Situace v Evropě 1945 - 1949 Dějiny Evropské unie.

Prezentace na téma: "Situace v Evropě 1945 - 1949 Dějiny Evropské unie."— Transkript prezentace:

1 Situace v Evropě Dějiny Evropské unie

2 http://europarltv. europa. eu/en/player. aspx
Building the European Union

3 Evropská hnutí za evropskou jednotu
Střet dvou koncepcí evropské integrace – federální a mezivládní Federalisté Ideový základ – Spinelli, Rossi (Manifest z Ventotene) Evropská unie federalistů (1946, 1959 – Evropské federalistické hnutí) Decentralizace států na jedné straně, na druhé straně vznik evropské vlády, která by převzala část pravomocí národních vlád, došlo by tudíž k omezení suverenity členských států Hnutí pro socialistické spojené státy evropské (1947, od r – Evropská levice) – jednota a socialismus Federalisté měli silné zázemí v Itálii a ve Francii, Belgii

4 Evropská hnutí za evropskou jednotu
Mezivládní spolupráce (unionisté): Evropská jednota na bázi pouhé asociace při zachování plné suverenity členských států Silná podpora ve Velké Británii, skandinávských zemích United Europe Movement (1947 – impuls dal Churchill) Vytvořit něco na způsob evropského Commonwealthu (společenství národů) Mimo působí Evropská parlamentní unie (1947 – Coudenhove-Kalergi) Sdružení členů národních parlamentů ve jménu evropské jednoty

5 Kongres v Haagu (1948) První setkání evropských hnutí, čestný předseda W. Churchill Střet federální a mezivládní představy Federální představa měla podporu ve Francii, Itálii, Belgii, Nizozemsku, u odborů Unionistická ve Velké Británii Výsledkem bylo založení Evropského hnutí (1948), které mělo zastřešovat a koordinovat jednotlivá hnutí. Významnou roli hrál zeť W. Churchilla Duncan Sandys Mělo navrhnout řešení, která by vedla k evropské jednotě Mobilizovat veřejné mínění, aby bylo nakloněno jednotě Evropy Svolávalo kongresy a konference, kde se jednalo o otázkách evropské politiky Výsledkem aktivity Evropského hnutí bylo založení Rady Evropy (1949) Založena na mezivládní bázi, vítězství koncepce unionistů

6 Postoje národních vlád ke sjednocení Evropy
Sjednocování Evropy se stává zahraničně politickým cílem západoevropských vlád, odlišnost, jak Evropu sjednotit Postoj britské vlády: Velká Británie - člen Velké trojky vedle USA a SSSR, pocit výjimečnosti a vize, že se z VB stane další světová velmoc, prioritní vazby na Commonwealth a USA proti federalizaci Evropy, VB se nemá zapojovat do jakýchkoli struktur, které by omezily její suverenitu britské vlády se soustředí na domácí problémy a reorganizaci Commonwealthu ministr zahraničí Ernest Bevin – neangažování v Evropě, proti zapojení do jakýchkoli federálních struktur, státy by měly mezi sebou jen konzultovat, mezivládní princip labouristická strana je absolutně proti zapojení VB v Evropě Churchill – podporuje účast Velké Británie na projektech sjednocování Evropy (Evropské hnutí), ale v žádném případě nemá dojít k omezení suverenity států

7 Postoje národních vlád ke sjednocení Evropy
Postoje kontinentálních vlád Jiné postavení než VB, zničené válkou, prošly okupací, politická nestabilita, hospodářské problémy, Německo fakticky neexistuje Italové, Němci – sjednocená Evropa s nimi znamená „návrat do Evropy“ a konsolidaci demokracie, podpora zejména u křesťanské-demokracie Benelux – nakloněny hlubší integraci, ale obavy z dominance velkých států Skandinávie – významnější vazba na VB Francie – na jedné straně usilovala o zachování vlastního velmocenského postavení, na druhé straně vidí nutnost jednoty Evropy, od let posun ve prospěch evropské integrace: (1) realita oslabeného postavení ve světě, sjednocená Evropa by umožnila hrát Francii významnější roli v MV, (2) panuje velká obava z obnoveného Německa. Německo je chápáno jako potenciální nebezpečí, a je proto nutné ho zakotvit v evropských strukturách Většina francouzských politiků ale odmítala budování Evropy na federální bázi, obavy z omezení suverenity, na druhé straně pouhá asociace byla chápána jako nedostatečná

8 První evropské organizace
Organizace evropské hospodářské spolupráce, OEEC organizace pro rozdělování pomoci z Marshallova plánu Tlak USA na sjednocování evropských států Francie a Itálie podpořily založení hospodářské organizace a vytvoření celní unie x Velká Británie Benelux podpořil celní unii, ale nechtěl do ní vstoupit bez Velké Británie Velká Británie odmítá celní unii, odmítá i vznik organizace, která se věnovala čistě rozdělování pomoci, protože se domnívá, že se jí dostane zvláštního zacházení ze strany USA Plány na celní unii ztroskotaly, místo toho vznik OEEC (1948), a to dle britských představ (mezivládní princip) 1961 – transformace v OECD (Organizace pro evropskou spolupráci a rozvoj)

9 První evropské organizace
Severoatlantická aliance (1949) Důvody: angažovat USA v obraně zemí západní Evropy. USA ale požadovaly, aby samy evropské státy vyvinuly spolupráci na poli obrany Impulsem se stal komunistický převrat v ČSR Západní unie – 1948 (Bruselský pakt) - spolupráce především ve vojenské oblasti, ale i hospodářské a kulturní, mělo dojít ke koordinaci vojenských systémů, Velká Británie, Francie, Benelux, kooperace evropských států 4. dubna Washingtonská dohoda

10 První evropské organizace
Rada Evropy (1949) Kongres v Haagu Francie – podporovala vytvoření Parlamentního shromáždění a vznik celní unie v rámci Pětky Velká Británie – proti francouzským plánům, obavy z omezení národní suverenity, prosazuje koncepci asociace evropských států Evropské hnutí představilo kompromis Rada Evropy – vznik Poradního shromáždění (delegovaní zástupci parlamentů) a Rady ministrů, která by hrála by dominantní roli Mezivládní princip Soustředí se na otázky demokracie a lidských práv – hlavním výsledkem je přijetí Evropské úmluvy o ochraně základních lidských práv a svobod a založení Evropského soudu pro lidská práva Sjednocení Evropy na bázi Rady Evropy nebylo možné, neměla k tomu příslušné kompetence, nemohla vynucovat závazky, její efektivita byla slabá