Radioizotopy Martin Zeman, 4.C.

Prezentace na téma: "Radioizotopy Martin Zeman, 4.C."— Transkript prezentace:

1 Radioizotopy Martin Zeman, 4.C

2 Lord Rutherford přeměnil jeden izotop vyskytující se v přírodě, dusík-14, v jiný známý izotop, kyslík-17. Když byla potvrzena možnost takovýchto laboratorních transmutací, byly bombardováním různých druhů atomů letícími částicemi vyvolány další jaderné reakce, při nichž vznikaly další známé izotopy…. Avšak musí vždy vzniknout izotopy, které již známe ?…Ne, nemusí

3 V roce 1934 pokračovali Joliot-Curieovi v Rutherfordových pokusech s bombardováním různých prvků alfa částicemi. Bombardovali takto hliník, a nejenže se tím z hliníkových jader uvolňovaly protony, ale někdy i neutrony. Když bombardování ukončili, proudění protonů a neutronů z hliníkových jader hned ustalo. K jejich údivu však jakési záření pokračovalo a klesalo s časem právě tak, jak by podle očekávání klesala intenzita záření nějaké radioaktivní látky. Dokonce dokázali stanovit poločas rozpadu –2.6min

4 Jádra hliníkových atomu se v přírodě skládají z 13-ti protonů a 14-ti neutronů
Přidáme-li alfa částici (dva protony a dva neutrony) a uvolníme proton, obsahuje nové jádro 14 protonů a 16 neutronů…což je křemík-30, dobře známý izotop. Ale co případy, kdy je z jádra vyřazen neutron ? Přidáme-li do hliníkového jádra částici alfa a uvolníme neutron, dostaneme nové jádro z 15-ti protonů a 15-ti neutronů. To je forfor-30. !! Ten se však s přírodě nevyskytuje !!

5 Forfor-30 je radioaktivní a rychle se rozpadá na stabilní křemík-30
Forfor-30 je radioaktivní a rychle se rozpadá na stabilní křemík-30. Forfor-30 byl první „umělý“ izotop a s ním byl do vědy zaveden pojem umělé radioaktivity. Joliot-Curierovi za svůj objev dostali v roce 1935 společně Nobelovu cenu. Poté, co Joliot-Curierovi ukázali ostatním cestu, bylo různými formami jaderných reakcí vytvořeno velké množství umělých izotopů. Všechny byly radioaktivní, a tak se začalo mluvit o… RADIOIZOTOPECH.

6 Dnes již známe kolem 1300 uměle vyrobených radioaktivních izotopů, z nichž se asi pouze desetina prakticky využívá. Poločas rozpadu většiny z nich je velmi krátký, obyčejně jen několik dnů. Proto je také nenajdeme v přírodě. Pokud některý na Zemi vůbec existoval, musel se rozpadat, až se úplně rozložil v několika málo letech. Každý známý prvek má radioizotopy. I vodík, jehož jádro se skládá z jednoho protonu a dvou neutronů. Nazývá se Tritium. Jeho poločas rozpadu je let. Říká se mu „těžký vodík“.