Škola pro udržitelný život – seminář č. 2

Prezentace na téma: "Škola pro udržitelný život – seminář č. 2"— Transkript prezentace:

1 Škola pro udržitelný život – seminář č. 2
Seminář č.1 byl určen především principům a obsahu udržitelnosti, tématům, se kterými se školy mohou potkávat. Tento seminář je o tom JAK udržitelnost naplňovat, JAK řešit konkrétní problémy společně s žáky, učiteli, rodiči, zástupci obce, nevládními organizacemi apod. Za přispění autorů/lektorů/konzultantů: Susan Clark, Delia Clark, Jitka Doubnerová, Zuzana Guthová, Blažena Hušková, Iva Koutná, Lumír Kuchařík, Martin Nawrath, Ladislav Ptáček, Olga Žampová Delia Clark, Blažena Hušková, Ladislav Ptáček.

2 Tvorba vize komunity Když se chceme formovat dlouhodobější cíl rozvoje oce a školy Postup Analýza současnosti Vize budoucnosti Stanovení priorit Postupné řešení dílčích projektů Vytvoření pracovních týmů Plánování udržitelného rozvoje se neobejde bez dlouhodobějšího pohledu. TVK je metoda, která by ideálně měla spojit tuto dlouhodobou představu obyvatel o podobě obce s rychlými, konkrétními aktivitami, které jsou alespoň částečně proveditelné samotnými občany nebo za jejich účasti. Kontakt:

3 Tvorba vize komunity Když se chceme formovat dlouhodobější cíl rozvoje oce a školy Výstupy Přehled problémů a vizí obce Prostor pro setkání a diskusi Tvorba zásobníku projektů Tvorba neformálních projektových týmů V podmínkách programu ŠUŽ není reálné, aby školy iniciovaly a organizovaly setkání TVK v plném rozsahu. Ale i na setkání menšího charakteru, na které se Vám podaří pozvat aktivní žáky, rodiče, zástupce obce či nevládních organizací můžete alespoň částečně naplnit smysl TVK a pro potřeby školy vybrat projekty, které škola zvládne zrealizovat a přitom budou vycházet s širších potřeb komunity. Kontakt:

4 Tvorba vize komunity Komunita
uskupení lidí, kteří žijí ve vzájemné blízkosti a spojují je společné zájmy a vzájemná pomoc jakékoliv vnímání společného „dobra“, které může být vytvořeno mezi občany něco, čeho se dá dosáhnout úsilím občanů lidé žijící v geograficky definované oblasti, mezi nimi existují sociální vazby, jsou citově vázáni k sobě navzájem a k místu, kde žijí pocit sounáležitosti, zájem o sebe navzájem, zájem o celou skupinu a společná víra, že potřeby členů komunity budou naplněny skrze jejich pospolitost organizování sociálních činností takovým způsobem, jenž denně zajišťuje lidem přístup k aktivitám, které jsou nezbytné pro jejich každodenní život, v místě, kde žijí prostor společného života, otevřený pro setkání a vztahy V programu ŠUŽ se snažíme rozšířit aktivity školy za hranice její budovy. V tomto pojetí jsou komunitou jak rodiče žáků školy tak ale i obyvatelé okolí školy nebo celé obce.

5 Tvorba vize komunity Vyvážená (zdravá, udržitelná) komunita
je různorodou jednotou má společný základ sdílených hodnot vzájemná péče, důvěra, týmová práce rozvinutá efektivní vnitřní komunikace usnadňuje lidem účast na věcech veřejných vytváří si vlastní identitu, záměry vytváří si vnitřní i vnější vazby vychovává, je schopna předávat hodnoty další generaci má vyvážené institucionální uspořádání je otevřená do budoucnosti (J.W.Gardner : Budování komunity) Ideální komunita neexistuje. Je to jen jakýsi pomyslný obraz, ideál, který ale slouží tomu, abychom poznali, kde to v naší komunitě skřípe, na co se zaměřit.

6 Tvorba vize komunity - sehrávka
1. Brainstorming - naše obec dnes 2. Brainstorming – naše obec v roce 2020 Výběr témat – z předchozí analýzy zformulujme několik pro obec důležitých témat a formou přidělení bodů vyberme priority k řešení Jak na to – pokusme se definovat možné aktivity, projekty, které by řešily výše popsané problémy/vize a formou jejich srovnání tabulkou dopadu a proveditelnosti vybrat ty nejefektivnější Pro 2-3 takto vybrané projekty stanovme

7 Tvorba vize komunity - sehrávka
5. Pro 2-3 takto vybrané projekty stanovme: - cíl projektu - konkrétní kroky, které je třeba podniknout - možné překážky, problémy a úskalí zvoleného řešení - způsob vedení projektu a dělení zodpovědnosti - potřebné zdroje (finanční, materiální) - harmonogram řešení - partnery, které bude třeba vyzvat k pomoci - možné vazby na výuku (jak lze řešení projektu začlenit do předmětů ve výuce) - první kroky (co se musí stát až se dnes – v době konání workshopu „minivize komunity“ rozejdeme?)

8 Zapojení veřejnosti do plánování rozvoje komunity
Je proces jedno či více jednání/kroků (řešení problému, projednávání návrhu, příprava rozhodnutí...), k němuž je přizvána veřejnost (místní obyvatelé, zájmové skupiny, lidé ovlivnění případným rozhodnutím apod.), a který má vliv na obsah a průběh jednání a (ideálně) na výsledné rozhodnutí. Zapojení veřejnosti může mít hodně podob. Obvykle za něj zodpovídá obec nebo ten, kdo daný problém/projekt řeší. Škola je významnou institucí a může hrát roli iniciátora a/nebo organizátora aktivit zapojení veřejnosti zajišťujících.

9 Zapojení veřejnosti do plánování rozvoje komunity
Jako princip je podporována mezinárodními dokumenty (Aarhuská úmluva, Agenda 21 aj.) Je považována za podmínku udržitelnosti (Rynda) „Občan, který přijde k volbám nebo chce promluvit na veřejném shromáždění, se podílí na veřejném životě stejně jako rodiče, kteří vychovávají své děti k odpovědnosti nebo jako mládež, která dobrovolně pomáhá postiženým dětem.“ Gardner,J.E.: Budování komunity „Živé je to, co je schopno sebe sama udržovat svou vlastní proměnou“ (Škrdlant: Demokracie přírody) „Čím více zákonů a příkazů, tím více zlodějů a lupičů. Proto praví povolaný: Nečiním a lid se mění sám sebou. Miluji klid a lid je sám sebou správný. Působím nezasahováním a lid je sám sebou bohatý.“ (Tao te ťing) Účast veřejnosti se dnes již opírá o legislativu a je součástí mezinárodních úmluv i důležitých konceptů, jako je například MA21. Postavení školy a její možnosti umožňují dobrovolně volené zapojení veřejnosti, které je neformální a předchází oficiálním procesům.

10 vedení obce, vztahy v obci, činnost spolků Vzdělávání, volný čas
Tvorba vize komunity Témata tvorby vize komunity vedení obce, vztahy v obci, činnost spolků Vzdělávání, volný čas Infrastruktura Životní prostředí, péče o přírodní zdroje Sociální a zdravotní zabezpečení Ekonomická vitalita obce Kultura, tradice, místní dědictví obec jako součást okolního světa Program ŠUŽ vychází zejména z oblasti ochrany životního prostředí a ekologické výchovy. Uvažujeme-li ale v intencích udržitelnosti, musíme se na život obce dívat jako na celek a propojení a funkčnost jednotlivých složek. Právě v pohledu na vazby a souvislosti mohou vznikat zajímavé nápady a projekty.

11 Sociální a politické přínosy
Zapojení veřejnosti do plánování rozvoje komunity Sociální a politické přínosy Přehlednost a srozumitelnost zvyšování otevřenosti, transparentnosti a srozumitelnosti rozhodovacích procesů a systému veřejné správy Důvěra budování vztahů mezi zástupci obce, významných organizací a občany Sociální kapitál zvyšování sociálních a odborných kompetencí občanů Vztah k místu zvyšování pocitu sounáležitosti občanů s obcí Sdílení vize zvyšování zájmu občanů o budoucí podobu obce Zapojování veřejnosti by neměla být otázka nárazových akcí ale spíš dlouhodobá strategie, která zvyšuje kompetence občanů a jejich povědomí o dlouhodobém konceptu rozvoje obce. Kompetentní a motivovaní občané jsou základem udržitelnosti rozvoje obce.

12 Ekonomické přínosy Zapojení veřejnosti do plánování rozvoje komunity
Kvalita dokumentů, programů a projektů mezi veřejností jsou i místní odborníci (každý expert někde bydlí) nové informace a náměty umožňují zvýšit kvalitu záměrů znalost prostředí umožňuje lidem hledat optimální řešení Snižování nákladů nesouhlas se záměry, programy či projekty může zabránit ekonomicky neúnosnému projektu Předcházení konfliktů včasná účast oponentů snižuje nebezpečí blokace záměrů, rozhodnutí apod. Sdružování prostředků/partnerství Vedení obce, občané, sdružení, podnikatelé mohou být cennými spojenci pro realizaci části projektu Zapojení veřejnosti není jen věcí politické kultury. Dá se na ni dívat i z hlediska ekonomického. Dobrá komunikace vždy něco stojí. Pokud je promyšlená a důvěryhodná, měla by se vyplatit i ekonomicky

13 Problémy účasti veřejnosti
Zapojení veřejnosti do plánování rozvoje komunity Problémy účasti veřejnosti Nedůvěra , pasivita či ostych občanů - špatné zkušenosti, špatná forma oslovení Tendence být proti - Blokování rozhodovacích procesů ze strany občanů/iniciativ Efektivita zapojení veřejnosti – nedostatek času, nevhodné nástroje Reprezentativnost názorů – zpochybňování rozhodnutí ze strany politiků/expertů Složitost problémů versus kompetence veřejnosti – spoléhání se na experty/stát/obec Malá ochota sdílení - malá schopnost brát vážně hry, snění, neformální diskuse apod. Zapojení veřejnosti není náročné jen finančně. Vyžaduje někdy překonání nedůvěry, schopnost řešit konflikty, schopnost naslouchat různým názorům, vyžaduje energii, čas, znalosti ale i schopnost zaujmout.

14 Metody a techniky Míra zapojení Tradiční Inovativní
Zapojení veřejnosti do plánování rozvoje komunity Metody a techniky Míra zapojení Tradiční Inovativní Aktivní participace referendum volby strategické plánování plánovací víkend pracovní skupiny workshop občanská porota sousedské výbory Konzultace účast ve výborech a komisích účast v osadních výborech názorové průzkumy ankety, dotazníkové šetření rozhovory, telefonická anketa panel veřejné setkání posezení u kávy Informování zákon 106/1999 Sb. úřední deska účast na jednání zastupitelstva nahlížení do zápisů z jednání rady občanské informační centrum tiskové konference letáky, brožury, zpravodaje výstavy a prezentace hromadná korespondence telefonní linka Účast veřejnosti je zakomponována do běžných rozhodovacích procesů veřejné správy. Je dobré mít o těchto procesech povědomí a v případě potřeby umět propojit procesy a rozhodování na formální úrovni s aktivitami neformálními. Ty mohou sahat od „pouhého“ informování, přes dílčí konzultace kroků až po aktivity, kdy občané na sebe berou zodpovědnost za obsah rozhodnutí.

15 Plánovací workshop Když se chceme společně dohodnout co budeme dělat a jak postupovat Postup Pracovní tým - plán Anketa Informační kampaň Plánovací setkání Upřesnění návrhu Realizace Metod zapojení veřejnosti je řada. Nejběžnějším způsobem je krátké setkání (2-3 hodiny), které má zadefinovaný problém řešení, na kterém se hledají možnosti řešení, tyto možnosti se nějakým způsobem porovnávají , vybírají se ty nejvhodnější, které se rozpracují. Takovému setkání nutně předchází příprava ve formě informační kapmaně, ankety, ve které se zjišťuje názor širší veřejnosti apod. Touto formou lze řešit podobu veřejného prostranství, využití obecní budovy, problematiku dopravy aj. Kontakt:

16 Plánovací workshop Výstupy
Když se chceme společně dohodnout co budeme dělat a jak postupovat Výstupy Seznam námětů dle důležitosti Modely, nákresy Plán realizace úprav místa Organizační opatření Plán akcí Skupina aktivních občanů Příkladem plánovacího workshopu může být řešení budoucí podoby veřejného prostranství. Pro jasně vymezené území se na workshopu hledá jeho náplň, priority toho, co na něm občané chtějí a tyto priority se poté občané snaží zakomponovat do daného území ve formě „slepé mapy“.

17 Program Úvod – kontext, cíl setkání Inspirace, motivace
Plánovací workshop Program Úvod – kontext, cíl setkání Inspirace, motivace Představení místa – limity, ohraničení, sítě aj. Obchůzka místa Brainstorming – nápady na využití místa + výběr priorit (bodování) Práce ve skupinách (slepá mapa místa/lokality/obce/ Prezentace práce ve skupinách Závěry, shrnutí, další postup. Řešíme-li podobu veřejného prostranství je vhodné provést obchůzku daného místa, ukázat lidem způsoby řešení podobných míst jinde…Po plánovacím setkání tohoto typu pracuje s návrhy architekt. Jeho zpracování návrhu opět mohou posoudit občané na dalším veřejném setkání.

18 Utváření místa Když chceme společně utvářet veřejný prostor Postup:
Partneři Pracovní skupina Analýza místa Problémy a možnosti místa Návrh řešení Odpovědnosti Koordinace Péče o místo Utváření místa je dlouhodobější proces, který většinou řeší dané místo v širším kontextu. Důležitá je analýzy místa, která se rovněž dá řešit za účasti občanů. Studenti/dobrovolníci mohou podle předem připraveného formuláře popsat problémy a návrhy toho jak místo upravit a/nebo to provést i pomocí rozhovorů s občany, kteří v místě bydlí, nakupují či pracují. Kontakt:

19 Utváření místa Když chceme společně utvářet veřejný prostor Výstupy:
Funkční a jedinečné místo Aktivní "živá" komunita Podmínky pro podnikání Ekonomický profit Bezpečnost Sounáležitost Dobrý pocit Analýzy místa se provádí ve čtyřech kategoriích – dostupnosti (auto, MHD, kolo, pěší chůze), aktivit (co se v místě děje – obchody, divadla, úřady…), vzhledu (nepořádek, údržba,…) a atraktivity místa pro setkávání (posezení, klid, …). Výsledné analýzy se porovnávají na plánovacím workshopu, kde se promění v plán úprav místa, ale i plán opatření, která mohou místo oživit a dodat mu ducha (opatření zklidnění dopravy, organizace kulturních aktivit, informačního systému apod.)

20 Interpretace místního dědictví
Když chceme posílit vztah lidí k místu Postup/klíčové otázky: Proč to děláme Co budeme interpretovat Komu je určeno Jak to provedeme Finalizace Jak to bude spravováno Monitoring, hodnocení S konceptem trvale udržitelného rozvoje úzce souvisí náš vztah k místu. Staráme se o to, co máme rádi. Tento vztah mohou posilovat projekty IMD. Ty mají za cíl zprostředkovat zážitek místním obyvatelům a/nebo turistům, který rozšíří jejich znalost místa. Kontakt:

21 Interpretace místního dědictví
Když chceme posílit vztah lidí k místu Výstupy: Panely Letáky Publikace Web Festival Besedy Vycházky s průvodcem Projekty IMD nemusí mít jen podobu tradičních naučných stezek. Množství informací které chceme předat není tím nejdůležitějším kritériem. Jde spíše o nápad. Ten může vzniknout právě tehdy, podaří-li se nám do vymýšlení zapojit místní veřejnost ať už ve formě konkrétních odborníků (historik, botanik apod.), místního kronikáře nebo zkrátka lidí kteří svou obec mají rádi a znají ji.

22 Bezpečné stezky do škol
Když chceme řešit dopravu v okolí školy Postup: Pracovní skupina Dotazníky pro žáky Mapování okolí školy Souhrn klíčových opatření Školní plán mobility Dopravní studie Realizace Jedním z největších problému současných měst i obcí je intenzita automobilové dopravy. Ta ovlivňuje jak charakter obcí, tak jejich bezpečnost. Cesta do školy je otázkou každého dne a každého dítěte. Hledají-li se opatření jak tyto cesty zbezpečnit, případně zatraktivnit, je nezbytné, aby se k tomu právě děti samotné vyjádřily. Kontakt:

23 Bezpečné stezky do škol
Když chceme řešit dopravu v okolí školy Výstupy: mapa dopravně nebezpečných či problematických míst v okolí školy přehled dopravního chování žáků (obvyklý způsob dopravy do školy) přehled dopravních preferencí akční plán dopravně inženýrská studie nové přechody, ostrůvky, značení, cyklostezka, stojany na kola atp. Jako v každém projektu je i zde velmi důležité propojit ty, kteří dané téma mají na starosti a od počátku jednat jak s představiteli obce, policie a dopravními experty. Jedině tak mohou vzniknout návrhy, které budou realizovatelné a které dětem pomohou zlepšit jejich situaci.