Jaderná energie.

Prezentace na téma: "Jaderná energie."— Transkript prezentace:

1 Jaderná energie

2 Co už víme o atomech?

3 SLOUČENINY – látky složené PRVKY – látky jednoduché
ATOMY - malé částečky SLOUČENINY – látky složené PRVKY – látky jednoduché MOLEKULA – spojení více atomů

4

5 Protony - nositelé kladných nábojů
- kolik je protonů, tolik je elektronů - jsou asi 1800x těžší PROTONOVÉ ČÍSLO - počet protonů v jádře

6 Atomové jádro

7 NUKLEONY = protony a neutrony
NUKLEONOVÉ ČÍSLO = počet nukleonů v jádře NUKLIDY = látky složené z atomů, které mají stejné protonové i nukleonové číslo IZOTOPY = látky, které mají stejné protonové, ale různé nukleonové číslo

8 Radioaktivita

9 Radioaktivita je vyzařování jaderného záření nestabilními jádry atomů.
Záření alfa, které je proudem částic alfa, je málo pronikavé, ale je nebezpečné, působí – li uvnitř organismů. Záření beta je tvořeno proudem rychle letících elektronů nebo pozitronů a pohlcuje se již tenkým plechem. Nejpronikavější je záření gama a záření neutronové

10 Radionuklidy se samovolně přeměňují na nuklidy jiné.
Doba, za kterou se přemění právě polovina z celkového počtu jader radionukleidu, je poločas přeměny. Kromě přirozených radionukleidů lze vyrábět i radionuklidy umělé

11 Využití jaderného záření

12 Radionuklidy jsou velmi užitečné ve vědě, technice i v lékařství.
Metodu značených atomů je možné sledovat koloběh látek v organizmech a v přírodě. Pomocí radionuklidů se dá určovat stáří organických látek a hornin.

13 Ozařováním radionuklidy je možno ničit zhoubné nádory, sterilizovat předměty, chránit potraviny
V průmyslu slouží radionuklidy k měření a kontrole kvality výrobků, radionukleidy mohou být i zdrojem elektrické energie, např. na odlehlých místech či v kosmu

14 Jaderná reakce

15 - Při jaderných reakcích se mohou přeměňovat jádra jednoho nuklidu v jádra jiných nuklidů. Přitom zůstává elektrický náboj i počet nukleonů stejný před reakcí i po reakci.

16 Uvolňování jaderné energie

17 Jaderná energie se uvolňuje při řetězové jaderné reakci ve štěpeném materiálu (uran 235, plutonium 239 nebo uran 233). Aby mohla proběhnout řetězová reakce, musí mít štěpný materiál kritickou hmotnost. Energie se při řetězové reakci může uvolnit buď v procesu výbuchu, nebo může být uvolněna postupně, řízené jako v jaderných reaktorech.

18 Jadernou energii je možno uvolňovat také slučováním jader vodíku; tento proces probíhá v nitru Slunce a hvězd Při reakcích mezi částicemi a antičásticemi dochází k úplnému uvolnění energie, která je v látce obsažena

19 Štěpení uranu

20 Jaderný reaktor

21 Řetězová jaderná reakce probíhá v aktivní zóně jaderného reaktoru.
Štěpný materiál je součástí palivových článků Neutrony uvolněné při štěpení se zpomalují moderátorem, např. vodou

22 K oválnému reaktoru slouží regulační tyče, k zastavení řetězové reakce havarijní tyče
Aktivní zóna je chlazená např. vodou v tlakové nádobě Teplo, které odevzdá horká voda parogenerátoru, slouží k vytváření páry k pohánění turbíny.

23

24 Jaderná energetika

25 Jaderné elektrárny dnes vyrábějí asi 15% elektrické energie na světě.
Při normálním provozu je jaderná elektrárna bezpečná a neznečišťuje životní prostředí jako elektrárny na klasické paliva. Bezpečnost jaderné elektrárny zajišťují systémy automatického odstavení reaktoru, dodatečného chlazení, betonový kontejnment. Dnes se vyvíjejí nové typy jaderných elektráren, které se v případě nebezpečí samy odstaví i bez zásahu člověka. Vyhořelé palivo se skladuje ve vodním bazénu na území elektrárny, pak v meziskladu a v současné době se hledají perspektivní metody jeho trvalého uložení nebo likvidace.

26 Ochrana před zářením

27 Jaderné záření může vyvolat rakovinu a genetické změny, a proto je třeba vystavovat se mu co nejméně a chránit se před ním. Při práci s radionuklidy je nutno dodržovat bezpečnostní předpisy. Jaderný výbuch ohrožuje člověka především pronikavým zářením, dále vysokými teplotami, tlakovou vlnou a dlouhodobým zamořením přírodního prostředí

28

29 Havárie jaderné elektrárny Černobyl 26
Havárie jaderné elektrárny Černobyl 26. dubna 1986 – je největší jaderná nehoda v historii jaderné energetiky. K události došlo ve 4. bloku jaderné elektrárny v Černobylu, která leží na území dnešní Ukrajiny. V té době byla Ukrajina součástí SSSR. - To, že slova „Černobyl“ a „Jaderná nehoda“ dnes vnímáme téměř jako synonyma, způsobil experiment, který měl v reaktoru jaderné elektrárny ověřit setrvačný doběh turbogenerátoru.

30 - Radioaktivní zamoření zasáhlo nejvíce město Pripjať, ve kterém tehdy žilo zhruba 50 tisíc obyvatel. Jaderná nehoda způsobila, že v Pripjati vzrostla úroveň radiace na tisícinásobek přírodního pozadí. Uvádí se, že havárie jaderné elektrárny Černobyl nějakým způsobem zasáhla zhruba 600 tisíc osob.

31 Co my na to? Jaderné elektrárny nejsou nejhorší, ale ani nejlepší.
Nezatěžují životní prostředí stejně jako tepelné, ale hrozící jaderné katastrofy nejsou žádným pozitivem na seznamu. Nejlepší jsou dle našeho názoru alternativní zdroje jako je voda a vítr. Pak ještě slunce, ale nedořešená otázka fotovoltaických článků v panelech, které se nedají recyklovat je také problematická.

32 Na každé z elektráren najdeme menší vroubek, větrné zase vydávají moc hluku a plaší zvěř… Nic není dokonalé, ale lidé jsou schopni se smířit s menšími problémy které nás tolik netíží než - li kyselé deště, nedýchatelné ovzduší a znečištěné řeky… Jednoznačně ale podporujeme alternativní zdroje jako je voda, vítr a Slunce.

33 Vypracovaly: - Katka Drábková
- Jana Dulínková - Markéta Mahdalová - Eva Gábová