Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: březen 2013 Ročník, pro který je výukový materiál určen: IX Vzdělávací.

Prezentace na téma: "Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: březen 2013 Ročník, pro který je výukový materiál určen: IX Vzdělávací."— Transkript prezentace:

1 Autor výukového materiálu: Petra Majerčáková Datum vytvoření výukového materiálu: březen 2013 Ročník, pro který je výukový materiál určen: IX Vzdělávací oblast: Člověk a příroda Vzdělávací obor: Chemie Tématický okruh: Obecná chemie Téma: zdroje energie 1 - neobnovitelné Anotace: Prezentace slouží žákům jako osnova probíraného učiva. Obsahuje základní údaje k tématu neobnovitelné zdroje energie – fosilní palivo, ropa, zemní plyn, uhlí, uran. Text slouží i jako zápis do sešitu. (Červeně psaný text je k doplnění učiva.) k tématu ropy je možno využít pracovní list. Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Petra Majerčáková. Tvorba materiálu je financována z ESF a státního rozpočtu ČR.

2 ZDROJE ENERGIE 1 neobnovitelné

3 Fosilní palivo surovina, která vznikla v dávných dobách přeměnou odumřelých rostlin a těl za nepřístupu vzduchu ropa, zemní plyn a uhlí V současnosti je snaha od užívání fosilních paliv ustupovat, a nahrazovat je jadernou energií nebo obnovitelnými zdroji. Důvody jsou ekologické (snižování produkce SO 3, NO x, prachu a dalších nebezpečných škodlivin), ekonomické i strategické (nerovnoměrné rozdělení zásob paliv).

4 NEOBNOVITELNÉ Nerostné suroviny: Ropa a zemní plyn Uhlí Uran

5 Ropa (surová) nafta, zemní olej, černé zlato) hnědá až nazelenalá hořlavá kapalina tvořená směsí uhlovodíků Pravděpodobně vznikla rozkladem zbytků pravěkých rostlin a živočichů. Nachází se ve svrchních vrstvách zemské kůry. Je základní surovinou petrochemického průmyslu. Naleziště ropy jsou pod nepropustnými vrstvami, v hloubkách až 8 km pod zemským povrchem. Ropa při těžbě buď vyvěrá pod tlakem, nebo je čerpána. Vyskytuje se společně se zemním plynem.

6 Název ropa pochází z polštiny, v překladu znamená „hnis“, jde o původní staré označení tamních solných pramenů. Pro měření objemu ropy se používá míry 1 barel = 42 amerických galonů = 35 britských galonů = 158,97 litrů. 1 barel ropy tak v závislosti na druhu ropy váží od 96,972 kg do 166,92 kg. Množství ropy se také někdy udává v tunách, jedna tuna ropy tak odpovídá přibližně 6 - 10,32 barelu.

7 Přibližnou představu o složení ropy dávají následující hmotnostní podíly: uhlík: 84–87 % vodík 11–14 % kyslík až 1 % síra až 4 % dusík až 1 %

8 Ropa se zpracovává frakční destilací. Jednotlivé frakce: uhlovodíkové plyny benzín petrolej plynový olej mazut minerální oleje asfalt

9 Zemní plyn je přírodní hořlavý plyn využívaný jako významné plynné fosilní palivo Jeho hlavní složkou je methan (obvykle přes 90 %) a ethan (1–6 %). Nachází se v podzemí buď samostatně, společně s ropou nebo černým uhlím. Používá se také jako zdroj vodíku při výrobě dusíkatých hnojiv.

10 Díky tomu, že obsahuje především methan, má v porovnání s ostatními fosilními palivy při spalování nejmenší podíl CO 2 na jednotku uvolněné energie. Je proto považován za ekologické palivo. Ve vozidlech se využívá ve stlačené podobě (CNG).

11 Uhlí černé uhlí hnědé lignit Z přírodopisu si připomeň, jak vzniká uhlí. uhlí je podstatnou surovinou v energetickém průmyslu jelikož se používá jako kvalitní palivo pro tepelné elektrárny, v chemickém průmyslu, kde se z něho vyrábí destilací svítiplyn, uhelný dehet, či na výrobu koksu. Dalším důležitým použitím je využívání při výrobě železa, oceli a dalších litin.

12 Typy černého uhlí antracit – geologicky nejstarší, lesklý, černý, s nejvyšším obsahem uhlíku, nejkvalitnější a nejvýhřevnější černé kamenné – vzniklo v karbonu, černé, tvrdé, lesklé koksovatelné druhy – na výrobu koksu plynové uhlí – na výrobu svítiplynu

13 Uran nerost – uraninit – smolinec palivo do jaderných elektráren V České republice jsou dvě jaderné elektrárny - Temelín, Dukovany

14 Jaderné havárie Černobylská havárie se stala 26. dubna 1986 v černobylské jaderné elektrárně na Ukrajině (tehdy část Sovětského svazu). Jde o nejhorší jadernou havárii v historii jaderné energetiky a jednu ze dvou havárií stupně 7, tj. nejvyššího stupně podle mezinárodní stupnice jaderných událostí INES. (Srovnatelná je pouze havárie elektrárny Fukušima I v Japonsku.

15 Zdroje: Přehled chemie pro základní školy: Doc. RNDr. Hana Čtrnáctková, CSc., Prof. Ing. Karel Kolář, CSc., PaedDr. Miloslava Svobodová, RNDr. František Zemánek, vydalo v Praze roku 2006 SPN – pedagogické nakladatelství, a.s., ISBN 80-7168-720-0 Chemie pro 1.ročník gymnázií – Prof. RNDr. Jiří Vacík, DrSc., RNDr Milan Antala, RNDr. Hana Čtrnáctková, CSc., Doc. RNDr. Pavel Petrovič, CSc., RNDr. Bohuslav Strauch, CSc., RNDr. Jana Šímová, RNDr. František Zemánek, vydalo SPN v Praze roku 1989, ISBN 80-85937-00-X Základy chemie 1 – Pavel Beneš, Václav Pumpr, Jiří Banýr, Fortuna, 2002, ISBN 80-7168-720-0 www.wikipedie.cz www.profimedia.cz