Vývoj evropské spolupráce a integrace

Prezentace na téma: "Vývoj evropské spolupráce a integrace"— Transkript prezentace:

1 Vývoj evropské spolupráce a integrace
Pokusy o reformu EU post-Nice

2 Literatura Klíma, Bureš (2005) Kam kráčíš Evropská unie?

3 Konvent o budoucnosti Evropy
Reakce na kritiku procesu formování a revize Smluv  netransparentní mezivládní konference Zasedal od února 2002 do října 2003 Předseda Giscard d‘Estaing Cíl – otevřená veřejná debata

4 Úkoly Konventu o budoucnosti Evropy
Rozdělení a definování kompetencí EU Zjednodušení nástrojů používaných EU Zajištění demokratické transparentnosti a efektivnosti institucí EU Projednání možnosti vytvoření evropské ústavy

5 Jak fungoval Konvent? Zástupci vlád 15 ČS a 13 kandidátských zemí
Zástupci národních parlamentů těchto zemí Zástupci EP, Ombudsmana a sociálních partnerů Pozorovatelé z poradních orgánů ES Předseda Giscard d‘Estaing Debata zároveň probíhala v pracovních skupinách a diskusních kruzích se zástupci občanské společnosti (NGOs, akademická veřejnost, obchodní kruhy…)

6 Evropská ústavní smlouva
Výsledek práce Konventu Původní smysl – nahradit stávající smluvní základ jediným srozumitelným textem Struktura: cíle, pravomoci, rozhodovací postupy a instituce Listina základních práv (vedlejší produkt summitu v Nice) Politiky Unie Závěrečná ustanovení včetně postupů pro přijetí a revizi této smlouvy

7 Návrh smlouvy o Ústavě pro Evropu revoluční?
Ústava pro Evropu a otázka finalité

8 Důležité inovace Ústavní smlouvy
Právní subjektivita Unie Možnost vystoupit z Unie Základní práva Funkce stálého Předsedy Evropské rady – 2,5 roku Zavedení fce Ministra zahraničí „sedícího na 2 židlích“ (místopředseda Komise a Rady) Komise – počet komisařů = 2/3 členských států, rotační systém Částečné zjednodušení legislativních nástrojů Procedura spolurozhodování  základní legislativní procedura – posílení pravomocí EP

9 Kontroverzní body Evropské ústavy
Základ Evropského státu? ČS jen provincie? Právní řád EU bude nadřazen právu ČS? Konec sdílené suverenity a začátek evropské suverenity? Občané ČS se stanou občany EU? Omezení suverenity ČS v oblasti zahraniční politiky? Doložka flexibility – nová možnost Unie rozšířit si pole působnosti? Snížení váhy malých ČS?

10 Ústavní smlouva – záměr vs. výsledek
Sloučení všech předchozích textů do jednotného dokumentu Otevřená snaha namířit EU směrem k státu-podobné existenci Nijak radikální reforma rozhodovacího procesu – odpor členských států Smlouva nedosáhla zamýšleného zjednodušení Smlouva odhalila nechuť občanů k evropskému projektu  Konvent nebyl reprezentativní  Selhání snahy posílit demokratickou legitimitu EU

11 Ratifikace Evropské ústavní smlouvy
Proces ratifikace selhal ve Francii a v Nizozemí Důsledky? Proč ne nová referenda jako v Irsku? Jaké byly hlavní důvody občanů Fr a Niz říci své ne?

12 Shrnutí Od podepsání Maastrichtské smlouvy dvojí tah Unie – prohloubení a rozšíření Je možné úspěšně rozšiřovat a zároveň prohlubovat? Smluvní revize nedokázaly prosadit zásadní reformy Ústavní smlouva naráží na prohlubující se odpor občanů k evropskému projektu

13 Vývoj evropské spolupráce a integrace
Úvod do rozhodovacího proces v EU

14 Literatura a odkazy F+P – kapitola 10
CINI Michelle - Politics of the European Union, Chapter 9 Cihelková, Jakš – kapitola 2.3 – oficiální stránky EU – zakládající smlouvy ES, EU, EURATOM a ESUO ke stažení – instituce EU

15 Struktura Rozhodovací proces - obecný úvod Mandát EU Mandát ES
Instituce a legislativní činnost

16 1) Rozhodovací proces - obecný úvod
Odůvodnění – rozsah vs. subsidiarita Positive-sum game (hra s kladným výsledkem) Unikátní systém – sui generis Úkoly společenství – Čl. 3 SES, dělení kompetencí Proměnné charakteristiky rozhodování podle oblasti Dopad na národní administrativy Systém ES/EU vs. národní politické systémy

17 Protínání Rozhodovací proces v EU stojí na křižovatce (společných) aspektů: Ideály Zájmy Instituce Problémy

18 2) Mandát EU Unie je založena na Evropských společenstvích doplněných politikami a formami spolupráce stanovenými touto smlouvou. Jejím posláním je utvářet vztahy mezi členskými státy a mezi jejich národy na základě soudržnosti a solidarity (čl. 1 SEU).

19 Mandát EU (2) Cíle EU nad rámec Společenství (čl. 2 SEU)
potvrzovat svou identitu na mezinárodní scéně, zejména prováděním společné zahraniční a bezpečnostní politiky včetně postupného vymezení společné obranné politiky, která by mohla vést v souladu s článkem 17 ke společné obraně; upevňovat ochranu práv a zájmů státních příslu.níků svých členských států zavedením občanství Unie; zachovávat a rozvíjet Unii jako prostor svobody, bezpečnosti a práva, ve kterém je zaručen volný pohyb osob ve spojení s vhodnými opatřeními týkajícími se kontroly na vnějších hranicích, práva azylu, přistěhovalectví a předcházení a potírání zločinnosti;

20 Evropská rada – vrchol pyramidy
Nezbytné podněty pro rozvoj EU a obecné politické směry Složení - hlavy států, předsedové vlád a předseda Komise Nápomocni ministři zahraničních věcí a jeden člen Komise Schůzky - alespoň dvakrát ročně pod vedením předsednictví Rady. EP je informován o činnosti ER

21 3) Mandát ES Jen ES (nikoliv EU) má právní subjektivitu
Článek 2 SES – CÍLE ES společný trh a hospodářská a měnová unie podporovat harmonický vyvážený a udržitelný rozvoj hospodářských činností vysokou úroveň zaměstnanosti a sociální ochrany rovné zacházení pro muže a ženy trvalý a neinflační růst vysoký stupeň konkurenceschopnosti a konvergence hospodářské výkonnosti vysokou úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí zvyšování životní úrovně a kvality života hospodářskou a sociální soudržnost a solidaritu mezi členskými státy.

22 4) Instituce rozhodovacího procesu ES
Uskutečňování úkolů svěřených Společenství zajišťují tyto orgány (čl. 7 SES): – EVROPSKÝ PARLAMENT – RADA – KOMISE – SOUDNÍ DVŮR – ÚČETNÍ DVŮR Každý orgán jedná v mezích působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva Radě a Komisi jsou nápomocny Hospodářský a sociální výbor a Výbor regionů, které mají poradní funkci.

23 Vztahy mezi institucemi v ES
Triangulární model rozhodovacího procesu Prolínající se pravomoci, žádný orgán ultimátně zodpovědný Splývání exekutivy a legislativy Mezivládní vs. nadnárodní Srovnej s národními polit. sys.

24 Legislativní činnost Definována v čl. 249 SES
Nařízení - obecná působnost, závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech; Směrnice - závazná pokud jde o výsledek, prostředky – na každém ČS; Rozhodnutí - závazné v celém rozsahu pro ty, jimž je určeno; Doporučení a stanoviska nejsou závazná.

25 Shrnutí Systém ES/EU vytvořen k dosažení ideových i praktických cílů
Společné problémy se řeší skrze společné instituce; základem – smluvní rámec ES/EU – právní koncept vyjadřující ekonomicko-politický projekt evropské integrace Pravomoci a provázanost institucí EU demonstrují neustálou potřebu kompromisu mezi členskými státy