Festivity Každodennost a slavnosti jako antropologická konstanta

Prezentace na téma: "Festivity Každodennost a slavnosti jako antropologická konstanta"— Transkript prezentace:

1 Festivity Každodennost a slavnosti jako antropologická konstanta

2 Slavnosti Světské (korunovace, svatby, pohřby)
Církevní (Vánoce, Velikonoce, Boží Tělo, mariánské svátky, svátky světců-světic) Oficiální (městské, venkovské) Celozemské (sv. Jana Nepomuckého) Lokální (Pašijové hry, Univerzitní slavnosti, Velkovaradínský svátek vítězství) Soukromé (osobní svátky, svatby) Opakované (výroční den: bitva, narození, dožínky) Příležitostné (karneval) Jednorázové (vysvěcení církevní novostavby, uvítání cizokrajného poselstva)

3 Pojetí slavnosti jako tématu
Slavnost – protipól všedního Každodennost: stabilita řádu všedního (prací rytmizovaného) dne Podoba rituálu (rytmus, řád) Jiné vnímání času (prožívání) Podíl na slavnosti (divák, aktér) Slavnosti vážné vs. smíchové Karikatura vážné festivity Proměny: sakralizace profánního (stát, jedinec) a profanace sakrálního (církevní svěcení a žehnání čehokoliv) Místo: sakrální vždy jedno svaté, profánní jakékoli jiné

4 Druhy lokálních slavností v regionu
Církevní a světské slavnosti na Liberecku od 16. do 20. století: svátek sv. Kateřiny (Frýdlant) – katolická slavnost církevní, asi od 15. do poloviny 16. století Velkovaradínský svátek (Frýdlant, Liberec, Závidov) – protestantská církevní a světská slavnost, od 1599 do 1620 (v Závidově do 1655) svatomariánské slavnosti (Hejnice) – katolická církevní slavnost (červenec, září) – po roce 1620, spíše po 1648 Komedie o narození Páně (Liberec) – od 1660 – církevní slavnost jezuitské divadlo (Jičín, snad Turnov) s podporou hraběte Fr. F. Gallase – církevní slavnost – 17. a 18. století slavnosti střelců (Liberec) – světská slavnost, po 1670 s

5 slavnostní hejnická hra (Hejnice), 1725, k otevření a vysvěcení nově dostavěného barokního chrámu
svátky masopustní (Praha, Liberec?) – světská slavnost spojená s clam-gallasovským divadlem – 2. pol. 18. stol. svátky svěcení kostelů (a jejich patronů) – církevní slavnosti, např. Liberec 1772 (svěcení nové kaple Božího hrobu) slavnosti hudební(?) – světské (Lázně Libverda) – po 1783 slavnosti svěcení císařského praporu (Liberec) – světská slavnost spojená s církevní, 1844 slavnosti střelců o Božím těle (Frýdlant) – 1848, církevně-světská slavnost slavnost položení základního kamene nové školy (Frýdlant) – 1862 slavnost městská (Frýdlant) 1914 – údajně 900 let od vzniku města slavnosti k poctě Albrechta z Valdštejna (300 let od zavraždění) – Frýdlant 1934 – slavnost světská slavnost světská (Hejnice) – Jedermann-Festspiele od 1931 – divadlo slavnost k 85. narozeninám TGM (Frýdlant), česká menšina

6

7

8 Slavnost ke svatořečení Jana z Nepomuka (1729)

9

10

11

12