Stáhnout prezentaci
Prezentace se nahrává, počkejte prosím
ZveřejnilEliška Soukupová
1
Olomouc Moravské dopravní fórum duben 2013 Dálnice D1 a její význam pro rozvoj regionu; EU a financování dopravní infrastruktury v období 2014+ Petr Zahradník, ekonomický konzultant a analytik, člen Národní ekonomické rady vlády (NERV)
2
EKONOMICKÝ RÁMEC DÁLNICE D1 -Klíčová silniční komunikace v České republice, k jejímuž dokončení schází cca 25 km (Říkovice – Přerov – Lipník nad Bečvou); -Po jejím dokončení bude možné identifikovat návratnost vynaložených prostředků do její výstavby a následné správy; -Nutno vnímat v kontextu celé aglomerace Olomouc – Přerov – Prostějov; předpokládané náklady: Říkovice – Přerov cca 7,6 mld. Kč; Přerov – Lipník nad Bečvou cca 6,0 mld. Kč (více než 5 mld. Kč s podporou OP Doprava), do celkových nákladů nutno včlenit taktéž alikvotní část předpokládaných nákladů na rekonstrukci D1 ve výši 18 mld. Kč (jež se sice přímo netýká dotčené aglomerace, nicméně kvalitativní aspekty dopravy po jejím dokončení ovlivní úroveň mobility i v rámci Olomouckého kraje, s dopadem na kraje sousední (Zlínský, Moravskoslezský); -Olomoucký kraj, resp. sub-region Přerovska představuje v současné době nejužší místo v celé projektované trase dálnice D1; -Navíc: význam dané aglomerace je nutné vnímat nejen z pohledu západo-východního, ale taktéž severo-jižního v podobě plánované komunikace R55 (Olomouc – Kokory – Přerov; souhrnné očekávané náklady 2,2 mld. Kč + navazující komunikace v rámci města Přerov cca 645 mil. Kč); nutno dále vnímat v kontextu pokračování výstavby R55 od Otrokovic jižním směrem a zahájení výstavby R49 ve směru na Slovensko.
3
EKONOMICKÝ RÁMEC DÁLNICE D1 Celková ekonomická potřeba (absorpční schopnost) v aglomeraci Olomouckého kraje přibližně 17 mld. Kč, s potřebou zahájení prací klíčových návazných komunikací (další jednotky mld. Kč); Předpokládané benefity: jejich rozsah a struktura: (poptávkově-stimulační; nabídkově rozvojové) -1. Okamžitý dopad stavby a provozu dálnice; především v oblasti výkonu stavebních prací a zaměstnanosti (od roku 2008 ztráta více než 30.000 pracovních míst ve stavebnictví; kumulovaný pokles stavební výroby za poslední čtyři roky téměř 20% - při kumulovaném poklesu HDP o 1,4% za stejné období); posílení spotřebitelské poptávky a koupěschopnosti v lokalitách výstavby a místech pobytu nově přijatých pracovníků -2. Efekt přílivu investic do regionu; case Moravskoslezského kraje: před 10 lety, stavba dálnice představovala rozhodující faktor pro klíčová investiční rozhodování v regionu Ostravska; nynější situace je zcela jiná, nicméně pro rok 2014 lze předpokládat alespoň mírný nárůst investic, jež by měl v dalším období pokračovat; Olomoucký, Zlínský i Moravskoslezský kraj i přes značný investiční boom do roku 2008 jsou stále dosti podinvestované; zejména pro Olomoucký kraj může tato analogie platit; zejména v čase závěru prosperity byl dopad zkvalitnění komunikačního napojení MSK na rozhodnutí investic a následný růst vymezen až 2 procentními body růstu HDP; -3. Dopad na posílení otevřenosti ekonomiky; export, zahraniční turismus, jiné typy mezinárodně obchodovaných služeb;
4
EKONOMICKÝ RÁMEC DÁLNICE D1 -4. Vliv na nabídkovou stranu ekonomiky; výrazné strukturální změny – dlouhodobý dopad; -Shrnutí ekonomických dopadů: -Rozšíření růstového potenciálu HDP České republiky a především dotčených regionů a lokalit; -Rozšíření růstového potenciálu po započtení synergických efektů v dalších odvětvích; -Zvýšení váhy dotčených regionů (v daném kontextu především Olomouckého kraje, částečně Zlínského a Moravskoslezského) na celkovém HDP České republiky; -Připravenost na obnovu dynamiky růstu investic do fixního kapitálu; -Posílení spotřebitelské poptávky; -Posílení exportní schopnosti ekonomiky České republiky; -Zásadní strukturální změny -S ohledem na přímé vynaložené náklady je návratnost vynaložených prostředků v oblasti regionální ekonomiky možné odhadovat v řádu nízkých desítek let (v době prosperity činila meziroční míra přírůstku regionálního HDP mezi 10 až 27 mld. Kč v případě dotčených regionů)
5
EKONOMICKÉ EFEKTY DÁLNICE D1 Zvláště v současném období nelze efektivnost této investice měřit pouze synergickým dopadem na rozvoj investičních a podnikatelských příležitostí v trase dálnice, ale je žádoucí identifikovat možnosti: -komplementarity s ostatními dopravními módy; -dosažených přepravních a energetických úspor; -propojenosti a kvalitativních aspektů mobility; -rozvoje strategických či regionálních dopravních uzlů
6
PROGRAMOVACÍ OBDOBÍ 2014 - 2020 Evropská rada schválila České republice v únoru 20,5 mld. EUR pro účely podpory v rámci Kohezní politiky EU (o více než 6 mld. EUR méně než v nynějším období); OP Doprava II. mezi schválenými klíčovými 6 novými OP – je velmi pravděpodobné, že i nadále bude patřit k alokačně nejvýznamnějším; velmi hrubý osobní odhad 20% alokace, tedy více než 4 mld. EUR – s velkou pravděpodobností ještě více; -jistá část prostředků kohezní politiky bude rozdělována návratným způsobem (tedy nedotačně); -klíčové: vyvarovat se s problémy nynějšího období a včas si osvojit principy období příštího Mimo kohezní politiku; Nástroj pro propojení Evropy (CEF); Trans-evropské dopravní sítě
7
PROSTOR PRO NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE (1) - Definice a deskripce návratných nástrojů -Popis trhu návratných nástrojů a jeho potenciálu -Přínosy návratných nástrojů oproti nenávratným grantům -Implementační záležitosti a vazby
8
PROSTOR PRO NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE (2) - Návratné finanční nástroje představují nový způsob účinnějšího využívání omezených prostředků Kohezní politiky EU efektivnějším, prospěšnějším (účelnějším) a udržitelnějším způsobem na principu návratnosti. -Projev posunu kohezní politiky směrem k zajištění socio- ekonomické a v některých případech i přímé finanční návratnosti (garantované finančními nástroji). -Zaměřeny na ekonomicky zdůvodnitelné projekty, s reálnou schopností dosáhnout požadované návratnosti. -Konkrétně nabývají typu půjčky, záruky, přímého kapitálového vstupu (private equity) či projektového dluhopisu (speciálně zamýšleno právě pro rozvoj dopravní infrastruktury) -Komplementarita s dotačními nástroji v rámci kohezní politiky či návratnými nástroji mimo kohezní politiku
9
PROSTOR PRO NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE (3) Efektivnost: dána výkonem funkce manažera správy těchto prostředků, které naplňují veřejný zájem kvalitativně zcela odlišným způsobem v porovnání s dotacemi Účelnost (prospěšnost): dána oprávněností existence každého Operačního programu, resp. té jeho části, jež je pro účely návratných nástrojů předurčena či vyčleněna Udržitelnost: založena a opírá se o definiční princip návratnosti revolvingových nástrojů
10
PROSTOR PRO NÁVRATNÉ FINANČNÍ NÁSTROJE (4) Stávající obsah diskuse (i pod vlivem aktuální ekonomické situace a provádění stabilizačních až restriktivních opatření v oblasti fiskální politiky a nakládání s veřejnými zdroji) předpokládá pro programovací období 2014 – 2020 posílení role návratných nástrojů na přibližně 10% objemu alokace (v EU se jedná až o trojnásobné navýšení prostoru a přibližně desetinásobné skutečné využívání; v České republice je prostor tohoto navýšení ještě významnější – nyní se u nás reálně využívá v nízkých desetinách procenta alokace) Smyslem jejich širšího využívání je rozšíření pozitivních zkušeností ze stávajícího a minulých období ve smyslu lepšího využívání kohezních finančních prostředků jako účinnější a udržitelnější alternativy k tradičnímu dotačnímu (grantovému) způsobu podpory
11
KOMPLEMENTÁRNÍ NÁSTROJ: INVESTIČNÍ POBÍDKY Navržen výlučně pro oblast multimodální infrastruktury (v souladu s dotacemi a návratnými nástroji); → kontext využitelnosti polohové/ geografické renty (Strategie mezinárodní konkurenceschopnosti) – ne na dálniční tělesa, ale provozy okolo; → v této souvislosti i rozvoj vnitrozemské vodní dopravy (D-O- L); → jistá analogie s filmovými pobídkami (ne obsahově, ale rychlostí účinků a dopadů) – win-win strategie
12
Děkuji za pozornost Petr Zahradník pzahradnik@email.cz
Podobné prezentace
© 2024 SlidePlayer.cz Inc.
All rights reserved.