Chudoba a sociální vyloučení pohled ekonoma Ladislav P r ů š a Ostrava, 7. září 2010.

Prezentace na téma: "Chudoba a sociální vyloučení pohled ekonoma Ladislav P r ů š a Ostrava, 7. září 2010."— Transkript prezentace:

1 Chudoba a sociální vyloučení pohled ekonoma Ladislav P r ů š a Ostrava, 7. září 2010

2 osnova 1.Od chudoby k sociálnímu začleňování 2.Strategie EU 2020 3.Výdaje na systém sociální ochrany obyvatelstva 4.Služby sociální prevence jako nástroj prevence sociálního vyloučení

3 pojetí chudoby v teorii Tomeš, Igor. Úvod do teorie a metodologie sociální politiky. Praha: Portál 2010 v minulosti: chudoba byla vždy vnímána jako nedostatek něčeho důležitého pro život → jak uspokojit nedostatky (individuální nebo organizovaná filantropie, později pomoc) nikoli jak odstranit příčiny chudoby → sociální past

4 v současnosti: chudoba = nemajetnost, nedostatečný příjem (chybí zaměstnání), nedostatečné zdraví (chybí zdravotní péče) a vzdělání (nedostatečná kvalifikace), nelidské podmínky práce a života (chybí přiměřené bydlení) ↓ chudým jsou zdroje a služby, nutné pro přiměřeně důstojný život v dané společnosti, nedostupné ↓ efektivní řešení problému ↓ zpřístupnit pracovní trh, poskytnout zdravotní péči a vzdělání, zpřístupnit bydlení a účast na společenském životě

5 Strategie EU 2020 březen 2010 Sdělení EK: snížit počet osob ohrožených chudobou do r. 2020 o 25 % (o 20 mil. osob) zásadní výhrady velké skupiny zemí (vč. ČR) – indikátor relativní chudoby postihuje pouze příjmovou chudobu, koncept sociálního začleňování je širší červen 2010 EK: cíl snížení chudoby bude stanoven s využitím kombinace tří ukazatelů (míra ohrožení chudobou, míra materiální deprivace, podíl osob žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby) členské státy si mohou stanovit vnitrostátní cíle

6 míra ohrožení chudobou = podíl osob s čistým příjmem menším než 60 % národního příjmového mediánu po sociálních transferech na spotřební jednotku EU-SILC (2008): ČR – 9 % (EU 27 – 17 %) nízká míra diferenciace příjmu, vysoká efektivita sociálních transferů → omezený prostor pro další snižování → cíl: udržet stav na úrovni r. 2008 a zabránit odchylkám od této úrovně

7 materiální deprivace vztahuje se k části populace, která postrádá nejméně 4 položky z 9 (nemohou si dovolit (1) uhradit nečekaný výdaj, (2) jeden týden dovolené mimo domov v roce, (3) jídlo s masem každý druhý den, (4) adekvátně vytápět dům či byt, (5) pračku, (6) barevnou televizi, (7) telefon, (8) auto, (9) mají nedoplatky) příčina: nedostatečná hladina příjmu, sekundární chudoba (výdaje za zbytné věci, nevhodná struktura výdajů EU-SILC: ČR – 6,8 % (EU 27 – 8,2 %) cíl: očekává se příznivý vývoj

8 podíl osob žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby EU-SILC(2008) ČR: 6 % populace ve věku 18 – 59 let 7,4 % dětí ve věku 0 – 17 let EU27:9,2 % populace ve 18 – 59 let 9,2 % dětí ve věku 0 – 17 let dlouhodobá nezaměstnanost nepříznivě ovlivňuje chudobu dětí – mezigenerační přenos chudoby (obtížný přístup a uplatnění na trhu práce) domácnosti se závislými dětmi ohroženy chudobou více než domácnosti bez dětí cíl: snížit počet osob žijících v domácnostech bez zaměstnané osoby

9 EU-SILC (2008): ČR – sociálním vyloučením ohroženo 1 567 500 osob (= 15,3 %) chudoba materiální deprivace nízká intenzita práce 1 2 3 4 5 6 7 1.464 tis. osob (4,5 %) 2.140 tis. osob (1,4 %) 3.139 tis. osob (1,4 %) 4.183 tis. osob (1,8 %) 5.382 tis. osob (3,7 %) 6.35 tis. osob (0,3 %) 7.227 tis. osob (2,2 %)

10 Podíl osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením v zemích EU na celkové populaci (EU SILC 2008) Rumunsko44,2Estonsko22,1 Bulharsko38,1Belgie20,8 Lotyšsko33,9Slovensko20,6 Polsko33,4Německo20,4 Maďarsko29,7Malta19,5 Litva29,7Francie19,1 Velká Británie28,3Rakousko18,6 Řecko28,2Slovinsko18,5 Portugalsko26,0Finsko17,4 Itálie25,3Dánsko16,5 EU-2724,5Lucembursko15,5 Irsko23,7Švédsko15,5 Španělsko23,2Česká republika15,3 Kypr22,4Nizozemí15,0

11

12

13 typy sociálních služeb služby sociální péče služby sociální prevence poradenství

14 služby sociální péče napomáhají osobám zajistit jejich fyzickou a psychickou soběstačnost s cílem umožnit jim v nejvyšší možné míře zapojení do běžného života společnosti a v případech, kdy toto vylučuje jejich stav, zajistit jim důstojné prostředí a zacházení

15 sociální poradenství poskytuje osobám potřebné informace přispívající k řešení jejich nepříznivé sociální situace, sociální poradenství je základní činností při poskytování všech druhů sociálních služeb; poskytovatelé sociálních služeb jsou vždy povinni tuto činnost zajistit

16 služby sociální prevence napomáhají zabránit sociálnímu vyloučení osob, které jsou tímto ohroženy pro krizovou sociální situaci, životní návyky a způsob života vedoucí ke konfliktu se společností, sociálně znevýhodňující prostředí a ohrožení práv a oprávněných zájmů trestnou činností jiné fyzické osoby, cílem služeb sociální prevence je napomáhat osobám k překonání jejich nepříznivé sociální situace a chránit společnost před vznikem a šířením nežádoucích společenských jevů

17 co s toho vyplývá? odlišné pojetí a cíle služeb vyžaduje i jejich odlišné organizačně správní uspořádání a tedy i financování ↓ definovat roli jednotlivých úrovní veřejné správy (stát – MPSV, krajská a obecní samospráva, kraj a obec v přenesené / rozšířené působnosti a poskytovatelů sociálních služeb vč. NNO) ↓ propojit systém plánování, registrace a financování sociálních služeb (krajský plán rozvoje sociálních služeb x priority rozvoje sociálních služeb do r. 2012) ↓ definovat základní pravidla financování

18  poskytovatel zasahuje ve prospěch společnosti a občana, zpravidla na jeho žádost, pomáhá mu překonat jeho obtížnou sociální situaci nebo sociální problém  cílem je prospěch celé společnosti, resp. ochrana společnosti před sociální patologií ?má ČR zajištěno naplňování mezinárodně právních závazků samosprávnými orgány krajů a měst?  reforma veřejné správy v sociální oblasti nenaplnila základní poslání (přiblížení služeb občanům)  oddělení státní správy a samosprávy v ČR od r. 1862 s výjimkou NV

19 návrhy řešení 1.převést poskytování a financování těchto služeb do přenesené působnosti krajů 2.vyhlásit na poskytování těchto služeb výběrová řízení podle výsledků plánu rozvoje sociálních služeb ze strany kraje a na tomto základě služby financovat na základě smlouvy kritérium efektivnosti: existence potřebné služby v regionu (prevence je cca 10 x levnější než následná represe) provozování: zpravidla NNO – nutno zabezpečit stabilitu financování (= závaznost údajů o financování v rámci registrace → propojení plánování, registrace a financování)

20 děkuji za pozornost ladislav.prusa@vupsv.cz