Globální oteplování.

Prezentace na téma: "Globální oteplování."— Transkript prezentace:

1 Globální oteplování

2

3 Základní informace V 70. letech 20. století klimatologové správně předpověděli, že působením lidí vznikne tzv. ozónová díra. Méně trefná byla nicméně druhá dobová teorie předpovídající globální ochlazování jako postupné snižování teploty. klimatologové tehdy varovali veřejnost, že možná nastupuje nová doba ledová Novější teorie z 80. let popisující globální oteplování je v mnoha ohledech podobná těm předchozím. Ačkoli obrací křivku teplotního vývoje směrem vzhůru, hlavní příčinu změn vidí opět v lidské činnosti a zplodinách, které vypouštíme do atmosféry. Podle soudobých klimatologů se tedy na tom mají skleníkové plyny jako oxid uhličitý CO2 apod. Dostupná měření skutečně vypovídají o nepatrném nárůstu teplot v posledních desetiletích. Tyto střednědobé údaje jsou dále doplňovány o výsledky výzkumů v oblasti paleoklimatologie, která odhaduje historický vývoj klimatu nepřímo rozborem hornin, ledovcových vrtů, letokruhů apod. Na základě všech dostupných dat dělají vědci dalekosáhlé závěry a některé počítačové modely tak simulují vývoj klimatu až na několik století dopřed. Podle vědců z agentury NASA nelze globální oteplování zvrátit. Jen velmi drastické změny v příštích letech by mohly katastrofální dopady skleníkového efektu zvrátit. Jenže vůle k nim není, a tak v roce 2015 bude o 35 procent více oxidu uhličitého v atmosféře a nastane doba velkého tání ledovců, na jejímž konci nebude led ani na pólech

4

5

6

7 Další informace: Na severu, zejména kolem pólů, podobně jako ve velehorách totiž oteplování probíhá nejvýrazněji, protože odtávání sněhu a ústup ledovců odhalují tmavý povrch skal a půdy, absorbující více slunečního tepelného záření. Rovněž ve východním Tichomoří stoupá teplota. Tato oceánská oblast hraje klíčový význam při vzniku fenoménu El Niňo, periodicky se opakující klimatické změny oceánského a vzdušného proudění, jehož důsledkem jsou extrémní sucha na jedné straně a mimořádné deště a bouřky na straně druhé. Ročně teplota stoupala o 0,02 stupně Celsia, což za třicet let dělá 0,6 stupně. Přitom hranice zlomu, kdy začne nevratný, řetězový sled globálních změn, je podle Mezinárodního panelu pro klimatické změny OSN dva stupně Celsia. Vědci proto volají po řádově vyšším omezení skleníkových emisí (o desítky procent), než stanoví Kjótský protokol (5,3 procenta). Oblast severního pólu může být do roku 2040 zcela bez ledu, pokud bude lidstvo vypouštět do atmosféry stejné množství skleníkových plynů jako dosud. Uvádí to s studie vědců vedených Marikou Hollandovou z Washingtonské univerzity, zveřejněná v posledním čísle odborného časopisu Geophysical Research Letters. Potvrzuje nedávné závěry evropského výzkumného týmu.

8

9 Zdroje: Videa: