GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271

Prezentace na téma: "GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271"— Transkript prezentace:

1 GYMNÁZIUM, VLAŠIM, TYLOVA 271
Autor RNDr. Běla Vobecká Číslo materiálu 1_2_ZMP_20 Datum vytvoření Druh učebního materiálu Prezentace k výkladu a procvičování Ročník 1. ročník, seminář 3.,4. ročník Anotace Pedogeografie II. - půdní typy Klíčová slova zonální (horizontální a vertikální) a azonální rozšíření půd Vzdělávací oblast Člověk a příroda - zeměpis Očekávaný výstup podle zeměpisné šířky a nadmořské výšky Zdroje a citace BIČÍK, Ivan, Ivan BIČÍK a Bohumír JANSKÝ. <i>Příroda a lidé Země: učebnice zeměpisu pro střední školy</i>. 2., upr. vyd. Praha: Nakladatelství České geografické společnosti, 2007, 135 s. KAŠPAROVSKÝ, Karel. <i>Zeměpis I. v kostce: pro střední školy : [úvod do geografie, kartografie, fyzická geografie, socioekonomická geografie]</i>. 2. vyd., 1. dotisk. Praha: Fragment, 2006. ISBN

2 Vrstvy (horizonty) v půdě

3 Podle jakého kritéria dělíme půdní typy?
· podle uspořádání vrstev (=horizontů) v půdním profilu · vrstvy vznikají působením času, podloží

4 Vznik půdních horizontů – vliv času

5 Hlavní půdní horizonty
A – humusový horizont A1 – humus (zbytky organismů) A2 – ochuzený (eluviální) B – půdní horizont (iluviální) C – matečný (půdotvorný) horizont

6 půdotvorné pochody: mírný pás:
illimerizace - posun jílu - mechanický jev podzolizace - posun oxidů Fe, Al, chemický jev teplý pás: ferritizace = oželeznění - posun Fe ferralitizace = lateritizace - posun Fe, Al oba chemický jev

7 černozem A - horizont humusový C - matečná hornina - spraš

8 černozem - obilnice světa

9 hnědozem horizont A1 - humusový A2 - vyluhovaný B - obohacený
C - matečná hornina

10 Hnědozem ·vzniká procesem illimerizace
·méně kvalitní než černozemě, málo diferenciované půdní horizonty

11 podzol ·vzniká podzolizací - působením nadměrné vlhkosti vzduchu
v chladných oblastech s jehličnatými lesy A1 - humusový horizont obohacený sloučeninami kovů A2 - vybělený horizont (vyluhovaný) B - obohacený (iluviální) horizont(předevšímo Fe, Al ⇒ oranžová barva) C - matečná hornina (křemičitany)

12 Rozšíření půd na Zemi: ·zonální 1. horizontální 2. vertikální
·azonální (např. rendziny=vápenatky)

13 horizontální zonálnost
1) Tundrové půdy – subarktický pás, permafrost, glejový proces, půda velmi chudá 2) Podzolové půdy – mírný pás - tajga, podzolizační proces, málo úrodné 3) Černozemě – mírný pás - step a lesostep, málo srážek, matečná hornina - spraš, nejúrodnější půdy - obilnice světa 4) Žlutozemě a červenozemě – půdy vlhkých subtropických lesů, ( profil A, B, C ) proces oželeznění = ferritizace, kyselé půdy - hnojení (bavlna, čaj, tabák, sója..) 5) Pouštní a polopouštní půdy – (sub)tropický pás, roční srážky do 150 mm, min humusu, chudé pastviny, zasolené 6) Červené půdy – mezi 10°s. a j. š a obratníky, v oblasti savan, deštivá léta, suchá zima, proces ferritizace (obohacení půdy o oxidy Al), poměrně úrodné, ale nevyužívané 7) Červenožluté půdy – půdy vlhkých tropických lesů, podnebí vlhké a teplé, intenzivní proces rozkladu a uvolňování živin (ferralitizace), rychle vymývány, půda se musí hnojit, pěstování - cukrová třtina, kakaovník, ovoce..

14 vertikální zonálnost 1) Nivní půdy - podél vodních toků
2) Lužní půdy, černice – ve větší vzdálenosti od vodních toků, velmi úrodné 3) Černozemě – viz horizontální členitost 4) Hnědozemě – na svazích pahorkatin, půdy teplého a mírného vlhkého podnebí, proces mírné illimerizace, úrodné zemědělské půdy 5) Illimerizované půdy – navazují na hnědozemě směrem do výše položených oblastí, illimerizační proces intenzivnější, jsou středně úrodné 6) Hnědé lesní půdy – typické půdy vrchovin, převládající typ půd ve střední Evropě, využívají se pro lesní produkci a lze na nich pěstovat méně náročné plodiny 7) Podzolové půdy – podzolizační procese, půdy vyšších hornatin, většinou zalesněné, nízká úrodnost

15 Nejrozšířenější typy půd v České republice
Hnědé lesní půdy – střední polohy, lesní porosty- listnaté,smíšené, nejrozšířenější Černozemě – v nížinách, nejúrodnější, černice Hnědozemě – okraje černozemí, středně úrodné, hojně rozšířené Podzolové půdy – srážky, vylouhování, podzolizace, slabě úrodné, jehličnaté lesy Glejové půdy – vyšší polohy, zamokřené, těžké