Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118.

Prezentace na téma: "Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118."— Transkript prezentace:

1 Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118

2 Chemická vazba Většina atomů má tendenci se spojovat do větších celků (molekul), v nichž jsou vzájemně vázané chemickou vazbou. Chemická vazba je síla, která drží dva atomy v určitém vzájemném postavení. Chemická vazba je realizovaná prostřednictvím valenčních elektronů jednotlivých atomů. Každá chemická vazba má charakteristické vlastnosti.

3 Vlastnosti chemické vazby
Délka vazby - vzdálenost mezi jednotlivými atomy Vazebný úhel – úhel, který svírají jednotlivé vazby vycházející z daného atomu (vazebný úhel v molekule vody je 104,5o – zakresli) Energie vazby - je energie, která se uvolní při vzniku dané vazby (kJ/mol) = vazebná energie Pokud bychom chtěli vazbu zrušit, musíme dodat tolik energie, kolik se spotřebovalo na vznik vazby = disociační energie vazebná energie = - disociační energie

4 Vlastnosti chemické vazby
Násobnost vazby: jednoduchá vazba (vazba sigma σ) – na vazbě se podílí jeden elektron od každého atomu (nejdelší) H – H dvojná vazba (σ + π) – na vazbě se podílí dva elektrony od každého atomu (je kratší) O = O trojná vazba (σ + π + π) – na vazbě se podílí tři elektrony od každého atomu (nejkratší) N N

5 Vlastnosti chemické vazby
Polarita vazby – pokud nedojde k vytvoření vazby mezi stejnými atomy, nastane posun vazebných elektronů blíže k jednomu atomu = vzniknou parciální náboje (δ- a δ+) Tento jev souvisí s elektronegativitou (X - chí) Elektronegativita – schopnost vázaného atomu přitahovat elektrony chemické vazby Úkol: Podívejte se na hodnoty elektronegativity jednotlivých nepřechodných prvků v chemické tabulce a vyvoďte závěry

6 Typy chemických vazeb Kovalentní vazba – ideální kovalentní vazba je pouze mezi dvěma stejnými atomy (rozdíl elektronegativit jednotlivých atomů je 0) Pokud je rozdíl elektronegativit dvou vázaných atomů menší než 0,4 pak vazbu považujeme stále za kovalentní Polární vazba – vazba je polární tehdy, pokud rozdíl elektronegativit vázaných atomů se nachází v intervalu 0,4-1,7 Iontová vazba – rozdíl elektronegativit vázaných atomů je větší než 1,7 při tomto druhu vazby dochází k vtažení vazebných elektronů do valenční vrstvy jednoho z atomů (toho s větší X) vznik kationtu a aniontu (halogenidy)

7 Určete vazby v molekulách
H2O NaCl N2 HI CaCl2 O3 Dvě polární vazby iontová Kovalentní - trojná Polární iontová Kovalentní

8 Typy chemické vazby Kovová vazba
vazby způsobující charakteristické kovové vlastnosti kovů výskyt mezi atomy kovů v pevném stavu - krystaly - vytvoří se krystalová mřížka a valenční e- se mezi atomy kovu volně pohybují (e- plyn) Valenční elektrony se pohybují mezi atomy kovu a patří všem členům mřížky + + + + + + + + Vedou el. Proud Kujné, tažné … + + + +

9 Typy chemické vazby Koordinačně kovalentní vazba
celý elektronový pár je poskytnut jedním z vazebných atomů atom darující 2 e- je donorem (dárcem), ten co příjme je akceptorem (příjemce) donor-akceptorová vazba Př NH H NH4+ Amoniak + vodíkový kationt H H N+ Amonný kationt + H+ H H N H H H

10 Slabé vazebné interakce
slabé síly mezi jednotlivými molekulami, které ovlivňují fyzikální vlastnosti látek (skupenství …) - energie těchto vazeb je velmi nízká Van der Waalsovy síly souvisí s polaritou molekul = parciálními náboji uspořádání molekul tak, aby k sobě byly natočeny opačnými dipóly Coulombické síly polarizovaná molekula ovlivní nepolarizovanou molekulu a tím ji zpolarizuje  Indukční síly

11 Slabé vazebné interakce
Vodíkový můstek podmínky - alespoň jeden atom v molekule má volný elektronový pár - atom vodíku vázaný na atom s vysokou elektronegativitou A δ- Hδ+ + B A H … B B…… atom s volným elektronovým párem A δ- …. atom s vysokou X a tudíž záporný parciální náboj Hδ+ …. Vodík s kladným parciálním nábojem

12 Úkoly 1) Pomocí rovnice znázorněte vznik koordinačně kovalentní vazby mezi molekulou vody a vodíkovým kationtem. 2) Nakreslete uspořádaní molekul vody, pokud víte, že jsou mezi nimi vodíkové můstky a kyslík má dva nevazebné el. páry. (Vznikne oxoniový kationt)

13 Literatura: Mareček, A.; Honza, J. Chemie pro čtyřletá gymnázia 1.díl. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 1998, ISBN