Kvarta A Podle učebnice Ekologický přírodopis

Prezentace na téma: "Kvarta A Podle učebnice Ekologický přírodopis"— Transkript prezentace:

1 Kvarta A Podle učebnice Ekologický přírodopis
PEDOSFÉRA Kvarta A Podle učebnice Ekologický přírodopis

2 Pedosféra – část zemského povrchu, kde se vytvořila půda
Hlavní vlastnost půdy – je to úrodná zemina (mohou tam růst rostliny) Půda obsahuje – půdní částice (zrnka nerostů a hornin), půdní vodu, půdní vzduch (ve skulinách), humus (těla odumřelých organismů), živé organismy – půdní edafon (např. žižaly, hmyz, bakterie, plísně, kořínky rostlin) Vlastnosti půdy závisí na činností tzv. půdotvorných činitelů Půdotvorní činitelé: matečná hornina, podnebí, tvar a dispozice terénu (reliéf), organismy, čas, lidská činnost apod. Matečná hornina – je původní hornina, ze které půda vznikla. Ovlivňuje: Fyzikální vlastnosti půdy - její soudržnost, propustnost pro vodu a vzduch apod. Chemické vlastnosti půdy - kyselost, zásaditost, obsah živin pro rostliny apod. (např. na vápencích vzniká půda zásaditá, na žule vzniká půda kyselá apod.); Dostatek živin mají půdy, kde matečná hornina je gabro, čedič, spraš aj. Nedostatek živin mají půdy, kde matečná hornina je žula, rula aj. Podnebí – ovlivňuje proces zvětrávání hornin a vznik půdy z nich Vliv teploty – při vyšší teplotě se urychluje zvětrávání, zvětšuje se výpar apod. Množství vody – srážky, vsakování a výpar vody, zasolování apod.

3 Působení organismů – způsobuje tzv. biologické zvětrávání
Pedosféra Tvar terénu (reliéf terénu) – nadmořská výška, svažitost, orientace ke světovým stranám apod. Svažitost (sklon) má vliv na erozi a odplavování půdy Obsah spodní vody – má vliv na zamokřování půd, vznik bažin apod. Při orientaci k severu (na kopcích) bývají půdy mělké s malým obsahem živin Působení organismů – způsobuje tzv. biologické zvětrávání Půdní organismy (žížaly, drobní členovci, prvoci, sinice, bakterie aj.) jsou nejvíce zastoupeny v teplých krajích s kvalitní půdou Chudší zastoupení organismů bývá na horách, v chladných oblastech, na pouštích Rozkladem těl organismů vzniká tzv. humus Humus – je hmota, která vzniká rozkladem těl organismů (hlavně těl odumřelých rostlin a půdních bakterií); Tento rozklad je dlouhodobý a složitý proces, který závisí též na obsahu vody a teplotě půdy Humus je především směsí různých organických látek, která se časem mění. Největší význam v nich mají dusíkaté látky Obsah humusu v půdě podmiňuje především její úrodnost (schopnost živit rostliny, které v půdě rostou)

4 Rozdělení půd Vznik a vývoj půd probíhá působením půdotvorných činitelů jako dlouhodobý proces (až tisíce let), při kterém vznikají různé půdní typy a půdní druhy Půdní typy – se rozlišují na půdním profilu podle zastoupení jednotlivých půdních horizontů Půdní horizonty jsou jednotlivé vrstvy půdy v zákonitém uspořádání; časté půdní horizonty jsou: zvětralá matečná hornina, horizont vyluhovaný (ochuzený), horizont obohacený, horizont humusový Příklady půdních typů: černozem (nejúrodnější půda s mohutným svrchním humusovým horizontem, podklad tvoří spraše); hnědozem (středně úrodná půda, která má vyvinuté všechny hlavní horizonty, svrchní humusový horizont bývá středně silný); podzolová půda (málo úrodná půda, na živiny chudá, vyskytuje se často v podhorských a horských oblastech) Půdní druhy – se rozlišují podle převažující velikosti půdních částic Jílovitý půdní druh – převládají částice menší než 0,002 mm; je mazlavá obtížně opracovatelná půda, často zamokřená Hlinitý půdní druh – převládají částice o velikosti 0,005 až 0,06 mm; je optimální pro pěstování rostlin Pisčitý půdní druh – převládají částice 0,06 až 3 mm; je to sypká půda horských a podhorských oblastí; více propouští vodu, což vede k ochuzování o živiny

5 Pedosféra - obrázky

6 Člověk jako půdní činitel
Význam podzemní vody pro půdy a krajinu Rašeliny a mokřady – význam pro hospodaření s vodou Odvodňování zamokřených půd a zavlažování suchých půd – výhody a nevýhody Hnojení půd (hnojiva statková a průmyslová) – výhody a nevýhody Používání pesticidů při intenzivní zemědělské výrobě – rizika pro půdu Devastace půd nevhodnými zásahy při jejich obdělávání - příklady Úbytek rozlohy orné půdy při průmyslové činnosti, při zřizování nových průmyslových zón, při budování komunikací, sídlišť apod. – konkrétní příklady

7 Otázky pro klasifikaci učiva Pedosféra
Pedosféra – charakteristika, definice. Půdotvorní činitelé – konkrétní výčet a stručný popis jejich vlivu na vznik a vlastnosti půd Matečná hornina – podrobně vysvětlit její vliv na vznik a vlastnosti půd; příklady Podnebí – podrobně vysvětlit jeho vliv na zvětrávání matečné horniny a vznik půdy; příklady Tvar a orientace terénu – podrobně popsat vliv na vznik a vlastnosti půd; příklady Působení organismů – podrobně popsat jejich vliv na vznik a vlastnosti půd, uvést příklady; humus a jeho vliv na úrodnost půdy – podrobně popsat vznik, složení, význam, příklady Půdní typy – popsat vznik a vlastnosti půdních horizontů, uvést příklady půdních horizontů; popsat základní půdní typy, jejich vlastnosti a výskyt Půdní druhy – podrobně popsat tři základní půdní druhy, jejich vlastnosti a výskyt Člověk jako půdotvorný činitel – popsat některé nevhodné zásahy člověka do vlastností půd při zemědělské činnosti; uvést příklady devastace a úbytku orné půdy při průmyslové výrobě, při budování dopravních tepen apod.

8 Otázky pro klasifikaci učiva Atmosféra
Atmosféra – charakterizovat a popsat její hlavní vrstvy Význam kyslíku a oxidu uhličitého pro rostliny a živočichy – popsat Troposféra – popsat její vlastnosti a složení Skleníkový efekt – popsat a vysvětlit jeho vznik a možné důsledky Ozon – popsat jeho výskyt, vznik a vliv na život na Zemi Vodní páry v ovzduší – uvést jejich obsah v ovzduší; vysvětlit, jak se projevují, podíl na počasí apod. Znečišťování ovzduší – konkrétně popsat znečišťování ovzduší, emise, vznik imisí, smog apod. (popř. předem vyhledat na Internetu)

9 Autor: RNDr. Miroslav TURJAP Zpracováno podle učebnice: Kvasničková, D. a kol.: EKOLOGICKÝ PŘÍRODOPIS 9. Praha, Nakl. Fortuna 2002