Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č.

Prezentace na téma: "Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č."— Transkript prezentace:

1 www.zlinskedumy.cz VY_32_INOVACE_54_09 Škola
Střední průmyslová škola Zlín Název projektu, reg. č. Inovace výuky prostřednictvím ICT v SPŠ Zlín, CZ.1.07/1.5.00/ Vzdělávací oblast Společenskovědní vzdělání Vzdělávací obor Nauka o společnosti Tematický okruh Psychologie Téma Tematická oblast Název Paměť Autor PaedDr. Ivan Konečný Vytvořeno, pro obor, ročník Říjen 2012,STR, STA, ELE, LYE, LYT 3.ročník Anotace Celkový pohled na paměť člověka a její poruchy Přínos/cílové kompetence Orientace v pohledu na problematiku lidské paměti a její základní poruchy

2 Paměť je jednou z nejdůležitějších vlastností člověka.
Paměť je nezbytná pro shromažďování zkušeností. Kdybychom si nezapamatovali nic z toho, co jsme dříve poznali, začínali bychom každý den znovu, vše by nám bylo stále neznámé. Život každého jedince i celé společnosti, výchova, vzdělání i práce, kultura, věda, technika – to vše předpokládá dobře vyvinutou paměť.

3 Fáze paměťového procesu rozlišujeme tři fáze paměti:
Vštěpování (kódování) tj. uložení něčeho do paměti, např. vizuální, akustické, sémantické informace a pro zpracování je nejúčinnější zařazení co nejvíce smyslů. Uchování v paměti toho, co do ní bylo uloženo. Uchování informací je efektivní, když jsou informace v nějakém smysluplném celku. Vybavení z paměti : k vybavení používáme asociace. Rozlišujeme dva typy vybavení: 1) znovupoznání: rozpoznání podnětů a jejich odlišení od nových a neznámých 2) reprodukce: proces rekonstrukce zapamatovaného

4 Paměť se dělí jednak podle délky doby uchování zapamatovaného na krátkodobou a dlouhodobou; dále podle formy ukládání informací na vizuální, akustickou, sémantickou (ukládání významu informace) atd. Další variantou je rozdělení paměti na mechanickou a logickou.

5 Druhy paměti Rozdělení dle volní složky: Podle časového údaje:
Úmyslná = cíl udržet určitou informaci ve svém vědomí, k tomuto účelu vynakládá volní úsilí (učení, vzorce) Neúmyslná =člověk si uchová informace bez záměru Podle časového údaje: Ultrakrátká (senzorická) Krátkodobá Dlouhodobá Podle strategie ukládání: Mechanická ( neustálému opakování) Logická (díky logickým vazbám) Podle formy ukládání: Vizuální Akustická Sémantická (ukládání významu informace)

6 Krátkodobá paměť Baddeleyho model pracovní paměti:
Je omezena uchováním určité informace, obvykle té, kterou okamžitě potřebujeme, (např. telefonní číslo ze seznamu si pamatujeme, jen dokud ho nevytočíme, krátce nato je zapomeneme). Informace se v mozku zakóduje ikonickou nebo verbální formou, vybavování z paměti je pak procesem rekódování. Baddeleyho model pracovní paměti: Většina psychologů dnes soudí, že se pracovní či krátkodobá paměť skládá nejméně ze dvou subsystémů a Baddeleyho model je jedním z nejčastěji používaných.

7 Dlouhodobá paměť Sklad informací
resp. zkušeností, které má bez vědomí člověka vliv na formování jeho psychiky: (např. člověk se stává agresivním aniž ví proč, měl totiž určité zkušenosti, které ovlivňují utváření těchto charakteristik). Nazývá se také pracovní paměť, protože je tvořena vyhledávacími a jinými "pracovními" procesy. Člověk je obvykle schopen si vybavit jen ty informace, se kterými trvale pracuje, které se opakují nebo byly emočně akcentovány. Jsou zde uchovávány i zážitky, které nebyly uvědomovány (podprahová percepce) a lze si je vybavit jen za určitých okolností (hypnóza), v dlouhodobé paměti jsou tedy i informace zapomenuté. Stává se, že si člověk nemůže určitou informaci vybavit, ale neznamená to, že se ztratila z paměti, jen nemůže být nalezena.

8 Mozek se chová jako sval
Čím více budeme mozek procvičovat, tím bude lépe pracovat. Nemůžeme očekávat, že mozek bude pracovat bezchybně, když ho pravidelně netrénujeme.

9 Výzkumy učení a zapamatování dokazují, že si zapamatujeme:
10% toho, co slyšíme, 15% toho, co vidíme, 20% toho, co současně vidíme i slyšíme, 40% toho, o čem diskutujeme, 80% toho, co přímo zažijeme nebo děláme, 90% toho, co se pokoušíme naučit druhé.

10 Zapamatování úzce souvisí s vlastnostmi pozornosti :
1) Oscilace pozornosti přesouvání ohniska pozornosti na jiný detail (fluktuace pozornosti) senzorická: tikající hodiny ve slyšitelné vzdálenosti jsou střídavě slyšeny a neslyšeny 2) Extenzita pozornosti – tj. rozpětí, rozsah 3) Intenzita pozornosti – její síla 4) Výběrovost – selektivnost pozornosti 5) Stálost 6) Soustředěnost – bývá doprovázena psychickým napětím Předmětem pozornosti mohou být nejen vnější objekty, ale i stavy vlastní mysli !

11 Proces zapomínání : je individuální
Neznamená vymizení příslušné pamětní stopy, ale překrytí stopou aktuální. Člověk zapomíná to, co již nepotřebuje a uvolňuje tak místo pro vybavování aktuálně potřebných informací. Zapomínání není funkcí času, ale nepoužívání toho, co bylo zapomenuto. Zvláštním případem zapomínání je "vytěsňování" nepříjemných zážitků a s nimi spojených osob, jmen apod.

12 Křivka zapomínání H. Ebbinghaus nejvíce se zapomíná již bezprostředně po naučení . za 19 minut po naučení je zapomenuto 41,8% materiálu, . za 24 hodin 66,3% materiálu Základní faktory zapomínání : 1. "rozpad" nepoužívané pamětní stopy 2. prolínání nových zkušeností, odsouvání nevýznamných významnými !

13 Vybavování, rozpomínání
Vystupuje ve dvou formách: 1) Jako reprodukce - znovuvybavení toho, co bylo vnímáno, rekonstrukce toho, co bylo zapamatováno, přičemž se uplatňují zákony transformace zapamatovaného v reprodukované - "přesné vybavení je výjimkou nikoliv pravidlem“. 2) Jako znovupoznání zapamatovaného - objekt je vnímán jako známý, menší intenzita vštípení může vést k znovupoznání ještě dříve, než jsme schopni to jako představu reprodukovat - "něco mi to připomíná“ .

14 Zapamatování/podmínky:
a) mít cíl, proč si to pamatovat b) dobrý zdravotní stav c) citové ladění v době zapamatování ( optimistické ladění zabraňuje zapomínání ) d) správná organizace e) mimo-technické pomůcky f) četnost opakování Úmyslné zapamatování je účinnější, než neúmyslné Transfer - účinek učení se jedné věci na učení se druhé (např. matematika - logika, košíková - házená) Vliv vnějších činitelů na zapamatování - dostatek místa, času, bez rušivých podnětů Vlastnosti učícího se jedince - psychický stav

15 PORUCHY PAMĚTI: Amnézie Hypermnézie Paramnézie

16 a) AMNÉZIE (mezera v paměti)
Většinou jí předchází zranění (fyziologický základ), amnézii však může způsobit i intoxikace některými látkami Rozlišujeme tři druhy amnézie: Anterográdní - jedná se o neschopnost vštípit si do paměti jakékoliv nové informace a zážitky po spouštěcím stimulu. Retrográdní - neschopnost vybavit si poznatky a zážitky uchované před vznikem amnézie před spouštěcím stimulem. Dětská - neschopnost vybavit si vzpomínky na první roky života. Podoby: 1. krátkodobá - vypadne asi 1 hodina z večera 2. dočasná – do připomenutí 3. úplná - např. celé dětství 4. dlouhodobá - vypadne delší časový úsek 5. trvalá 6. částečná - např. co jsem prožila s otcem

17 b) HYPERMNÉZIE Hypermnézie nebývá častá a rozumí se jí zvýšená jistota
při výbavnosti. Obvykle je přitom porušena přesnost paměti. S relativní hypermnezií se setkáváme u některých psychických poruch, kdy bývá nadměrně vyvinutá paměť na úkor ostatních psychických schopností. Zázrační počtáři mohou být celkově svými intelektovými schopnosti na úrovni oligofrenie (mentální retardace).

18 c) PARAMNÉZIE Jde o projev v poruše přesnosti a jistoty (paměťové klamy), o zvláštní propojení minulých zkušeností. Většinou bývá spojena i s poruchami jiných psychických kvalit. V lehčí formě se můžeme s paramnézií setkat i u zdravých lidí, kteří při vyprávění některé události vyplňují mezery v paměti zcela nevědomky nepravdivými vzpomínkami a jsou přesvědčeni, že události tak skutečně proběhly. Pseudologia phantastica (bájná lhavost)- postižený vypráví neskutečné události, jako by je prožil. Konfabulace - kdy nemocný líčí různé události, které v životě prožil v různých časových obdobích, jako by se to stalo nedávno. Vzpomínkový klam- neskutečná událost se ve vzpomínce jeví jako skutečná. Postižený uvádí některé události z knih, eventuálně snů, jako své skutečné zážitky.

19 Pokus se odpovědět Jmenuj základní druhy paměťí .
Vysvětli pojem PARAMNÉZIE ? Pokus se formulovat charakteristické rysy dlouhodobé paměti. Rozumíš pojmu AMNÉZIE ? Vzpomeneš si na nějako vlastnost pozornosti člověka ? Znáš psychologa, jež se zabýval křivkou zapomínání ?

20 Zdroje a prameny Gillernová,I - Malotínová, M.: Psychologie pro střední školy, Praha, SPN 1992 Hyhlík, F. – Nakonečný, M.: Malá encyklopedie současné psychologie, Praha, SPN 1973 Klapáč, M.: Psychologie v praxi, Praha, 1992 Novák, L.: Základy psychologie, S & M, Praha, 1992 Gillernová, I., Buriánek, J.: Základy psychologie, sociologie. Praha, Fortuna 1995 Hartl, P.: Psychologický slovník. Praha, Budka 1993 Janoušek, J., Hoskovec, J., Štikar, J.: Psychologický výkladový atlas. Praha, Karolinum – Academia 1993 Nakonečný, M.: Základy psychologie osobnosti. Prahy. Management press