ARABSKÝ SVĚT CHARAKTERISTIKA REGIONU,Postavení ve světě, hlavní aktéři, situace v regionu a regionální mezinárodní organizace.

Prezentace na téma: "ARABSKÝ SVĚT CHARAKTERISTIKA REGIONU,Postavení ve světě, hlavní aktéři, situace v regionu a regionální mezinárodní organizace."— Transkript prezentace:

1 ARABSKÝ SVĚT CHARAKTERISTIKA REGIONU,Postavení ve světě, hlavní aktéři, situace v regionu a regionální mezinárodní organizace

2 CHARAKTERISTIKA REGIONU
Země severní afriky a Arabského poloostrova Většinu obyvatel tvoří Arabové – 300milionů Hlavním náboženstvím je islám Značné rozdíly mezi zeměmi severu Afriky a Arabského poloostrova Dění v regionu silně ovlivňují nearabské státy – Írán a Izrael

3 CHARAKTERISTIKA REGIONU
Příjmy států pocházejí zejména ze: zemědělství (Somálsko) turismu, služeb (Egypt) ropy (Saudská Arábie, Bahrajn) plynu (Alžírsko) Ohromné rozdíly v HDP na hlavu v jednotlivých státech: Katar v celosvětovém žebříčku na 2. místě – $ na hlavu Súdán v celosvětovém žebříčku na 172. místě $ na hlavu Ohromné rozdíly ve velikosti veřejného dluhu: Libanon – dluh ve výši 137% HDP (5. nejvyšší dluh na světě) Alžírsko – dluh ve výši 6,60% HDP ( 130. nejvyšší dluh na světě)

4 POSTAVENÍ VE SVĚTĚ V době studené války místo soupeření mezi SSSR (podporoval arabské státy blízkého východu – Sýrie, Jordánsko) a USA (podporovaly Izrael) V současné době probíhají revoluce – tzv. Arabské jaro Příčiny revolucí: potlačování občanských svobod, nízká životní úroveň, obrovské sociální rozdíly, korupce, nezaměstnanost Egypt – odstoupení prezidenta Mubaraka Libye – svržení diktátora Kaddáfího, účast NATO, hrozba občanské války mezi kmeny Sýrie – rok trvající boje mezi režimem prezidenta Asada a rebely Opět střety mezi USA a Ruskem v RB ohledně řešení situace v Sýrii

5 POSTAVENÍ VE SVĚTĚ nejistý budoucí vývoj v regionu, zejména ve státech, kde proběhly nebo probíhají revoluce Pozornost mezinárodních organizací – OSN, EU Postavení jednotlivých arabských států ve světě je různé Saudská Arábie – největší světový vývozce ropy, poskytovatel zahraniční pomoci – ovlivňuje politiku nejen na Blízkém východě Somálsko – zhroucený stát, už 20 let nemá schopnou vládu, islámští radikálové, příjemce obrovského množství zahraniční,zejména humanitární pomoci

6 HLAVNÍ AKTÉŘI OVLIVŇUJÍCÍ DĚNÍ V REGIONU
Egypt Saudská Arábie Írán Izrael

7 EGYPT Od roku 1953 je republikou Snaha o sjednocení arabských států
Egypt, Sýrie a Jemen Sjednocená arabská republika (1958) – Egypt + Sýrie Jemen se neúčastnil, Sýrie vystoupila 1961 První arabský stát, který uznal Izrael Káhira centrem Ligy arabských států Dobré vztahy s USA Vojenská pomoc, finanční investice ze strany USA Egypt zprostředkovatel izraelsko – palestinských jednání

8 ARABSKÉ JARO V EGYPTĚ V únoru 2011 po ohromných protestech odstoupil prezident Mubarak Důvody protestů: potlačování svobody slova, chudoba, korupce, nezaměstnanost Zemi vede dočasně armáda Proběhly parlamentní volby – vítězství muslimského bratrstva Připravují se prezidentské volby Klíčové – Egypt je prezidentskou republikou Nejistý vývoj vztahů s Izraelem Dobré vztahy s Izraelem Egyptu zajišťují podporu USA Vypovězení mírové smlouvy by znamenalo ohrožení jižní hranice Izraele a pravděpodobně zastavilo tok americké podpory do země

9 SAUDSKÁ ARÁBIE 2.největší stát arabského světa
nikdy nebyl kolonizován Absolutní monarchie, teokraticky orientována Největší světový vývozce ropy Největší zásoby ropy na světě, V době ropné krize ohromně zbohatla Zaostalá země se změnila v moderní stát Problémy: Porušování lidských práv Nerovnoprávnost žen Působení teroristických organizací Arabské jaro ji nezasáhlo

10 SAUDSKÁ ARÁBIE Spoluzakladatelka OPEC a LAS Silné postavení v MMF a SB
Snaha udržet si nadále klíčové postavení v regionu Poskytovatel zahraniční pomoci Hájí arabské a islámské zájmy, podporuje některé státy v regionu Udržuje stabilní vztahy s ostatními ropnými zeměmi a odběrateli ropy Usiluje o mírové řešení arabsko – izraelského konfliktu

11 ÍRÁN Do roku 1978 dynastie Pahlaví, spojenec USA
1978 – proběhla revoluce v čele islámské duchovenstvo prezident nemá silné postavení, zpřetrhání vztahů s USA Drtivá většina obyvatel jsou šíítští muslimové v současnosti výpady proti Izraeli Mezinárodní společenství obviňuje Írán, že se snaží vyrobit jadernou zbraň hrozba konfliktu s Izraelem

12 IZRAEL Vznik 1948 – válka za nezávislost
Nenávist ze strany okolních arabských států série konfliktů (Šestidenní válka, Jomkipurská válka atd.) Izrael neporažen rozšířil své území o Golanské výšiny (Sýrie), a západní břeh Jordánu, pásmo Gazy 1978 – Dohoda z Camp Davidu mezi Izraelem a Egyptem Narovnání vztahů mezi Egyptem a Izraelem Izrael vrátil Egyptu Sinaj Řešení budoucí autonomie na územích obývaných Palestinci 1979 – podepsání mírové smlouvy a uznání Izraele Egyptem

13 POSTAVENÍ IZRAELE V REGIONU
V současnosti 32 členů OSN neuznává Izrael, drtivá většina jsou arabské státy (Sýrie, Saudská Arábie, Irák, Alžírsko) Z arabských zemí má plné diplomatické vztahy jen s Egyptem a Jordánskem Očekává se jeho další izolace – revoluce v Egyptě Jako jediný stát v regionu vlastní jaderné zbraně Nikdy se k tomu oficiálně nepřiznal Není signatářem NPT Hrozba konfliktu s Íránem Íránský jaderný program Výpady představitelů Íránu na jeho adresu

14 PALESTINSKÁ OTÁZKA Spor o Východní Jeruzalém
Původně měly vzniknout 2 státy - Palestina a Izrael Arabské státy proti, napadly Izrael Utrpěly porážku a Izrael získal území, která měla připadnout Palestincům, ti se tak octli na jeho území Šestidenní válka – zisk západního břehu Jordánu, a Pásma Gazy, kde žili také Palestinci Palestinská samospráva Problém (teroristických) hnutí Hamás a Fatah Izraelské osady na Západním Břehu stavba ochranné bariéry na tomto území – v rozporu s mezinárodním právem Spor o Východní Jeruzalém

15 REGIONÁLNÍ PROBLÉMY Konflikt v Sýrii Palestina Situace v Somálsku
Situace v Iráku Situace v Súdánu Velká koncentrace zbraní v regionu Porušování lidských práv, zejména práv žen Vysychání Mrtvého moře

16 SITUACE V SÚDÁNU Súdán vznikl v roce 1956
Na severu arabské obyvatelstvo moc v zemi útlak černošského obyvatelstva Autoritářský režim Umara Al Bašíra Občanské války 2005 – autonomie Jihu 2011 – nezávislost – vznik jižního Súdánu Spory mezi oběma státy ohledně rozdělení výnosů z ropy Střety v ropné oblasti na společné hranici -bezprostřední hrozba vojenského konfliktu

17 DÁRFÚR Konflikt mezi centrální vládou v Súdánu povstaleckými hnutími v regionu Dárfúru Trvá od roku 2003 nejméně obětí, 2 miliony lidí donuceny opustit své domovy Vyvrcholení napětí mezi arabským a africkým etnikem Povstalecká hnutí obvinila centrální vládu z diskriminace - Afričané považováni za méněcenné, neměli přístup k úřadům ani ekonomickým zdrojům Vláda nasadila milice Džanžavíd – brutální Dárfúrská mírová dohoda (DPA) – 2006 Část povstaleckých hnutí ji odmítla Její implementace je nereálná, konflikt stále trvá Mise UNAMID Spojená mise OSN a AU Ochrana civilistů, dohled nad dodržováním dohod o příměří, bezpečnost humanitárních pracovníků V únoru povstalci zajali 50 vojáků

18 VYSYCHÁNÍ MRTVÉHO MOŘE
Jezero s 2. nejvyšší salinitou na světě na hranici mezi Izraelem a Jordánskem Jediným celoročním přítokem je řeka Jordán, která má nedostatek vody z důvodu vysokých odběrů Průtok klesl natolik, že nedorovná výpar z Mrtvého moře Izrael i Jordánsko zde těží množství minerálních solí Potřeba navýšit hladinu a zajistit výrobu energie pro odsolovací zařízení Řešení: propojení mrtvého moře kanálem se středozemním nebo rudým mořem Otázka kudy má kanál vést A kdy se podaří dohodnout jeho realizace

19 SÝRIE: ZAČÁTEK KONFLIKTU
Začátek demonstracemi ve městě Daara Rozšíření protestů a konflikty s ozbrojenými složkami a milicemi po po celé Sýrii. Vláda odmítá požadavky demonstrantů a ti je následně stále stupňují.

20 SÝRIE: ZAČÁTEK KONFLIKTU
Hlavní požadavky demonstrujících: 1) zrušení zákona o Výjimečném stavu, 2) zrušení čl. 8 ústavy ohledně vedoucí úlohy strany Baas 3) respektování svobody shromaždování a vyjadřování 4) stažení milic a ozbrojených složek včetně veškeré vojenské techniky z ulic.   Syrský prezident Bašár Háfiz al-Asad na toto zvyšování požadavků reagoval dalším stupňováním represí.

21 SJEDNOCENÍ SYRSKÉ OPOZICE
3. října 2011 se v tureckém Istanbulu formálně sjednotila syrská opozice. Vytvoření Syrské národní rady, zastřešující Místní koordinační výbor, Muslimské bratrstvo a kurdské skupiny. Vytvoření opoziční Syrské svobodné armády.

22 SNAHA REŽIMU O ZKLIDNĚNÍ SITUACE
Dne syrská vláda přijala šestibodový plán zmocněnce OSN a Ligy arabských států Kofiho Annana.

23 POSTOJ USA Ministryně zahraničí USA Hillary Clintovová: „Měřítkem pravdivosti Asadových slov budou jeho činy“ Clintonová vybídla syrskou opozici, aby dala jasný závazek, „že do přechodného politického procesu zahrne všechny Syřany a bude chránit jejich práva".

24 SOUČASNÝ STAV Patová situace mezi Asadovým režimem a opozičními silami
Vliv syrského konfliktu na strukturu moci v regionu. Dle zpráv, které přinesla OSN, přišlo o život od začátku demonstrací v Sýrii na obou stranách přes 8 tisíc lidí.

25 Z ČEHO MÁ SVĚT STRACH… Začátek velkých změn a konfliktů, které přesáhnou hranice země. Pád režimu a případný vzestup moci islámu může znamenat vyhrocení vztahu s Izraelem. X

26 LIGA ARABSKÝCH STÁTŮ Historie Fungování Bezpečnostní spolupráce
Institucionální struktura Aktuální dění

27 HISTORIE Kořeny sjednocování arabských států zejména ekonomické, ale také vliv společné tradice, kultury, jazyka… 1904: arabští intelektuálové ze Sýrie založili v Paříži Ligu arabské vlasti Po 1. SV: Francie a VB ovládají arabské země, imperialistická nadvláda negativně ovlivňuje proces vytváření arabského národa Mezi válkami – úsilí o nezávislost, boj proti imperialistickému útisku, projevy arabské národní solidarity (např. Egypt 1919) 30. léta: růst osvobozeneckého hnutí v Palestině 2. SV: tendence k jednotě ještě více zesílila Září 1944: Konference ministrů ZV v Alexandrii – rozhodnutí o založení Ligy nezávislých arabských států březen 1945: Konečná dohoda na konferenci ministrů ZV v Káhiře – Liga arabských států

28 ZÁKLADNÍ INFORMACE Mezivládní organizace nezávislých arabských států
Vznik: 22. března 1945 v Káhiře Zakládající státy: Egypt, Sýrie, Irák, Libanon, Jordánsko, Saúdská Arábie, Jemenská arabská republika (dnes Jemen) Počet členů: 22 (resp. 21 a 1 pozastavený) Sídlo: Do roku 1979 Káhira (poté Egyptu pozastaveno členství) Tunis dnes opět Káhira

29 STÁTY K Lize arabských států se následně připojily tyto státy:
Libye (1953) Súdán (1956) Tunisko, Maroko (1958) Kuvajt (1961) Alžírsko (1962) Jemenská lidová demokratická republika (1967) (dnes Jemenská republika – počítána mezi zakládající členy) Katar, Bahrajn, Omán, Spojené arabské emiráty (1971) Mauritánie (1972) Somálsko (1974) Organizace pro osvobození Palestiny (1964) Džibutsko (1977) Komory (1993) Členem LAS mohou být pouze nezávislé státy ALE Sýrie a Libanon v době podepsání Paktu LAS nedosáhly plné nezávislosti

30 CÍLE LIGY ARABSKÝCH STÁTŮ
1950: rezoluce VS OSN: rozhodnutí o účasti Generálního tajemníka LAS na zasedání OSN jako pozorovatele Posílení vztahu LAS k OSN Posílení významu LAS jako MO, jejíž cíle jsou v souladu s Chartou OSN Činnost LAS je v souladu s Paktem LAS Podepsán (platnost od ) Hlavní cíle LAS dle Paktu: Zajišťování a upevňování vztahů mezi členskými státy Koordinace politické činnosti ČS Ochrana jejich nezávislosti a suverenity Koordinace a zajišťování úzké spolupráce v otázkách hospodářských, finančních, kulturních, v oblasti komunikací, dopravy a spojů, státního občanství, pasové a vízové agendy, v oblasti právní (vč. vydávání zločinců), sociální, ve zdravotnictví…

31 ČINNOST LIGY ARABSKÝCH STÁTŮ
Liga nezasahuje do vnitřních záležitostí států Státy jsou samostatné ve vnitřních i zahraničních záležitostech (např. právo navazovat diplomatické styky i s nečleny LAS) Pakt LAS stanoví, kdy státy mohou vystoupit: Pokud nesouhlasí se změnami Paktu Rok poté, kdy stát informoval Radu o svém úmyslu vystoupit Stát může být účasti v Lize zbaven nebo mu může být členství pozastaveno Příklady pozastavení 1979 Egypt (obnoveno 1989) Únor 2011 Libye (obnoveno červenec 2011) Od listopadu 2011: Sýrie

32 BEZPEČNOSTNÍ SYSTÉM A VOJENSKÁ SPOLUPRÁCE
Pakt ukládá členským státům povinnost neuchylovat se při řešení sporů k násilí, spory mají být řešeny mírovými prostředky Bez účasti Rady diplomatické jednání pomoc třetího státu) S účastí Rady Rozhodnutí dobré služby mediace

33 KÁHIRSKÁ SMLOUVA = Smlouva o společné obraně a hospodářské spolupráci
Podepsána 13. dubna 1950 (platnost 23. srpna 1952) Účastníci: tehdejší členové LAS (= 7 zakládajících států) Cíl: upevnit vztahy mezi ČS Ligy, zachování jejich nezávislosti a zajistit vzájemnou obranu, bezpečnost a mír Automatický bezpečnostní systém- jeden stát napaden, ostatní mu pomohou Členské státy se zavázaly ke koordinaci branných sil Nové orgány na základě Káhirské smlouvy: Rada společné obrany (MZV a M obrany ČS) Stálá vojenská komise (zástupci generálních štábů vojsk ČS) Hospodářská rada (ministři hospodářství) Nakonec však neúspěch KS

34 Org ORGÁNY LIGY ARABSKÝCH STÁTŮ
Arabská konference Rada Generální sekretariát, v čele s generálním tajemníkem Rada společné obrany Poradní výbor Hospodářská rada

35 ARABSKÁ KONFERENCE Nejvyšší orgán
Představitelé jednotlivých arabských států Projednává nejzávažnější otázky politické orientace Ligy

36 RADA – NEJVYŠŠÍ STÁLÝ ORGÁN
Složená ze zástupců všech členských států , schází se na řádných zasedáních dvakrát ročně Ve funkci předsedy se na jednotlivých zasedáních střídají předsedové vlád členských států Každý stát má jeden hlas (bez ohledu na počet svých zástupců) Rozhodnutí Rady je závazné pro všechny členy pouze, bylo-li přijato jednomyslně. Pokud bylo přijato prostou většinou hlasů, zavazuje pouze ty státy Ligy, které pro něj hlasovaly Samotná rada nemá žádnou výkonnou moc a její rozhodnutí musí uvádět v život členské státy

37 GENERÁLNÍ SEKRETARIÁT A GENERÁLNÍ TAJEMNÍK
Sídlem generálního sekretariátu je Káhira. Generální sekretariát zajišťuje běžnou činnost Ligy Generální tajemník vykonává oficiální vyjádření, má hodnost velvyslance a tři zástupce Zodpovídá se Radě, na každém jejím zasedání překládá zprávu o plnění úkolů a o práci svého úřadu. Svolává mimořádné zasedání Rady, pokud si to přejí nejméně dva členské státy. Současným tajemníkem, uvedeným do funkce od 1. července 2011 je Egypťan Nabil el-Araby.

38 RADA SPOLEČNÉ OBRANY Vojenským orgánem Ligy
Sestává z ministrů zahraničí a ministrů obrany. Byla založena po přijetí Smlouvy o společné obraně a hospodářské spolupráci roku 1950 K přijetí usnesení Rady společné obrany je potřeba dvoutřetinové většiny Usnesení jsou závazná pro všechny členy

39 VÝBORY A KOMISE Patří mezi stálé orgány Ligy
Řada výborů a komisí, specializovaných na řešení problémů konkrétních oblastí. Jejich sekretariáty sídlí v Káhiře, kde jsou v kontaktu s příslušným oddělením generálního sekretariátu. Členy mohou být i zástupci jiných arabských zemí. Výbor pro zdravotnictví, hospodářský výbor, výbor pro dopravu a spoje, kulturní výbor, právní výbor a sociální výbor. Nejstarším výborem je politický výbor Komise dočasné, komise s konkrétním úkolem, které zanikají, jakmile je úkol splněn, např. komise pro zahraniční záležitosti, ekonomická komise či sociální komise.

40 ROZHODOVÁNÍ Rozhodnutí zavazuje jen státy, které pro něj hlasovaly - státy nemají silnou pozici v mezinárodním vyjednávání Státy nemají často společné pozice, jestliže ano, většinou vydány jen deklarace, ne reálná rozhodnutí Roztříštěná politika, ale i některé dílčí úspěchy, hlavně v nepolitických oblastech (školství, jazyk, vytvořena telekomunikační unie,..)

41 AKTUÁLNÍ SITUACE Organizaci podrývají neshody v názorech a postoj k mezinárodním otázkám Irák Proti útoku Sýrie, Palestina Nebyly proti – Kuvajt, Saudská Arábie, Spojené arabské emiráty Sýrie Rozhodnější pozice Arabské Ligy, ostře odsoudila režim Asada, pozastavila Sýrii členství Ale rozdílné názory na míru intervence v Sýrii Summit v Bagdádu, březen 2012, neúspěch

42 DALŠÍ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ V REGIONU
Islámská organizace pro hospodářskou spolupráci (ECO) Arabská banka hospodářského rozvoje v Africe Arabský výbor pro spolupráci Arabská organizace pro  normalizaci a metrologii (ASMO)

43 DALŠÍ ORGANIZACE PŮSOBÍCÍ V REGIONU
Organizace arabských zemí vyvážejících ropu (OAPEC) Unie arabského Maghrebu (UMA) Rada pro spolupráci arabských zemí zálivu (GCC)

44 ZDROJE Bibliografie: NOVÁK, Ladislav. Co je Liga arabských států? Praha: SPNL, s. VALUCH, Jozef. Právo medzinárodných organizácií. Praha: C.H.Beck, s. Liga arabských států. Praha: Dar Ibn Rushd, s Internet:

45 DOTAZY?

46 DĚKUJEME ZA POZORNOST 