Podříše: PRVOCI PROTOZOA.

Prezentace na téma: "Podříše: PRVOCI PROTOZOA."— Transkript prezentace:

1 podříše: PRVOCI PROTOZOA

2 charakteristika tělo stavba buňky: povrch cytoplazma organely
prolínání říše živočichů a rostlin – krásnoočka heterotrofní i autotrofní 1 buňka (μm) plazmódium (1b mnoho j. – až cm) povrchové struktury ochrany (pelikula, schránky) cytoplazmatická membrána vnější (= ektoplazma) vnitřní (= endoplazma) ribozómy tyčinky, vlákna (mikrotubuly a mikrofilamenta) - opora mitochondrie ER, GK buněčná ústa – příjem potravy fagocytózou, potravní vakuola pulsující (stažitelná) vakuola – osmoregulace stigma = světločivná skvrna panožky, bičíky, brvy, undulující membrána – pohyb brvy, bičíky – hmat

3 ekologie volně žijící parazité hlavně vodní (půdní, v mechu…)
živí se bakteriemi, sinicemi, prvoky, částečkami organické hmoty… - fagocytóza  trávicí vakuola dekompozitoři důležitý článek potravních řetězců regulace půdních bakterií původci onemocnění živočichů včetně člověka živí se látkami svého hostitele

4 kmen podkmen třída řád praprvoci bičíkovci živočišní trubénky bičivky bičenky brvitky rostlinní kořenonožci měňavky krytenky dírkonošci mřížovci výtrusovci kokcidiovci kokcidie krvinkovky nálevníci

5 podkmen: BIČÍKOVCI (Mastigophora = Flagellata)
charakteristika: 1 nebo více bičíků pelikula, schránky podélné dělení jednotlivě i v koloniích

6 třída: ŽIVOČIŠNÍ BIČÍKOVCI (Zoomastigina) řád: TRUBÉNKY (Choanoflagellida)
charakteristika: 1 bičík s límečkovitým útvarem volné i v koloniích v tůních organické látky, bakterie trubénka Haeckelova

7 řád: BIČIVKY (Kinetoplastida)
charakteristika: kinetoplast (DNA v mitochondrii) bičík podél těla, spojen s tělem blankou  undulující membrána volně žijící i paraziti bodo (Bodo) 2 volné bičíky v rybnících, tůních trypanozoma spavičná (Trypanosoma gambiense) v krvi, lymfě … obratlovců napadá vegetativní nervstvo  spavá nemoc přenáší moucha tse – tse (Glossina palpalis) Kinetoplast : pozměněná část jejich jediné mitochondrie obsahující kinetoplastovou DNA (kDNA). Nachází se u ukotvení bičíku

8

9 řád: BIČENKY (Polymastigida)
charakteristika: větší počet bičíků, undulující membrána axostyl (= bílkovinná opěrná tyčinka) parazité v dutinách těl ptáků a savců bičenka poševní (Trichomonas vaginalis) zánět pochvy, může ohrozit plodnost ženy lamblie střevní (Giardia intestinalis) průjmy

10 řád: BRVITKY (Hypermastigida)
charakteristika: mnoho bičíků, více jader symbionti ve střevech švábů a všekazů tráví celulózu

11 podkmen: KOŘENONOŽCI (Rhizopoda)
tvoří panožky potravu přijímají fagocytozou

12 Třída: MĚŇAVKY (Gymanmoebida)
tzv. nahé amoeby nikdy netvoří schránky

13 MĚŇAVKA VELKÁ (Amoeba proteus)
stojaté vody živí se bakteriemi, řasami, menšími amoebami

14 MĚŇAVKA ÚPLAVIČNÁ (Entamoeba hystolytica)
patogenní, nemoc úplavice přenášena mouchami žije v tlustém střevě

15 Třída: KRYTENKY (Testaceolobosida)
tělo kryté schránkou : s jedním otvorem, jímž vysunují panožky. Schránka chitinová se zrnky písku

16 ŠTÍTOVKA (Arcella) bochníkovitý tvar
schránku tvoří z vlastního materiálu

17 ROZLITKA Ke stavbě schránky využívá zrnka písku a jiné částečky .
Žije na dně různých vod, v mechu apod.

18 Třída: DÍRKONOŽCI (Foraminifera)
žijí na dně moří vápenaté schránky s mnoha drobnými otvůrky v anaerobních podmínkách fosilizují PENÍZKOVEC (Numulites) numulitové vápence Ve vápencích organického původu jsou zachovány schránky organismů a podle nich vápence označujeme, např. numulitový, ortocerový aj. (např. nejstarší z barrandienských mramorů jsou tzv. ortocerové - podle jména rodu hlavonožce "Orthoceras" (též mušlové apod.)

19

20

21 KULOVINKA (Globigerina)
vznáší se ve vodě mnohokomůrkovité schránky

22 Třída: MŘÍŽOVCI (Radiolaria)
chitinová centrální kapsule křemičité schránky radiolariové bahno

23

24

25 kmen: VÝTRUSOVCI (Sporozoa, Apicomplexa)
endoparazité apikální komplex střídání pohlavní a nepohlavní generace střídání hostitelů životní cyklus: infekční (sporozoiti), růstové (trofozoiti a merozoiti) a rozmnožovací (gamonti) stadium Apikální komplex=speciální soubor organel umístěný v cytoplazmě na přídi buňky, který slouží k proniknutí do hostitelské buňky

26 Třída: KOKCIDIE (Cocidea)

27 KOKCIDIE JATERNÍ (Eimeria stiedae)
jediný hostitel králíci, zajíci hnisavá ložiska na játrech osidluje žlučovody zygoty opouštějí hostitele Vpravo sporozoit

28 TOXOPLASMA GONDII střídá hostitele
hlavní hostitel kočka – pohlavní rozmnožování mezihostitel hlodavec, člověk – nepohlavní rozmnožování nebezpečí nákazy v těhotenství – poškozuje mozek plodu tzv. manipulativní parazit

29 Třída: KRVINKOVKY (Haemosporina)
specializovaní parazité červených krvinek

30 ZIMNIČKA (Plasmodium)
původce malárie hlavní hostitel komár rodu Anopheles mezihostitel člověk Napadá buňky jater a červené krvinky Lék: chinin Druhy: Zimnička tropická Zimnička čtvrtodenní Zimnička třetidenní Zimnička jednodenní

31

32 životní cyklus

33 kmen: NÁLEVNÍCI (Cilliophora)
silná pelikula buňka pokryta brvami, neuromotorický aparát 2 jádra: makronukleus (vegetativní) – řídí životní fce micronukleus (generativní) – fce rozmnožovací

34 kmen: NÁLEVNÍCI (Cilliophora)
buněčná ústa (ústní políčko, buněčný hltan, potravní vakuola), buněčná řiť pulzující vakuoly trichocysty Trichocysty- v pelikule-váčkovité organely obsahující buněčné jedy-obrana, útok Trichocysta v klidu Se natahuje Natazena Vpravo dole- ulozeni trichocyst a brv

35 Cinnost pulzující vakuoly
A- vakuola před vyprazdnenim B- po vyprazdneni C- privodni kanalky vyprazdnily svůj obsah do nove se tvorici vakuoly D a E – privodni kanalky se znovu plni F- konce privodnich kanalku zduruji a)Pulsujici vakuoly b)Privodni kanalky c)Nove se tvorici pulzujici vakuola

36

37

38 nepohlavní rozmnožování – příčné dělení
Makronukleus Mikronukleus Vakuola

39 Pohlavní rozmnožování – konjugace
* 2 jedinci se přiloží k sobě buněčnými ústy * rozpad makronuklea, vznik 4 mikronukleů * 3 jádra zaniknou, čtvrté se redukčně dělí jádro migratorní jádro stacionární * výměna jader, splynutí vyměněných jader obnova jaderného aparátu - Poté následuje nepohlavní rozmnožování

40

41

42

43

44 Zástupci nálevníků Trepka Vířenka Rournatka Bobovka Bachořci
Bachořci-symbionti s přežvýkavci- v bachoru- tráví celulózu

45 TREPKA VELKÁ (Paramecium)

46 VÍŘENKA (Vorticella)

47 ROURNATKA (Suctoria) Rournatky se rozmonožují pučením a brvy mají pouze dceřiná stadia- čerstvě oddělené pupeny. Ta posléze přisedají na povrch rostlin a vodních korýšů a řasinky ztrácejí. Živí se dravě a rourkovitými výrůstky chytají a vysávají jiné prvoky

48 opakování

49 Jaký prvok je na obrázku?
Bičenka poševní

50 Jaký prvok je na obrázku?
Kokcidie jaterní

51 Jaký prvok je na obrázku?
Lamblie střevní

52 Jaký prvok je na obrázku?
měňavka

53 Jaký prvok je na obrázku?
trepka

54 Jaký prvok je na obrázku?
Kolonie trubének

55 Jaký prvok je na obrázku?
trypanosoma

56 Jaký prvok je na obrázku?
vířenka