Mediální analýza zpravodajství o KSČM 1 4. červen 2006 – 1. červen 2007.

Prezentace na téma: "Mediální analýza zpravodajství o KSČM 1 4. červen 2006 – 1. červen 2007."— Transkript prezentace:

1 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 1 4. červen 2006 – 1. červen 2007

2 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 2 ČT: Události; Události, komentáře Zprávy 12:00, Týden v regionech, Jihomoravský večerník; Večerník z Čech; Report Události v regionech (Praha, Brno, Ostrava, víkend); Prima: 1. zprávy Nova: Televizní noviny, Odpolední Televizní noviny Období: 4. červen 2006 – 1. červen 2007 Pro: ČT – Výzkum programu a auditoria Realizace: InnoVatio - Media Tenor Marek Síbrt, Čestmír Kalus U Tiskárny 9 702 00 Ostrava Tel/fax: 596 116 468 Stav: 19.7.2007 rev 01

3 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 3 Soubor kritérií, podle kterých InnoVatio posuzuje kvalitu televizního zpravodajství Variabilita Variabilita tematická Variabilita původců; subjektů; názorů; regionů… Vyváženost/nepředpojatost Adekvátní prostor pro zainteresované subjekty Vyvážené hodnocení subjektů Relevance Relevance témat Výběrem témat média určují agendu Faktická správnost Ověřené zdroje Konkrétnost informací Čtyři základní kvalitativní standardy zpravodajství

4 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 4 Všeobecný metodologický úvod – obsahová analýza je systematickým shrnutím obsahu a formy zpravodajství Obsahová analýza médií je systematickým shrnutím obsahu a formy zpravodajství. Příspěvky jsou kódovány podle předem dané metodiky kontrolovatelným způsobem, využíván je speciálně upravený software. Výsledky týmu spolupracovníků jsou kontrolovány několikastupňově. Noví spolupracovníci absolvují před svým definitivním zařazením do týmu přibližně 60 hodin školení. To umožňuje dosažení 90 - 95% shody dat (během jednoho roku je databáze rozšířena o více než 1.500.000 záznamů). Spolupracovníci InnoVatia jsou ochotni kdykoli zodpovědět případné metodologické dotazy týkající se této analýzy. Základní informace o metodologii jsou přiřazeny k jednotlivým grafům analýzy. FAQ - nejčastěji kladené otázky Otázka: Proč někdy nesouhlasí báze uvedená u grafu se součtem hodnot uvedených v grafech? Odpověď: V grafu je možné publikovat nejčetnější témata, autory apod. Proto mohou nastat situace, kdy není možné zveřejnit všechny informace. Součet hodnot uvedených v grafu je pak nižší než hodnota uvedená u báze. Rozdíl mezi bází a součtem hodnot v grafu tedy tvoří méně frekventované položky. Otázka: Co to je hlavní téma článku a jak se liší od tématu výpovědí? Odpověď: Každému článku je přiřazeno pouze jedno hlavní téma v závislosti na převažujících tematických souvislostech. Metodika detailního kódování ale umožňuje sledovat tematickou strukturu výpovědí o subjektech a jevech i vícekrát za článek.

5 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 5 Slovníček pojmů 1/2 Báze počet pasáží/výpovědí/článků/televizních příspěvků/médií které byly zahrnuty do analýzy Forma jaká byla stylová forma příspěvku o subjektu či tématu - zpráva se vstupem, zpráva korespondenta, čtená zpráva, rozhovor... Hlavní téma téma, kterého se týkala převážná část příspěvku Kódování, kódovací kniha standardizovaný postup získávání informací. Metodika je jednoznačně definovaná tzv. Kódovací knihou. Pro jednotlivé klienty je možné vytvářet odlišné metodiky v závislosti na sledovaných cílech spolupráce. Období časové období, které bylo analyzováno Obsahová analýza systematické shrnutí obsahu a formy zpravodajství. Příspěvky nejsou interpretovány subjektivně, ale kódovány kontrolovatelným způsobem dle předem dané metodiky Kontext určuje, zda informace o subjektu je představena v pozitivním či negativním světle v závislosti na širších souvislostech (neurčuje tedy, jak je subjekt hodnocen, ale jakou povahu mají skutečnosti, s nimiž je spojován). Hovoříme o skrytém hodnocení, protože kontext má významný vliv na formování příznivého, či nepříznivého obrazu sledovaného subjektu. Negativní tendence s negativní tendencí byly kódovány ty pasáže, ve kterých původce sdělení vyjadřoval nesouhlas s popisovaným subjektem nebo použil jednoznačně negativních výrazů Neutrální tendence ani negativní ani pozitivní, případně není tendence jednoznačně určitelná

6 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 6 Slovníček pojmů 2/2 Pozitivní tendence s pozitivní tendencí byly kódovány ty pasáže, ve kterých původce sdělení vyjadřoval souhlas s popisovaným subjektem nebo použil jednoznačně pozitivních výrazů Pasáž část příspěvku, která je ohraničena subjektem a tematizací Příspěvek článek, ucelený televizní, nebo rozhlasový příspěvek Přítomnost organizace v médiích podmínkou pro kódování je, že sledované organizaci je věnována pasáž o délce alespoň 5 řádků. Je-li informace o organizaci pouze ve výčtu (například informace o hodnotě akcií v rubrice na burzovních stranách) není přítomnost organizace kódována Subjekt o kom/o čem nás zajímají informace? subjektem může být firma, politická strana, osoba, město atp. Tematizace aspekt, o kterém se ve výpovědi hovoří. V jednom příspěvku může být kódováno více tematizací. Pro každou tematizaci je kódována tendence hodnocení sledovaného subjektu. Umístění příspěvku příspěvky z úvodních částí relací zpravidla referují o tom nejpodstatnějším. Podle tohoto klíče lze posoudit i závažnost zpravodajství Výpověď každá zmínka sledovaného subjektu nebo o sledovaném subjektu (u politiků ohraničena subjektem, tematizací, tendencí a autorem)

7 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 7 Základní zjištění analýzy  Vojtěch Filip ve svém textu v Právu z 18. července 2007, kde reflektuje mediální prezentaci KSČM v ČT, tvrdí: „V období od voleb do 1. června letošního roku ve zpravodajských pořadech o ODS (nikoli tedy o vládním týmu, jen o této straně) informovala 6312krát, o KDU-ČSL 2270krát, o Straně zelených 1312krát, o ČSSD 4475krát, kdežto o KSČM jen 691krát. Vynechávám přitom akcent jednotlivých zpráv. Do Otázek Václava Moravce jsme za stejné období měli možnost vyslat své zástupce 36krát. ODS měla tu možnost 225krát, ČSSD 165krát, KDUČSL 75krát a Strana zelených 58krát. Za období od června do října minulého roku jsem já jako předseda třetí nejsilnější strany nedostal ani jedno pozvání k televizní besedě.“ Cílem analýzy bylo potvrdit, či vyvrátit jeho tvrzení použitím metody obsahové analýzy mediálních sdělení.  Analytikům Media Tenoru není známo, z jaké metodologie a sociálně vědného přístupu V. Filip ve své tezi vycházel, nicméně kontinuální databáze Media Tenoru detailně sledující mediální prezentaci politických stran v rámci zpravodajství elektronických médií ukazuje odlišné závěry, jak je patrné z grafických výstupů analýzy:  1) KSČM byla z politických stran zastoupených v PSP ČR prezentována v rámci zpravodajských relací ČT s nejnižší intenzitou. Nicméně hodnoty, které uvádí podle nespecifikované metodologie V. Filip, neodpovídají v případě žádné ze zmiňovaných politických stran skutečnosti. Příčinou menší kvantity prezentace KSČM byl především nižší koaliční potenciál strany při povolebním vyjednávání o složení nové vlády.  2) KSČM byla v hlavním zpravodajství ČT prezentována s obdobným celkovým vyzněním jako v relacích TV NOVA a TV Prima.  3) Vojtěch Filip tvrdí v rozporu se skutečností, že nebyl od června do října 2006 ani jednou hostem Otázek VM. 4. června se předseda KSČM účastnil povolební diskuze všech lídrů stran, které se dostaly do PSP ČR. Faktem zůstává, že KSČM reprezentovali v rámci zmiňovaného diskuzního pořadu častěji J. Dolejš a P. Kováčik, kteří se pořadu od června do října 2006 účastnili 4x, resp. 2x.

8 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 8 KSČM byla od voleb do PSP ČR v roce 2006 ve zpravodajských relacích ČT prezentována z parlamentních stran s nejnižší intenzitou, příčinou byl především nižší koaliční potenciál strany Četnost výpovědí a kontext hodnocení politických stran ve zpravodajství ČT Média: zpravodajství ČT; Období: 4. červen 2006 – 1. červen 2007 POLITIKA

9 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 9 Hlavní zpravodajské relace prezentovaly KSČM s obdobným podílem pozitivity a negativity. Mírně kritičtější byly Televizní noviny, které zmiňovaly KSČM s 23% podílem zpráv negativního charakteru Podíl pozitivity a negativity v prezentaci KSČM v hlavních zpravodajských relacích Média: zpravodajství ČT, TV NOVA, TV Prima; Období: 4. červen 2006 – 1. červen 2007 POLITIKA

10 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 10 Z dlouhodobého hlediska lze konstatovat, že podíl negativní prezentace KSČM v rámci zpravodajských relací ČT klesá. Pozitivní reference se v největší míře týkaly volebních výsledků a preferencí strany Podíl pozitivity a negativity v prezentaci KSČM ve zpravodajství ČT Média: zpravodajství ČT; Období: 4. červen 2006 – 1. červen 2007 POLITIKA

11 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 11 Od června do srpna 2006 intenzita prezentace KSČM v rámci relací ČT stoupala, příčinou byla především povolební vyjednávání. Zájem zpravodajství ČT o KSČM kulminoval v říjnu 2006 (komunální a senátní volby) Podíl pozitivity a negativity v prezentaci KSČM ve zpravodajství ČT Média: zpravodajství ČT; Období: 4. červen 2006 – 1. červen 2007 POLITIKA

12 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 12 KSČM a KDU-ČSL byly v rámci Událostí zmiňovány s obdobným podílem negativity (21, 20 %). Hlavní příčinou negativní prezentace KSČM byla vůle strany po podílu na moci Četnost výpovědí a kontext hodnocení politických stran v Událostech Média: zpravodajství ČT; Období: 4. červen 2006 – 1. červen 2007 POLITIKA

13 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 13 Mediální profil parlamentních stran se v Událostech, komentářích z hlediska kvantity a celkového vyznění prezentace neodlišoval od zpravodajství Událostí Četnost výpovědí a kontext hodnocení politických stran v Událostech, komentářích Média: zpravodajství ČT; Období: 4. červen 2006 – 1. červen 2007 POLITIKA

14 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 14 KSČM byla ve zpravodajství ČT nejčastěji prezentována ve spojitosti s povolebním vyjednáváním a činností v PSP ČR - v rámci obou tematických aspektů byla zmiňována v neutrálním kontextu Tematická struktura prezentace KSČM ve zpravodajství ČT Média: zpravodajství ČT; Období: 4. červen 2006 – 1. červen 2007 POLITIKA

15 Mediální analýza zpravodajství o KSČM 15 M. Topolánek se vyjadřoval ke KSČM v rámci zpravodajství ČT nejčastěji a s vysokou mírou negativity. M. Mejstřík ve všech svých výrocích spojoval KSČM se skutečnostmi negativního charakteru Tematická struktura prezentace KSČM ve zpravodajství ČT Média: zpravodajství ČT; Období: 4. červen 2006 – 1. červen 2007 POLITIKA