1 DOPAD OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI NA EMISE NA PRŮMYSL Seminář AEM Ostrava, 21. 06. 2005 Vladimír Toman Hutnictví železa, a.s.

Prezentace na téma: "1 DOPAD OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI NA EMISE NA PRŮMYSL Seminář AEM Ostrava, 21. 06. 2005 Vladimír Toman Hutnictví železa, a.s."— Transkript prezentace:

1 1 DOPAD OBCHODOVÁNÍ S POVOLENKAMI NA EMISE NA PRŮMYSL Seminář AEM Ostrava, 21. 06. 2005 Vladimír Toman Hutnictví železa, a.s.

2 2 Okruh 1: Co znám a co neznám o obchodování (ETS) Okruh 2: Je tříleté období obchodování dostačující? Okruh 3: Dopad obchodování na provozovatele

3 3 Většina průmyslu je v postavení, kdy provozovatel je zásoben energiemi od firem, které mají přirozený monopol a tím i možnost cenového diktátu (plyn, elektřina, uhlí) zvýšení cen vstupních energií musí promítnout plně do nákladů dodává své výrobky na globalizovaný trh - nemůže diktovat ceny ani jejich zvýšení oproti konkurenci

4 4 Pro provozovatele z hlediska obchodování s povolenkami konkurenty jsou také firmy z regionů, které ETS nemají a nebudou mít zaveden - Rusko, USA, Ukrajina, Čína, Brazílie, Indie a řada dalších Nezaměňovat s firmami ze zemí, kde platí Kjótský protokol - ETS jde nad rámec protokolu.

5 5 Co znám (+) a neznám (-) o ETS (-) oficiální tiskopis žádosti o povolení emitovat skleníkové plyny (+) požadavky ČR byly kráceny na 97,6 mil./rok (+) návrhy na krácení původně alokovaných objemů povolenek pro jednotlivá odvětví (aktuálně varianty A, B, C z 15.6.2005) (+) metodiku výpočtu objemů pro jednotlivá odvětví a jednotlivá zařízení (z 15.6.2005)

6 6 (-) jaký objem povolenek obdržím jako provozovatel po uplatnění protestu proti návrhu - alokovaný objem nekryje mé nezbytně nutné potřeby pro výroby (-) věcný a časový postup při provádění úprav Často je výskyt CO 2 neoddělitelným průvodním jevem dané technologie - s růstem výroby rostou emise. Tlak na snížení objemů, který toto nerespektuje, má jednoznačný dopad - snižování až zastavení výroby (koks, surové železo, vápno a cement, a další). Pokud tak někdo ze státní zprávy rozhodne, měl by nést důsledky tohoto rozhodnutí.

7 7 (-) kdy budou objemy povolenek na provozovatele rozepsány a převedeny na účet u OTE - kdy s účtem budu moci pracovat (+) poplatky za připsání povolenek na účet u OTE (nesouhlasíme s tím) (+) poplatky související s transakcemi s účtem a poplatky pro firmy zajišťujícími pro mne prodej/nákup povolenek (+) způsob práce s účtem u OTE

8 8 (-) účetní standardy pro práci s povolenkami po jejich zařazení do účetnictví firmy a při manipulacemi s nimi, (-) daňová problematika (-) Kdo bude verifikovat data o emisích z hlášení provozovatele hlášení do 28.2. verifikace do 31.3. vyřazení povolenek do 30.4.

9 9 (-) Za jakých podmínek budou vybíráni verifikátoři - volná soutěž nebo bude někdo určen pro všechny (např. ČIŽP)? (-) v případě volné soutěže - pro právnické i fyzické osoby? (-) kdy budou autorizované osoby pro verifikaci známy? (-) Kolik autorizovaných osob bude?

10 10 Rozsah dat spadajících pod pojem „verifikace“ je značně obsáhlý. Verifikátoři by měli být známí nejpozději v září 2005, aby si provozovatel mohl vybrat konkrétní firmu a mohl s ní pracovat ještě před vlastní verifikací (-) Kolik mne bude verifikace dat stát? Neměl by ji jako činnost kontrolní nařízenou zákonem zcela financovat stát?

11 11 Je tříleté období ETS 2005 - 2007 dostačující? Pro sledování emisí CO 2 ano Pro tvorbu legislativy na 2008 - 2012 není dostačující - budou k dispozici pouze verifikovaná data o emisích za rok 2005 (práce mají být ukončeny do 30.6.2006) Pro provozovatele absolutně pravidla na tři roky jsou absolutně nedostačující

12 12 Jako provozovatel potřebuji znát cílové parametry procesu ETS na min. 10 - 15 let dopředu z důvodů › nízká rentabilita odvětví (hutnictví) › vysoká investiční náročnost, jednotkové investice v řádu miliard Kč › dlouhá doba návratnosti › dlouhá doba životnosti zařízení › nemožnost plnit parametry měněné každé 3 - 5 let

13 13 Dopad ETS pro provozovatele Další byrokratická zátěž Zhoršuje konkurenceschopnost (zvýšení nákladů) ETS je zajímavé pokud dostanu nadbytek povolenek a mohu prodávat získám zpět část již vynaložených prostředků na ekologii + prostředky na poplatky + prostředky na zvýšenou byrokracii u mne

14 14 část prostředků získaných prodejem povolenek věnuji spotřebuji na nákup energií se zvýšenými cenami při nižším přídělu než je nezbytně nutný objem pro výrobu se zvýší náklady s dopady: - jsem schopen utlumit náklady bez zvýšení ceny výrobku, klesá zisk - výrobu (možná) zachovám

15 15 - nejsem schopen utlumit náklady bez zvýšení ceny výrobku, dostanu se do ztráty - pak mohu výrobu i ukončit nebo ji převedu do regionu bez ETS Proč je možno ETS považovat za nadbytečné opatření? 1) Provozovatel žije a podniká v určitém prostředí (spoluobčané, orgány samosprávy, občanská hnutí a iniciativy) 2) Tímto prostředím je na něj vyvíjen tlak na zlepšování životního prostředí

16 16 3) Legislativa ČR a EU snižuje průběžně a dlouhodobě limity pro vypouštění jednotlivých znečišťujících látek 4) Provozovatel se pohybuje v prostředí, kdy nesnižování zátěže životního prostředí může mít za následek jeho nařčení konkurencí z ekologického dumpingu - to může vyústit až v zákaz přístupu na trhy

17 17 5) Významný vliv na ochranu ŽP má proces IPPC, kdy provoz zařízení je hodnocen z hledisek emisí do ovzduší, vod, pevné odpady snižování spotřeby paliv a energií vyššího využívání vstupních surovin ETS postihuje jen část emisí do ovzduší, IPPC je komplexní a dlouhodobé.

18 18 Závěry 1. ETS je částí konkretizace strategie EU na urychlené a plošné snížení spotřeb paliv a energií, protože EU stále větší podíl spotřeb energií kryje dovozem a její závislost na dovozech se kolem roku 2020 výrazně zvýší. Proto je nutno energie zdražit a cesty k tomu mohou být různé (ETS, EDR - ekologická daňová reforma)

19 19 2. V ČR neexistuje jednotná rozvojová strategie státu. Existuje řada dílčích koncepcí a studií, které nejsou vzájemně provázány, jsou často navzájem v rozporu a některé z nich jsou spíše souhrnem přání autorů než dokumentem, který má mít reálné a realizovatelné výstupy

20 20 Zpracování těchto dokumentů probíhá na úrovni ministerstev a jen vyjímečně jsou alespoň k jejich oponování přizváni zástupci provozovatelů. Jedinou patrnou a důsledně uplatňovanou strategií státu je zvyšování daňového zatížení provozovatelů, zavádění dalších poplatků a zvyšování spotřebních daní (EDR).

21 21 Děkuji za pozornost tel. 271 025 118, 603 448 546 fax 271 025 123 e-mail: vladimir.toman@cbox.cz