Finanční perspektiva českého zemědělství v EU pro období 2007-2013.

Prezentace na téma: "Finanční perspektiva českého zemědělství v EU pro období 2007-2013."— Transkript prezentace:

1 Finanční perspektiva českého zemědělství v EU pro období 2007-2013

2 Výdaje finanční perspektivy 2007- 2013 pro EU-27 v mil. € 2007200820092010201120122013 1. Udržitelný růst 51267524155331654294553685687658303 1a. Konkurenceschopnost pro růst a zaměstnanost 84049097975410434112951215312961 1b: Koheze pro růst a zaměstnanost 42863433184386243860440734472345342 2. Ochrana a správa přírodních zdrojů 54985543225366653035524005177551161 2a. Životní prostředí, rybářství a rozvoj venkova 11865116251138711171109471072810516 2b. Zemědělství-tržní operace a přímé platby 43120426974227941864414534104740645 3. Občanství, svoboda, bezpečnost a právo 1199125813801503164517971988 4. EU jako globální aktér 6199646967397009733976798029 5. Správa 6633681869737111725574007610 6. Kompenzace 419191190**** CELKEM 120702121473122564122952124007125527127091 Jako % z HND EU 1,10%1,08%1,07%1,04%1,03%1,02%1,01%

3 Strukturace zemědělských výdajů v EU pro rok 2007 (v euro)

4 Zemědělství ve FP 2007-2013: rozvoj venkova Zavedení nového fondu pro rozvoj venkova EAFRD, který postupně doplní a převezme část stávajícího financování z EAGGF - Nařízení Rady (ES) č. 1698/2005 Celkem pro období 2007-2013 má být v jeho rámci rozděleno 69.75 miliard € mezi 25 zemí + Bulharsko a Rumunsko (rozhodnutí Rady pro zemědělství 19. června 2006) 27.699 miliard € povinně pro regiony, které spadají do konvergenčního cíle strukturální politiky (včetně ČR) Programy založeny na kofinancování z národního rozpočtu + různá míra spoluúčasti žadatele v závislosti na typu programu Nárok na zisk prostředků svázán postupně s plněním cross-compliance (viz požadavek dodržování nitrátové směrnice v ČR již od r. 2007) Nová definice LFA

5 EAFRD a ČR Řídící orgán – Ministerstvo zemědělství; platební agentura – Státní zemědělský intervenční fond Problém notifikace dotačních titulů v Komisi – stále probíhají jednání, jejich dokončení a definitivní odstartování nových žádostí (u SZIF) se očekává v červnu/červenci Některé další obstrukce – Rozp.výbor EP svázal v březnu prostředky pro EAFRD s problémem modulací – již vyřešeno) V dubnu zveřejněn Ministerstvem zemědělství modifikovaný Program rozvoje venkova ČR na období 2007-2013 po konzultacích s Komisí, stále však probíhá dolaďování podmínek jednotlivých dotačních titulů

6 Program rozvoj venkova 2007-2013 ČR V ČR užití EAFRD pro všechny regiony krom Prahy EU stanovila 3 cíle, kterým odpovídají Osy I. – III : I. Osa investic do zemědělství a podpora konkurenceschopnosti (dříve dotační tituly převážně v rámci OP Zemědělství) – 22,39% z celk.alokace Priorita 1.1 Modernizace, inovace a kvalita (modernizace zemědělských podniků, založení porostů rychlerostoucích dřevin pro energetické využití, zlepšování kvality zem.a potr.produktů, investice do lesů,seskupení producentů) Priorita 1.2 Přenos znalostí (odborné vzdělávání, zahájení činnosti mladých zemědělců, předč.ukončení zem.činnosti, využívání poradenských služeb)

7 Program rozvoj venkova 2007-2013 ČR II. Osa ochrany živ.prostředí a kultivace krajiny (dříve v rámci HRDP) – 55,2 % Priorita 2.1 Biologická rozmanitost, zachování a rozvoj zemědělských a lesnických systémů s vysokou přidanou hodnotou a tradičních zemědělských krajin (platby v rámci Natury 2000 a LFA, agroenvironmentální opatření – ekologické zemědělství, integrovaná produkce, ošetřování travních porostů) Priorita 2.2 Ochrana vody a půdy (platby v rámci Rámcové směrnice pro vodní politiku, agroenvironmentální opatření – péče o krajinu: zatravňování orné půdy, biopásy, pěstování meziplodin) Priority 2.3 Zmírňování klimatických změn (zalesňování zemědělské půdy)

8 III. Osa kvalita a diverzifikace hospodářství venkova (některé programy spadající dříve do obnovy venkova v gesci MMR) – 16,93 % Priorita 3.1 Tvorba pracovních příležitostí a podpora využívání OZE (podpora zakládání podniků a cest.ruchu) Priorita 3.2 Podmínky růstu a kvalita života na venkově (obnova a rozvoj vesnic, služby, rozvoj kult.dědictví venkova) Priorita 3.3 Vzdělávání (vzdělávání a informace) IV. Osa LEADER - rozvoj mikroregionů (zapojení místních akčních skupin) – 5 %

9 EAFRD a ČR Zajímavé nové či modifikované dotační tituly oproti situaci 2004-2006, např.: Osa I – zahájení činnosti mladých zemědělců – do 40 let, zahajují zem.činnost poprvé – investice do zem.staveb, techniky a technologií u rostl.i živ.výroby, nákup půdy, investice v souv.s produkcí biomasy – podpora max. 40 000 € v l.2007-2013 Osa II (Agroenvironmentální opatření) - speciální a nové programy na podporu ekologického zemědělství: management integrované produkce nejen ovoce (navrh.12955 Kč/ha) a vinné révy (15 100 Kč/ha), ale nově i zeleniny (13 110 Kč/ha)

10 Prostředky z EARFD pro ČR v období 2007- 2013 Celkem na 7 let 2 815,51 mil. € Jedná se o podporu jednotlivých programů ve výši 55% (OsaI – cíl konkurenceschopnost) až 80% (OsaI – cíl konvergence; OsaIV) Dofinancovávání z národních zdrojů Závislost výše prostředků na tom, zda se jedná o regiony konvergence

11 Zemědělství ve FP 2007-2013: přímé platby Dle Přístupové smlouvy pokračuje přechodné období a možnost omezeného dorovnávání přímých plateb z vlastních zdrojů prostřednictvím TOP-UP RokPřímé platby z rozpočtu EU jako podíl přímých plateb EU-15 Doplňkové platby z vlastních zdrojů 200740%30% 200850%30% 200960%30% 201070%30% 201180%20% 201290%10% 2013100%0%

12 Přímé platby – SAPS versus SPS Od vstupu do EU využívá ČR přímých plateb ve formě jednotné platby na plochu/hektar (SAPS) Spolu s ČR uplatňují tento systém všichni noví členové s výjimkou Slovinska a Malty (již přešly na jednotnou platbu na farmu – SPS) Přístupová smlouva – nový členský stát může používat režim SAPS do konce r.2006 s dvojí možností prodloužení o 1 rok – tedy do začátku roku 2009; Komise může rozhodnout o prodloužení používání režimu SAPS Listopad/prosinec 2006 – zástupcům ČR a dalších států (Visegrádská skupina a Pobaltí) se podařilo u Komise dojednat prodloužení této lhůty do roku 2010 (EU-10 poprvé dosáhne 100% přímých plateb při plném dorovnávání) Přetrvává snaha prodloužit SAPS až do r.2013, kdy EU- 10 dosáhne 100% přímých plateb z rozpočtu EU

13 Přímé platby - SAPS SAPS ve formě jednotné platby na hektar se stanoví 1x ročně výpočtem: roční finanční rámec/zemědělská plocha členského státu Roční finanční rámec = stanoven pro každý nový stát na zákl. rozpočtových prostředků vyčleněných EU pro daný rok pro přímé platby v nových čl.státech (dle postupného percentuelního navyšování) zemědělská plocha členského státu = část celkové plochy orné půdy, trvalých pastvin, trvalých kultur a zelinářských zahrad, která byla udržována v dobrém zemědělském stavu k 30.6.2003 K zisku platby stačí dodržovat minimální velikost plochy na podnik Půda, na niž je SAPS poskytována nemusí sloužit k zem.produkci, ale musí být uchovávána v dobrém zemědělském stavu v souladu s ochranou ŽP – viz dodržování Zásad správné zemědělské praxe (Nařízení č. 1782/2003)

14 Přímé platby - SPS Platba založena na systému oprávnění, která berou v úvahu předešlé zisky na přímých platbách za urč. referenční období (při zavádění SPS stanoveno ref.období 2000-2002) Platba fixována pro další období Členské státy dnes mohou za určitých definovaných podmínek udržovat omezenou vazbu mezi podporou a produkcí prostř. národních podpor a uplatňovat některé výjimky – diskuse v Komisi o minimalizaci těchto výjimek v rámci další chystané střednědobé revize cross-compliance („křížová shoda“): k zisku přímých plateb je třeba, aby farmáři plnili legisl. podmínky, které se týkají ochrany životního prostředí, bezpečnosti potravin, zdraví zvířat a standardů „pohody zvířat“ Po zavedení systému SPS bude nedodržování cross-compliance přinášet vysoké pokuty rovnající se de facto ztrátě nároku na velkou část přímých plateb – v ČR postupné zavádění Modulace (EU-10 – až po dosažení 100% přímých plateb z EU v r. 2013) Zavedení komplexního systému zemědělského poradenství Další kontrolní a inspekční mechanismy v souvislosti s kontrolou dodržování cross-compliance

15 Aktuální problémy - Reforma sektoru vína Červen 2006: Komise prezentovala první plán reformy trhu s vínem, jednou z možností byla i kompletní deregulace X konkrétní návrhy reformy jdou jinou cestou Postupné rušení vývozních podpor Snaha zvýšit konkurenceschopnost EU vůči dovozům zvnějšku; zjednodušit pravidla Odstranit nerovnováhu nabídky a poptávky (technická destilace přebytků vína financovaná z rozpočtu EU) – záměr odstraňovat podporu těchto praktik Na vyklučování a restrukturalizace vinic má být věnováno nejvíce financí z celkového rozpočtu na reformu, zvýšení podpory za opuštění hektaru Otázka práv na výsadbu Doslazování a jeho podpora Snaha o zlepšení marketingu (zjednodušení označení vín) Vytvoření „národních obálek“, EAFRD

16 Aktuální problémy - Reforma sektoru vína Kritika reformy: reforma je zaměřena víc na podporu vyklučování a opouštění produkce – univerz.postup, podpory kvality se snaží dosáhnout prostřednictvím zákazů (doslazování), neruší zákaz nové výsadby, umožňuje výrobu směsí evropských a importovaných vín, méně podpory marketingu (Komise – je to kvůli rozpočtovým omezením a protialkoholové politice) ČR – malý producent – bylo by výhodné, aby reforma podporovala kvalitu a specifičnost (přívlastková vína, oblastní vína, biovíno) a marketing → snaha, aby byly národní obálky otevřeny širokému spektru manévrování pro členský stát – snaha o větší subsidiaritu, respekt ke specifikům regionu a variabilitu evropských vín

17 Další problematické body – pokuta za nadlimitní zásoby Pro ČR 12,288 milionu eur za maso (hl. drůbeží), konzerv. ovoce (např. ananas), konzerv. houby, rýži; čtyřleté splátky Podstata problému: Neliberální charakter SZP (navenek cla, uvnitř komunitární preference, deformovaná konkurence na vnitřním trhu) V Aktu o přistoupení článek zakazující hromadění zásob v množství „vyšším než obvyklém“ zboží v soukromých a veřejných skladech (na základě intervence či nákupu ze 3. zemí před vstupem za nižší cla); požadována likvidace na náklady čl. státu, další článek vyhrazuje EU možnost přijmout v oblasti zemědělství ještě před vstupem jednostranné právní předpisy se silou nařízení → Přijato nařízení č. 1972/2003 o nadlimitních zásobách - EU má právo na základě porovnání množství zboží ve skladech během let před vstupem či sledováním obchodních toků na potravinářských trzích stanovit, zda došlo k „překročení limitů“ u jmenovaných komodit. Možnost vyměření pokut

18 Další problematické body – pokuta za nadlimitní zásoby 3 roky probíhala revize údajů Eurostat a dat dodaných čl.státy a také jednání s novými členy „Početní ekvilibristika“ - „přebytečné“ zásoby některých produktů vyměňovány za „záporné“ zásoby jiných, spadajících do stejné kategorie (takovým způsobem se vzájemně „vyrušily“ např. některé původně „nadlimitní“ zásoby mléčných produktů) Maďarsko namísto pův.200 mil. € neplatí nic, ČR namísto pův. 47 mil. € má zaplatit cca 12,3 mil. € Skutečné počty, či politický nástroj? ČR se chystá rozporovat pokuty u ESD

19 Reforma cukerního pořádku a kvóty na cukr 20. února 2006 schválena v Radě reforma cukerního pořádku Výsledek: od 1. července 2006 zkrácení minimálních garantovaných cen cukru v EU o 36% během 4 let (poprvé tak masivní snížení za 40 let) Snížení produkčních kvót během 1 roku o 13,6% v rámci EU (o 2,5 mil.t) Kompenzace pro pěstitele a Restrukturalizační fond usnadňující „nekonkurenceschopným“ výrobcům ukončit výrobu Přístupová smlouva: ČR výrobní kvóta A 441 209 t; vývozní kvóta B 13 653 t Reforma 2006: sloučení obou kvót a její snížení z 454 862 t cukru ročně na 411 332 t

20 Reforma cukerního pořádku a kvóty na cukr Výsledek pro ČR méně nevýhodný než původní návrh z roku 2004 (vzhledem k zavedení speciální přímé platby na cukr) X přesto se jí dotklo krácení kvót (výrobu ukončují cukrovary, které jsou v ČR de facto ze 100% v rukou zahr.kapitálu a využívají možností získat kompenzaci z restrukturalizačního fondu– Eastern Sugar X jiné vlastnické poměry v Polsku) Výrobci se vzdávají výrobní kvóty a „spontánně“ tak dochází ke krácení výrobních kvót v měřítku celé EU – problém: neděje se tak vždy v „nekonkurenceschopných“ oblastech, situace spíše opačná Ukončení výroby hlásí cukrovary i v dalších členských státech (Itálie, Polsko, Slovinsko – jediný fungující cukrovar bude konvertován na výrobu bioethanolu) Přesto Komise signalizuje zklamání reformou – snaha nahradit „spontánní princip“ dalším plošným krácením výrobních kvót v EU o 10% na čl.stát

21 Další problematické body členství ČR v SZP – mléčné kvóty V říjnu 2006 – ČR již podruhé pokuta za překročení produkčních kvót na mléko 5,128 mil. € Další pokutované státy: Itálie, Německo, Polsko, Španělsko, Kypr, Lucembursko, Rakousko, Portugalsko V ČR celková kvóta na mléko (Přístupová smlouva):2 682 143 t U nových členů kvóta na dodávky rel. nízko vzhledem k produkci – každoroční překračování = pokuty (kvóta na přímý prodej přitom nebývá naplněna) Od r. 2006/2007 byla celková kvóta pro ČR zvýšena o rezervu na 2 737 931 t - to by mělo zabránit dalším pokutám za překročení kvót, neplatí ale retroaktivně – neruší předchozí povinnost zaplatit pokuty Dlouhodobé řešení - zrušení kvót – komisařka Boelová hovoří o plánu zrušení mléčné kvóty (okolo 2013?) Možnost diskuse o zrušení dalších kvót v rámci střednědobé revize SZP (tzv. Health check) v l.2008/2009

22 www.hynek-fajmon.cz