Lisabonská smlouva a tvorba práva Evropské unie

Prezentace na téma: "Lisabonská smlouva a tvorba práva Evropské unie"— Transkript prezentace:

1 Lisabonská smlouva a tvorba práva Evropské unie
Jiří Lenfeld České Budějovice 2009

2 Právo Evropské unie - každodenní realita evropské integrace

3 Prezentace je zaměřena na následující oblasti:
subjekty tvorby práva EU proces tvorby práva Evropské unie informační zdroje o tvorbě práva EU

4 Subjekty tvorby práva EU
orgány Evropské unie (Evropská komise, Rada EU, Evropský parlament, Soudní dvůr, Hospodářský a sociální výbor, Výbor regionů) členské státy další subjekty

5 Proces tvorby práva EU návrh právního aktu
proces schvalování, rozhodovací procedury vyhlášení v Úředním věstníku EU implementace

6 Návrh právního aktu I – současný stav
zákonodárná iniciativa Evropské komise – „monopol“ na předkládání komunitárních právních aktů Radě EU Výjimky z výlučného práva Evropské komise na zákonodárnou iniciativu: oblast policejní a justiční spolupráce v trestních věcech společná zahraniční a bezpečnostní politika zásada svěřených pravomocí – čl. 7 Smlouvy o ES: „Každý orgán jedná v mezích působnosti, kterou mu svěřuje tato smlouva“

7 Návrh právního aktu II – co nového přináší Lisabonská smlouva?
zákonodárná iniciativa Evropské komise - čl. 17 odst. 2 SEU „Nestanoví-li Smlouvy jinak, mohou být legislativní akty Unie přijaty pouze na návrh Komise.“ zásada svěřených pravomocí - čl. 13 odst. 2 SEU - „Každý orgán jedná v mezích působnosti svěřené mu Smlouvami a v souladu s postupy, podmínkami a cíli v nich stanovenými.“ rozšíření počtu subjektů oprávněných k podání návrhu legislativního aktu – čl. 289 odst. 4 SFEU – ve zvláštních případech stanovených ve Smlouvách mohou být legislativní akty přijímány: z podnětu skupiny členských států, z podnětu Evropského parlamentu, na doporučení Evropské centrální banky, na žádost Soudního dvora, na žádost Evropské investiční banky právo lidové iniciativy – čl. 11 odst. 4 SEU oboustranná flexibilita

8 Klasifikace právních aktů Evropské unie
Současný stav Lisabonská smlouva Čl. 249 Smlouvy o ES – „ke splnění úkolů a za podmínek stanovených v této smlouvě vydávají .... nařízení a směrnice, přijímají rozhodnutí a vydávají doporučení nebo zaujímají stanoviska.“ Nutno odlišovat od „prováděcích“ nařízení, směrnic a rozhodnutí přijímaných na základě čl. 202 Smlouvy o Evropském společenství Evropskou komisí prostřednictvím tzv. komitologických postupů – v současné době tvoří většinu právních aktů přijímaných orgány Evropské unie Čl. 288 SFEU - řadí mezi právní akty Unie nařízení, směrnice, rozhodnutí, doporučení a stanoviska, přičemž je výslovně stanoveno: - rozhodnutí je závazné v celém rozsahu, pokud není určeno konkrétním adresátům - doporučení a stanoviska nejsou závazná Oproti současnému stavu člení Lisabonská smlouva právní akty na: - legislativní akty - legislativní akty „v přenesené pravomoci“ - „prováděcí akty“

9 Proces schvalování, rozhodovací procedury I
proces schvalování právních aktů Evropské unie se liší v závislosti na rozhodovací proceduře, která vyplývá přímo z ustanovení primárního práva (právního základu), na základě kterého je daný právní akt přijímán Příklad: Článek 71 Smlouvy o ES: „K provedení článku 70 a s přihlédnutím ke zvláštnostem dopravy stanoví Rada postupem podle článku 251 po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů: …“

10 Proces schvalování, rozhodovací procedury II - - současný stav:
V současné době rozlišujeme čtyři základní rozhodovací procedury (postupy, řízení): procedura konzultace procedura souhlasu procedura spolupráce – čl. 252 Smlouvy o ES procedura spolurozhodovací – čl. 251 Smlouvy o ES

11 * schéma spolurozhodovacího řízení převzato z portálu Evropské unie:

12 Proces schvalování, rozhodovací procedury III – - co nového přináší Lisabonská smlouva?
posílení role Evropského parlamentu – čl. 14 odst. 1 SEU - „Evropský parlament vykonává společně s Radou legislativní a rozpočtovou funkci.“ spolurozhodovací procedura se stane tzv. řádným legislativním postupem, který bude představovat standardní proceduru pro přijímání legislativních aktů (čl. 289 odst. 1 a čl. 294 SFEU) ve zvláštních případech stanovených Smlouvami budou právní akty přijímány zvláštním legislativním postupem zrušení procedury spolupráce změny způsobu hlasování v Radě EU – čl. 16 odst. 3 SEU - „Nestanoví-li Smlouvy jinak, rozhoduje Rada kvalifikovanou většinou.“ zvýšení transparentnosti jednání Rady EU – čl. 16 odst. 8 SEU - „Rada zasedá veřejně, pokud projednává návrh legislativního aktu a hlasuje o něm.“

13 posílení role vnitrostátních parlamentů - v souladu s čl. 12 SEU:
jsou informovány orgány Unie a jsou jim postupovány návrhy legislativních aktů Unie v souladu s Protokolem o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii dohlížejí na dodržování zásady subsidiarity (v souladu s Protokolem o používání zásad subsidiarity a proporcionality) podílejí se na postupech pro přijímání změn Smluv podle čl. 49 SEU

14 Vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie
vyhlášení (publikace) je předpokladem platnosti právních aktů EU čl. 254 Smlouvy o ES - obecně platí, že právní akty EU vstupují v platnost dnem, který je v nich stanoven, jinak dvacátým dnem po vyhlášení Lisabonská smlouva - čl. 297 SEU

15 Implementace práva EU I
k zajištění řádné aplikace práva EU je v závislosti na druhu a povaze právního aktu zpravidla potřebná implementace do vnitrostátního práva rozlišujeme: implementace – příprava a proces přijímání vnitrostátních právních předpisů a dalších opatření, zaměřený na dosažení slučitelnosti vnitrostátního práva s právem Evropské unie transpozice (promítnutí) – změna vnitrostátního práva, zaměřená na dosažení cíle a účelu předpokládaného směrnicí adaptace – změna vnitrostátního práva zaměřená na zajištění aplikace nařízení

16 Implementace práva EU II
proces implementace práva není v Evropské unii upraven jednotně - každý členský stát má svá vlastní pravidla pro implementaci bližší informace o implementaci práva EU v České republice: Odbor kompatibility Úřadu vlády ČR: Metodické pokyny pro zajišťování prací při plnění legislativních závazků vyplývajících z členství České republiky v Evropské unii Informační systém pro aproximaci práva - ISAP:

17 Shrnutí Lisabonská smlouva:
obecně zachová právo zákonodárné iniciativy Evropské komise posílí roli Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů na tvorbu práva EU zjednoduší rozhodovací procedury – spolurozhodovací procedura se stane řádným legislativním postupem zavede rozhodování kvalifikovanou většinou jako obecný způsob hlasování v Radě EU přispěje k větší transparentnosti přijímání prováděcích opatření přispěje ke snížení demokratického deficitu v procesu tvorby práva EU – mimo většího zapojení Evropského parlamentu a vnitrostátních parlamentů do legislativního procesu: právo lidové iniciativy – čl. 11 odst. 4 SEU zvýšení transparentnosti jednání Rady – čl. 16 odst. 8 SEU

18 Informační zdroje o tvorbě práva EU
Databáze Evropské unie: Pre-lex -  databáze, která sleduje hlavní fáze rozhodovacích procesů mezi Evropskou komisí a ostatními orgány Evropské unie Eur-lex - umožňuje nahlížet do Úředního věstníku Evropské unie a obsahuje kromě jiného smlouvy, právní předpisy, zvykové právo a návrhy právních předpisů portál Curia – vyhledávání judikatury Soudního dvora Evropských společenství

19 Děkuji za pozornost Mgr. et Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.
oddělení pro legislativní proces EU Odbor kompatibility Úřad vlády ČR