Benchmarking Benchmarking je metoda řízení kvality, která zapojené

Prezentace na téma: "Benchmarking Benchmarking je metoda řízení kvality, která zapojené"— Transkript prezentace:

1

2 Benchmarking Benchmarking je metoda řízení kvality, která zapojené
organizaci umožňuje: měřit výkon a porovnávat jej s výkonem ostatních neustále se zlepšovat a zvyšovat kvalitu poskytovaných služeb

3 Proces benchmarkingu Benchmarking je cyklický proces řízení změn realizovaný v sedmi krocích Výběr oblasti, agendy, služby pro benchmarking Vypracování profilu služby, formulace dat a ukazatelů Sběr a zpracování dat 4. Analýza dat a ukazatelů, identifikace nejlepších výkonů a mezer ve výkonech 5. Výběr a definování nejlepších praktických postupů 6. Návrh strategií a akčních plánů pro optimalizaci procesů a služeb

4 Proces benchmarkingu 7. Opakovaná analýza dosažených výsledků a optimalizovaných procesů Účel aktivity: Pro obce s rozšířenou působností kraje Vysočina připravit metodiku, aplikovat metodu benchmarkingu a zpracovat výsledky a výstupy

5 Proces benchmarkingu Specifické cíle:
připravit zpracování metodiky benchmarkingového cyklu pro obce s rozšířenou působností kraje Vysočina, připravit a realizovat školení účastníků pro zapojení do benchmarkingového cyklu, aplikovat metodiku benchmarkingového cyklu pro obce s rozšířenou působností kraje Vysočina včetně metodického vedení, zpracovat metodiku přímých, nepřímých a režijních nákladů na vybrané agendy zpracovat výsledky a zajistit výstupy v písemné i elektronické podobě

6 Realizace a výsledky (pravidelná setkání)

7 Příklad výstupu

8 Společný hodnotící rámec – MODEL CAF
jednoduchý nástroj sebehodnocení vhodný pro organizace veřejného sektoru, vč. samosprávy napomáhá využívat metod řízení kvality ke zlepšování výkonnosti a efektivnosti činnosti úřadů. může být využit pro celou organizaci, případně její část (kraj vs. krajský úřad, odbor…)

9 CAF, The Common Assessment Framework
JAK JE MODEL SESTAVEN ? Na provedení sebehodnocení devíti kritérií Pět z nich se týká předpokladů pro dosahování výsledků Čtyři kritéria se týkají samotných výsledků Jednotlivá kritéria se dělí na subkritéria a ty dále na jednotlivé otázky; celkem je 27 subkritérií a desítky (stovky) otázek.

10 KRITÉRIA VÝSLEDKY se hodnotí podle panelu
Bodové hodnocení Nejsou měřeny žádné výsledky*(lze přijmout i variantu koeficientů) 1 Jsou měřeny klíčové výsledky a vykazují negativní nebo stabilní trendy 2 Výsledky vykazují mírný pokrok 3 Výsledky vykazují značný pokrok 4 Jsou dosaženy vynikající výsledky a jsou provedena pozitivní porovnávání s vlastními cíli a záměry 5 Jsou dosaženy vynikající výsledky, jsou provedena pozitivní porovnávání s vlastními cíli a záměry, jsou dosaženy pozitivní výsledky benchmarkingu s příslušnými úřady

11 Příklad

12 Příklad

13 Metoda Balanced Scorecard Metoda The Balanced Scorecard (BSC) zvaná tež někdy jako metoda vyvážených ukazatelů je vhodným nástrojem pro měřeni účinnosti uplatňovaných strategií. Po rozšíření v podnikatelském světě se začala stále více uplatňovat ve veřejné správě, kde jsou její možnosti ještě výraznější pro vyšší míru komplexnosti výkonnostních ukazatelů zde uplatňovaných.

14 Schématické vyjádření

15 Schématické vyjádření Metoda umožňuje vytvoření přehledné strategické mapy. Strategická mapa obsahuje témata zapsaná v jednotlivých oválech a zprostředkovává pohled na strategii ze čtyř základních perspektiv – občanské, finanční, procesní, učení se a růstu.

16 Schématické vyjádření Témata strategické mapy směřuji k naplněni vize Strategická témata znázorňují ovály a ty jsou dále podrobněji popsány ve čtyřech perspektivách. Strategická témata jsou naplněna perspektivou občana a klienta. Tyto aktivity je třeba financovat a tak je perspektiva občana a klienta sycena perspektivou finanční. Veškeré popsané aktivity jsou zajišťovány perspektivou interních procesů. Nic z dosud uvedeného není možné realizovat bez lidí, jejich rozvoje a příslušných technologií. Proto je základem strategické mapy perspektiva učení se a růstu.

17 Měření účinnosti strategie Pro každý ovál je v další fázi projektu vytvořen určitý počet měřítek, která zachycují pozitivní, případně negativní vývoj úspěšnosti daného tématu. Vzniklou tabulku měřítek potom nazýváme BSC organizace. Tato tabulka je naplněna číselnými údaji, hodnotami jednotlivých měřítek a způsoby jejich měřeni v závislosti na prioritách.

18 Příklad BSC

19 Děkuji za pozornost!