpečnostní a obranná politika státu
Postavení a úkoly ozbrojených sil v politickém a bezpečnostním systému ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/

2 Cíl přednášky Objasnit postavení ozbrojených sil, roli, funkci a úlohu v rámci demokratického státu

3 Politický systém ČR Poslanecká sněmovna volená poměrným volebním systémem dává důvěru vládě Senát volený většinovým volebním systémem má funkci stabilizátora a pojistky Prezident (v minulosti volený na společné schůzi obou komor parlamentu) má v parlamentním systému omezené pravomoci a roli pojistky pro případ krize. (V současnosti přímá volba: může vést k poloprezidentskému systému a faktickému posílení jeho pravomocí) Vláda jmenovaná prezidentem na základě hlasování parlamentu představuje výkonnou moc Ústavní soud, soudci jmenovaní prezidentem, garant Ústavy ČR Ústava vymezuje fungování politického systému, možné měnit na základě hlasování ústavní většiny (obě komory parlamentu)

4 Stát a armáda Armáda je nejlépe organizovanou, vycvičenou, vyzbrojenou skupinou ve státě primárně určenou k uplatňování státem organizovaného násilí. (není jediná viz. policie a některé další složky) V demokracii lze k armádě lze přistupovat jako k politicky neutrálnímu nástroji, který si společnost dobrovolně buduje, aby mohla čelit případnému nebezpečí. Vzdává se přitom části svých práv a prostředků, z čehož dle teorie společenské smlouvy vyplývá, že společnost má právo ji prostřednictvím nástrojů civilního řízení a demokratické kontroly ozbrojených sil řídit a kontrolovat

5 Civilní řízení a demokratická kontrola
Modely civilního řízení a demokratické kontroly ozbrojených sil aplikované v demokratických státech vykazují často poměrně značné rozdíly. Přesto ovšem existují jisté obecné znaky, které jsou všem uplatňovaným modelům společné. Patří mezi ně: Jasné vymezení vztahů mezi ozbrojenými silami, společností a jejími nejvyššími orgány v právním systému země Podřízení ozbrojených sil vládě práva Primát společnosti při tvorbě rozhodnutí týkajících se ozbrojených sil realizující se prostřednictvím nositelů suverenity lidu (parlament, občany volený prezident) Primát civilních osob při prosazování politických rozhodnutí vyjádřený nejčastěji civilním ministrem obrany Kontrola ozbrojených sil prostřednictvím svobodného působení hromadných sdělovacích prostředků

6 Politické zadání v letech 1992-2000
Prioritou je zapojení do NATO a schopnost působit společně s armádami NATO Pokračování koncepce kruhové obrany: AČR musí být připravena čelit vojenskému napadení jakkoli silným protivníkem a z kteréhokoli směru a za jakýchkoli podmínek zahájení a vedení války Navíc schopnost přispívat do mírových misí v zahraničí Počítá se s nárůstem počtu profesionálních vojáků (hlavně poddůstojníků), dlouhodobě má být zachována armáda doplňovaná povoláváním branců

7 Profesionalizace Po přijetí ČR do NATO se nejvýznamnějším politickým tématem vojenské politiky stala profesionalizace OS Změna názorů koncem 90. let. nejprve u ODS 1996: Armáda České republiky se bude i nadále opírat o brannou povinnost, i když s rostoucí mírou profesionalizace….. 1998: programový dokument Česká armáda pro 21. století Konkretizovaný návrh harmonogramu na zřízení plně profesionální české armády. Ta by měla být malá, moderní, mobilní, čítající 38 tisíc vojáků a 6 tisíc občanských zaměstnanců, s vytvořeným systémem aktivních záloh ( tisíc osob)

8 Profesionalizace Do roku 1998 se obranné politice ČSSD v programech příliš nevěnuje ČSSD zasazuje za zachování stávajícího stavu, považuje stále za primární rozvoj vlastních ozbrojených sil s důrazem na výstavbu a výcvik jednotek rychlé reakce a územní obrany Programové prohlášení 1998: Obranu České republiky vláda nepovažuje za záležitost pouze armády, ale za úkol celé společnosti, všech občanů. Proto předpokládá zachování branné povinnosti 1999: Profesionalizace je sice žádoucí, ale je příliš nákladná a není v současných ani výhledových možnostech možností státního rozpočtu

9 AČR jako nástroj bezpečnostní politiky
Úkoly pro AČR a způsob jejího použití stanovuje vláda na základě ustanovení zákona č. 222/1999 Sb. o zajišťování obrany České republiky, která mj. rozhoduje o základních směrech výstavby, přípravy a použití ozbrojených sil a o zajištění obrany státu Rozhodnutí o nasazení AČR (nejen v rámci PSO) podléhá standardnímu schvalovacímu procesu na půdě PČR Samostatné nasazení AČR je politicky téměř nemožné, v podstatě jen v mezinárodní spolupráci

10 Bezpečnostní a obranná politika státu
Postavení a úkoly ozbrojených sil v politickém a bezpečnostním systému ČR Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost Název projektu: Inovace magisterského studijního programu Fakulty ekonomiky a managementu Registrační číslo projektu: CZ.1.07/2.2.00/