Francie v 16. století Dějepis Mgr. Žaneta Janečková

Prezentace na téma: "Francie v 16. století Dějepis Mgr. Žaneta Janečková"— Transkript prezentace:

1 Francie v 16. století Dějepis Mgr. Žaneta Janečková
Inovace výuky na Gymnáziu Otrokovice formou DUMů CZ.1.07/1.5.00/ Dějepis Francie v 16. století Mgr. Žaneta Janečková

2 Francie po stoleté válce
Vítězství ve stoleté válce umožní Ludvíkovi XI. položit základy absolutismu: během Stoleté války získal král právo držet stálou armádu (= opora moci) na vyplácení žoldu zavedena zvláštní daň, kterou nemusí schvalovat generální stavy a která je vybírána přímo královskými úředníky (zdroj panovníkových příjmů) → generální stavy se scházejí jen zřídka. 27. června 2012

3 Francie za vlády Františka I. http://cs. wikipedia
Zahraniční politika: neustálé boje se Španělskem ( Karel V.) o italská území → 1525 u Pavie drtivá porážka Francie, František se dokonce stává císařovým vězněm. Vnitřní vývoj: díky italským válkám se do Francie dostala renesance a renesanční životní styl (zámky na Loiře) Postavení církve: luteránství nemá ve Francii velký ohlas : - galikánská politika – na Římu do značné míry nezávislá církev - francouzský král má právo jmenovat biskupy a může disponovat s víc jak polovinou církevních pozemků ve Francii 27. června 2012

4 Náboženské války ve Francii (1562 – 1598)
→ panovník nemá zájem na sekularizaci církevního majetku (musel by se o něj podělit se šlechtou). - jazykově německý ráz brání šíření luteránství mezi Francouzi. Náboženské války ve Francii (1562 – 1598) Od 40. let 16. stol. se do Francii šíří Kalvínovo učení (jazykově francouzské). Kalvinismus získává ohlas hlavně na J a JZ Francie mezi tamními měšťany a šlechtou (zájem na sekularizaci a zvýšení politického vlivu, odpor proti absolutismu). Hugenoti - 10% francouzského obyvatelstva, reprezentováni rodem Bourbonů ( vedlejší linie královského rodu) vládnoucí v navarrském království (francouzsko-španělské pomezí).

5 S a SV Francie – militantně – katolická, v čele rod Guisů (francouzsko-lotrinský rod, odvozující svůj původ od Karla Velikého, spřízněn s panovníkem), taktéž odpor proti panovníkově moci, ambice Jindřicha de Guise stát se francouzským králem. mezi hugenoty a militantními katolíky stojí král opírající se o úřednickou šlechtu Po smrti Jindřicha II. (1547 – 1557, zemřel na rytířském turnaji, způsob jeho smrti předpověděl Nostradamus) je panovnická moc oslabena (František II.→ Karel IX.). Za Karla IX. získává rozhodující vliv jeho matka Kateřina Medicejská

6 1562 – vévoda de Guise nechal zmasakrovat v městečku Vassy hugenoty shromážděné na bohoslužbě = podnět k vypuknutí náboženských válek (přes 30 let) Proti sobě 2 šlechtická vojska: hugenotské (podpora části měšťanstva, v čele vojska admirál Coligny) X katolické (v čele Guisové, podpora od Španělska), mezi nimi manévruje Kateřina Medicejská ↓ 1570 – hugenoti získali ve Francii náboženskou svobodu a mocenskou převahu, Coligny získává velký vliv na Karla IX. Kateřina se snaží usmířit katolíky a hugenoty svatbou mezi její dcerou Markétou a vůdcem hugenotů Jindřichem Navarrským ( , na svatbu se v Paříži shromáždil výkvět hugenotské šlechty)

7 Coligny získává Karla IX
Coligny získává Karla IX. pro myšlenku vojensky pomoci Nizozemcům v bojích proti Španělsku a vytvořit anglo-francouzsko-nizozemskou koalici proti Španělsku → proti tomu Kateřina (obavy z ohrožení Francie) → rozhodne se prostřednictvím Guisů spáchat atentát na Colignyho. ↓ Atentát se nezdařil → Kateřina se obává odvety → přesvědčí krále, že hugenoti chystají státní převrat → získává souhlas, aby s pomocí Guisů odstranila Colignyho, podcenila ale fanatismus Guisů a nenávist Pařížanů k hugenotům → vražda Colignyho přerostla v masakr asi 3000 hugenotů shromážděných v Paříži ( v noci na 24. srpna 1572, Bartolomějská noc)

8 Výsledky Bartolomějské noci:
Vyvražděni hugenotští vůdci kromě Jindřicha Navarrského (přestoupil na katolickou víru), vraždění hugenotů se přeneslo i do dalších francouzských měst. Ohlas v Evropě – pobouření u protestantů a umírněných katolíku, naopak Filip II. a papež přijali zprávu s radostí. Jihofrancouzská města se postavila na odpor → stát ve státě Vývoj po Bartolomějské noci R umírá Karel IX. → Jindřich III. (jeho bratr) Jindřich III. je nakloněn politice tolerance a usmíření s Jindřichem Navarrským a hugenoty

9 Proti politice tolerance jsou Guisové → vznik Katolické ligy (militantní šlechticko-městský svaz) → opět začíná náboženská válka ( Válka tří Jindřichů). ↓ Katolická liga ovládne Paříž → Jindřich III. utíká na zámek v Blois, kde nechá zavraždit Jindřicha de Guise → Katolická liga vyšle fanatického mnicha Clémenta, který v srpnu 1589 krále zavraždí = vymírá dynastie Valois Nástup rodu Bourbonů Jindřich Navarrský – jediný nejbližší příbuzný mající nárok na francouzskou korunu, k tomu ale potřebuje obsadit Paříž ( oddaná Katolické lize) a nechat se korunovat → opět přijme katolickou víru ( „Paříž stojí za mši!”, r. 1594)

10 Vláda Jindřicha IV. ( ) 1598 – Nantský edikt – zaručoval náboženskou svobodu a rovnoprávnost hugenotů na celém území Francie s výjimkou Paříže. Hugenoti mohou mít také své vojsko a posádky v pevnostech ( nejvýznamnější La Rochelle) Hospodářská politika: - sníženy daně (aby se vzpamatoval venkov) - první manufaktury na výrobu luxusního zboží - upřednostňován vývoz nad dovozem

11 Zahraniční politika: hlavním nepřítelem Habsburkové
1609 – spor s Habsburky o knížectví v severní oblasti Rýna → příprava tažení proti Habsburkům, během těchto příprav byl ale Jindřich IV. roku 1610 zavražděn mnichem Ravaillacem 27. června 2012

12 Použité zdroje ŠTĚPÁNEK, Kamil. Obecné dějiny novověku I.: 16. století. Brno: Masarykova univerzita, st ed. ISBN SOCHROVÁ, Marie. Dějepis I. v kostce pro SŠ. 2nd ed. Praha: Fragment, ISBN TEICHOVÁ, Alice., et al. (ed.). Dějiny středověku. II. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1968. Všechny objekty použité k vytvoření prezentace jsou součástí SW Microsoft Office nebo jsou vlastní originální tvorbou autora. 27. června 2012