Fosilní paliva Pojem fosilní pochází z latiny a znamená předvěký, pocházející ze starých usazenin. Mezi fosilní paliva se řadí uhlí, ropa a zemní plyn.

Prezentace na téma: "Fosilní paliva Pojem fosilní pochází z latiny a znamená předvěký, pocházející ze starých usazenin. Mezi fosilní paliva se řadí uhlí, ropa a zemní plyn."— Transkript prezentace:

1 Fosilní paliva Pojem fosilní pochází z latiny a znamená předvěký, pocházející ze starých usazenin. Mezi fosilní paliva se řadí uhlí, ropa a zemní plyn. Z fosilních paliv se získává energie(elektrická, teplo, světlo, tělesa se uvádějí do pohybu), ale i produkty z nich jsou velice důležité pro rozvoj průmyslu a dokonce i pro život. Bez těchto paliv by se lidstvo nedostalo na takovou úroveň, jakou zde máme dnes, a mnoho lidí by bez nich v této době nedokázalo žít. Samozřejmě všechno má své klady a zápory a stejně tak i fosilní paliva. Zápory!! znečišťování životního prostředí, hlavně ovzduší, skleníkovému efektu, znečišťování řek, moří a oceánů, vlastně veškerého vodstva na zemi a zároveň s moři a oceány i pobřeží, čímž se zabíjejí různé organismy jak na zemi, tak i pod vodou.

2 světová spotřeba energie

3 Uhlí Máme 2 druhy Uhlí:černé uhlí hnědé uhlí

4 Černé uhlí Černé (kamenné) uhlí má výhřevnost kcal, malé procento vody a prchavých látek. Od hnědého uhlí se liší větší výhřevností a menším množstvím popela, který zbyde po shoření, barvou a tvrdostí. Obvykle mívá střídající se horizontální matné a lesklé pruhy. Matné vznikly ze zbytků menších rostlin, zatímco lesklé ze dřeva. V černém uhlí je přítomna rovněž měkká látka připomínající dřevěné uhlí. Tato látka způsobuje, že uhlí při manipulaci s ním špiní. Nejjakostnějším druhem uhlí je antracit. Hoří velice horkým plamenem a vydává málo kouře, avšak obtížně se zapaluje.

5 Hnědé uhlí Hnědé uhlí bývá uloženo nehluboko pod povrchem, dá se těžit skrývkou a těžba je proto levná. Podle stupně prouhelnění rozeznáváme několik druhů hnědého uhlí s různým obsahem uhlíku, různou výhřevností a množstvím vody. Nejkvalitnější je tzv. hnědý antracit - smolné uhlí s výhřevností kcal a obsahem vody jen 40%. Hnědé uhlí se vyskytuje v různých světadílech, ale nejvíce se ho těží v Evropě. Nejvíce lignitu a hnědého uhlí je na území Německa. Užívá se jako topivo v elektrárnách i v domácnostech a může se tepelně zpracovávat podobně jako černé uhlí. Značné množství se koksuje (je to polokoks, použitelný v metalurgii) a součastně při koksování se získává hnědouhelný dehet a z něho umělý benzín. Lignit hodně kouří a vydává relativně málo tepla.

6 Ropa a zemní plyn Petrografie řadí ropu mezi kaustobiolity, tj. mezi hořlavé sedimenty. Ropa (dříve nazývaná "naftou", ve starších dobách "zemním olejem" a dnes "černým zlatem") je směs sloučenin uhlíku a vodíku - uhlovodíků. Obsahuje však i sloučeniny dusíku, kyslíku a síry. Složení ropy je různé podle naleziště. Hlavní složku zemního plynu je metan (70-90%). Dále obsahuje plynné uhlovodíky (ethan, propan, butan) a jiné látky (např. oxid uhličitý a sulfan). Ropa je hnědá až černá olejovitá kapalina, která má charakteristický zápach. Ve vodě je nerozpustná a má menší hustotu (na vodě "plave"- čehož se využívá i při těžbě). Hoří čadivým plamenem. Spalné teplo (= teplo, které vydá 1 kg ropy při dokonalém spálení) je až kalorií.

7 KONEC Vypracoval: Miroslav Matějka