Zásobování Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí.

Prezentace na téma: "Zásobování Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí."— Transkript prezentace:

1 Zásobování Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

2 1. Zásobování v podniku, hospodaření s materiál. zásobami
Zásobování jako jedna z podnikových činností, zabezpečuje na trhu část výrobních činitelů nutných k zajištění hlavní funkce podniku. Zahrnuje několik dílčích činností, při nichž se zajišťuje nákup zásob, vytváření , udržování a využití potřebných zásob.

3 1. Zásobování v podniku, hospodaření s materiál. zásobami
Zásobami jsou: materiálové zásoby, které podnik zpravidla nakupuje od dodavatelů, nedokončená výroba, polotovary vlastní výrobky, výrobky a zvířata, zboží Nedokončená výroba, polotovary vlastní výroby, výrobky a zvířata jsou označovány také jako zásoby vlastní výroby. Jsou výsledkem hlavní činnosti podniku.

4 Struktura materiálových (výrobních) zásob
Do materiálových zásob patří: suroviny a základní materiál, pomocné látky, provozovací látky, náhradní díly, obaly, drobný hmotný majetek

5 Struktura materiálových (výrobních) zásob
Suroviny a základní materiál jsou hmoty, které při výrobním procesu přecházejí zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu (například surová bavlna při výrobě bavlněných tkanin, ropa v chemické výrobě, mouka při výrobě chleba, kůže při výrobě obuvi). Pojmem suroviny označujeme takové látky, které jsou výsledkem prvovýroby (dřevo vytěžené v lese, vlna koupená od zemědělského podniku). Pomocné látky jsou hmoty, které přecházejí přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu (například barvivo při výrobě látek, lak při výrobě nábytku).

6 Struktura materiálových (výrobních) zásob
Provozovací látky jsou hmoty, které jsou zapotřebí pro provoz podniku jako celku (například mazadla, paliva, čisticí prostředky, oleje). Náhradní díly jsou předměty určené k uvedení hmotného majetku do původního stavu, například ložiska, ozubená kola,uzly, klínové řemeny, listy do pil. Obaly slouží k ochraně a dopravě nakoupeného zboží, materiálů a výrobků. Nevratné obaly jsou dodávány od-běratelům nebo se pohybují uvnitř podniku spolu s obsa-hem, který chrání. Vratné obaly se odběratelům půjčují a vrací se zpět do podniku. Patří do materiálových zásob, pokud nejsou hmotným investičním majetkem.

7 Struktura materiálových (výrobních) zásob
Drobný hmotný majetek představují drobné předměty, které slouží činnosti podniku krátkou dobu nebo mají nižší cenu, případně oba znaky. Patří mezi ně nástroje, přístroje, pomůcky, nábytek. Zboží jsou předměty, které podnik nakupuje za účelem prodeje. Nakupují se nebo vyrábějí a předávají do vlastních prodejen podniku a beze změny se prodávají jinému spotřebiteli. Převažují v obchodních podnicích.

8 Struktura materiálových (výrobních) zásob
Struktura a objem materiálových zásob jsou vždy závislé na povaze hlavní činnosti podniku. Ve výrobním podniku převládá složka suroviny a základní materiál, v dopravním podniku zásoby náhradních dílů a pohonných hmot, v obchodním podniku zásoby zboží, ve zdravotnickém zařízení zásoby léčiv a zdravotnického materiálu.

9 Nákupní průzkum potřeb a volba dodavatele, kupní smlouvy
V tržní ekonomice plní zásobování aktivní funkci pomocí marketingu. Marketingový útvar se zabývá průzkumem trhu materiálů a surovin a na základě získaných poznatků ovlivňuje hlavní činnost podniku tak, aby byly uspokojovány potřeby a přání spotřebitelů s přihlédnutím k možnostem podniku získat potřebné materiály a suroviny pro inovaci výrobků i pro výrobu nových výrobků a služeb.

10 Nákupní průzkum potřeb a volba dodavatele, kupní smlouvy
Při nákupním průzkumu potřeb sleduje marketingový útvar stav a vývoj trhu surovin a materiálů, ceny, dodací lhůty a spolehlivost dodavatelů, dodací a přepravní podmínky. Hodnotí se různé možnosti zabezpečení materiálu: Nákup od dodavatele, Kooperace s jiným podnikem, Vlastní výroba

11 Nákupní průzkum potřeb a volba dodavatele, kupní smlouvy
Marketingový útvar musí zajistit vhodné dodavatele, kteří mohou nejlépe uspokojit potřeby podniku. Dodavatelé se hodnotí z hlediska kvality dodávaných materiálů, ceny, spolehlivosti dodávek, ochoty ke spolupráci při stanovení velikosti dodávek a doby, kdy se dodávky uskutečňují. Na základě jednání s vybranými dodavateli uzavírá podnik smlouvu o dodávce materiálu. Dodavatel oznamuje splnění smlouvy fakturou, kterou je podnik povinen zaplatit podle dohody nebo zákonných předpisů.

12 Nákupní průzkum potřeb a volba dodavatele, kupní smlouvy
Podle ustanovení občanského zákoníku a obchodního zákoníku je dodavatel povinen splnit smlouvu tím, že: dodá smluvený materiál včas a řádně, vyfakturuje dodaný materiál Odběratel je povinen převzít materiál (provést odběr) a zaplatit podle ujednání ve smlouvě. Nedostatky při plnění smluv se řeší při reklamačním řízení.

13 Plán zásobování Na základě průzkumu trhu materiálů a propočtu potřeb podniku se sestavuje plán zásobování. Je základem pro další jednání s dodavateli, objednávání a nákup materiálu i pro ovlivňování výroby. Plán zásobování se sestavuje ve formě bilance materiálů na základě: propočtů spotřeby materiálu, propočtů velikosti zásob, které je třeba udržovat na skladě, a to v jednotkách peněžních v souhrnu za celý podnik

14 Nákup N = spotřeba S + konečná zás. KZ – počáteční zásoba PZ
Plán zásobování V bilanci se vždy porovnávají zdroje a potřeby. V plánu zásobování se tedy porovnávají zdroje materiálu (počáteční zásoba a nákup) s potřebou materiálu (spotřebou a konečnou zásobou). Z bilance pak můžeme odvodit výpočet velikosti nákupu: Nákup N = spotřeba S + konečná zás. KZ – počáteční zásoba PZ N = S + KZ – PZ

15 Plán zásobování Počáteční zásoba se stanoví jako zásoba očekávaná k začátku plánovacího období tak, že se ke skutečné zásobě ke dni sestavování bilance připočte očekávaný nákup a odečete se očekávaná spotřeba do začátku plánovacího období. K spotřebě materiálu se stanoví zpravidla podle technickohospodářských norem spotřeby a plánovaného objemu výroby. Končená zásoba se počítá jako zásoba normovaná.

16 Propočet velikosti spotřeby materiálu
Pro propočet spotřeby materiálu potřebujeme znát: normy spotřeby materiálu, plánovaný objem produkce (prováděných služeb) Normy (ukazatele) spotřeby materiálu na jednotku produkce propočítává podnik zpravidla pro ty druhy materiálových zásob, které se nejvíce podílejí na spotřebě. Pro ostatní druhy materiálu není zpravidla účelné s hospodárné normy propočítávat. Jejich spotřeba se stanoví odhadem podle zkušeností z minulých let nebo matematicko-statistickým propočtem.

17 Propočet velikosti spotřeby materiálu
Normy spotřeby materiálu určují optimální množství materiálu potřebného ke zhotovení výrobků nebo vykonání služby. Stanoví se jako součet čisté hmotnosti výrobku (materiál, který přechází do výrobku), hmotnosti odpadu a hmotnosti ztrát materiálu při zpracování. Vypracovává je zpravidla útvar přípravy výroby a jsou zaznamenány v technické dokumentaci k výrobku (službě).

18 Propočet velikosti spotřeby materiálu
Příklad: Při šití pracovních plášťů se jeden díl zhotovuje z hrubého rozměru látky o ploše 0,08 m2. Používá-li se látky o šíři 90 cm, je třeba počítat s 12,5 %. odpadu. Norma spotřeby látky na jeden díl je tedy 0,09 m2.

19 Propočet velikosti spotřeby materiálu
Obdobný význam jako normy spotřeby materiálu mají technickohospodářské ukazatele (THU). Jsou zpravidla stanoveny jako aritmetický průměr z norem spotřeby používaných v jednotlivých závodech podniku nebo jako limit spotřeby, který stanoví maximální rozsah spotřeby na určitý objem výkonů nebo za určité obdobní. U chemických výrob, ale také u potravinářského průmyslu (výroba masa), se často stanoví ukazatel výtěžnosti, např. síry z pyritu je 36 %.

20 Propočet velikosti spotřeby materiálu
Celkovou spotřebu materiálu v podniku lze také stanovit přímým výpočtem indexní metodou: Máme-li propracovány cíle rozvoje podniku, vycházíme ze skutečné spotřeby v minulém období, ze stanovených cílů zvýšení výkonů a ze snížení spotřeby materiálu.

21 Propočet velikosti spotřeby materiálu
Příklad výpočtu spotřeby materiálu indexní metodou: Spotřeba plechu na karosérie byla v minulém období 10 800 tun. Cena jedné tuny Kč 800,-. Pro příští rok stanovil marketingový útvar cíl zvýšit výrobu a prodej automobilů o 9 % a současně snížit spotřebu materiálu vyšší hospodárností o 2 %. Předpokládá se růst cen plechu o 5 %. Plánovaná spotřeba v tunách: 10 800 * 1,09 * 0,98 = 11 537 Plánovaná spotřeba v korunách: 10 800 * 1,09 * 800 * 1,05 = 9 690 710

22 Propočet velikosti zásob materiálu
Většina podniků si musí k zajištění plynulé činnosti vytvářet určité zásoby materiálu. Musí je nakoupit, zaplatit a skladovat. S udržováním zásob jsou tedy spojený náklady na pořízení a skladování, finanční náklady (úroky z úvěru na zásoby). Zásoby váží finanční zdroje, které jinde podniku mohou chybět. Zásoby materiálu je proto třeba udržovat na takové výši, aby zabezpečily plynulou činnost podniku a aby celkové náklady s nimi spojené byly co nejnižší.

23 Propočet velikosti zásob materiálu
Zásobu, která splňuje tyto požadavky, označujeme jako zásobu optimální. Optimální výši zásob by měla vyjadřovat norma zásob. Klasický způsob normování vychází z délky dodávkového cyklu, z délky pojistné zásoby, z délky technické zásoby a z průměrné denní spotřeby materiálu (s). Běžná zásoba Zb má zajistit předpokládanou spotřebu v období mezi dvěma dodávkami. Její výše kolísá od maximální stavu v den dodávky k minimálnímu stavu těsně před dodávkou.

24 Propočet velikosti zásob materiálu
Dodávkový cyklus (c) je doba mezi dvěma po sobě následujícími dodávkami. Závisí na druhou materiálu (maso se dodává do prodejen denně), vzdálenosti dodavatele (čím je větší vzdálenost, tím větší zásoby musí podnik mít), způsobu dopravy, na dopravních a skladovacích nákladech. Čím delší je dodávkový cyklus, tím větší zásobu je nutno tvořit. Pojistná zásoba Zp vyrovnává případné odchylky v dodávkách nebo ve spotřebě. Technická zásoba Zt se vytváří tam, kde je třeba materiál před výdejem do spotřeby upravit (třídit, sušit…) Celková zásoba je tvořena součtem těchto složek.

25 Propočet velikosti zásob materiálu
Normovaná zásoba se stanoví jako průměrná zásoba: Po dosazení dostáváme Z max + Z min Z = = průměrná zásoba 2 c * s + p * s + t * s + p * s + t * s 2 1 2 Z = zásoba normovaná = = s ( c + p + t)

26 Postup při stanovení normy
Základem normování je stanovení časové normy zásob ve dnech: Výše normované zásoby v naturálních jednotkách se stanoví podle časové normy a průměrné denní spotřeby: 1 2 Čn = c + p + t S 360 s = S = roční plánovaná spotřeba Zn = Čn * s

27 Postup při stanovení normy
Vynásobením cenou ze jednotku materiálu p dostáváme normovanou zásobu v peněžních jednotkách (hodnotovém vyjádření), tzv. normativ zásob: Souhrnný normativ zásob pro všechny druhy materiálu lze stanovit jako součet dílčích normativů nebo odvodit podle plánovaného ukazatele rychlosti obratu materiálových zásob. N = Zn * p

28 Řízení zásob Řízením zásob rozumíme usměrňování vývoje zásob tak, aby zajišťovaly plynulou činnost norem zásob (optimálních zásob) ,jsou časově i nákladově náročné. Neprovádějí se proto u všech druhů materiálových zásob. Při použití metody ABC třídíme materiálové zásoby do tří skupin: A B C 85 % 10 % 5 %

29 Metoda ABC A B C Pro firmu nejdůležitější a finančně nejnákladnější. Používáme metodu normování – dodávky jsou v pevných dodávkových cyklech a je stanovena časová norma zásob a normovaná zásoba v naturálních jednotkách i ve finančním vyjádření. Je méně nákladná a druhově pestřejší. Po klesnutí na skladový limit se objednávají nové zásoby. Druhově nejpestřejší, nakupuje se operativně, a to až do výše měsíčního finančního limitu

30 Just in Time Základní filosofie JIT:
vyrábět jen to, co je potřebné a tak efektivně, jak je to jen možné, zamezit plýtvání prostředků, času, kapacit a dalších ztrát, důraz na 100 % kvalitu výrobků

31 Just in Time Koncepce JIT se opírá o následující přístupy:
plánování a výroba na objednávku, výroba v malých sériích, dodávají se malá množství v co možná nejpozdějším okamžiku, velmi časté dodávky (i několikrát v průběhu dne), zajištění kvality ve výrobě, motivace pracovníků, eliminace ztrát, udržování dlouhodobé strategické linie

32 počet obrátek = spotřeba : průměrná spotřeba
Řízení zásob Účinnost hospodaření se zásobami materiálu vyjadřujeme nejčastěji ukazateli rychlosti obratu zásob. Zpravidla se užívají dva ukazatele: počet obrátek a doba obratu. Počet obrátek vyjadřuje, kolikrát se zásoba materiálu obrátí za sledované období ve spotřebě: počet obrátek = spotřeba : průměrná spotřeba PO = S : Z

33 doba obratu = počet dnů k období : počet obrátek
Řízení zásob Doba obratu vyjadřuje čas potřebný k tomu, aby se zásoba materiálu přeměnila v následující formu, tj. nedokončenou výrobu. Počítá se ve dnech: doba obratu = počet dnů k období : počet obrátek DO = d : PO

34 Řízení zásob Z * 360 S Průměrná roční zásoba materiálu se počítá jako:
Chronologický průměr z jednotlivých stavů zásob v průběhu roku Prostý aritmetický průměr průměrných zásob v jednotlivých měsících, který vypočteme jako průměr stavu k prvnímu a poslednímu dni měsíce Z * 360 S

35 Řízení zásob Čím je doba obratu materiálových zásob kratší, tím rychleji se zásoby obracejí a potřebujeme jich tedy méně k zabezpečení činnosti podniku. Zkrácení doby obratu vyjadřujeme buď ve dnech (jako rozdíl doby obratu ve sledovaném období a minulém období), nebo v % (podíl rozdílu ve dnech a doby obratu v minulém období).

36 Provádění výkonů podniku
Provádění výkonů zajišťuje podnik plněním hlavní funkce, pro kterou byl zřízen. Prostřednictvím hlavních činností získává prodejem výkonů tržby, zajišťující krytí nákladů a tvorbu zisku. Hlavní funkci podniku může být činnost výrobní (výrobní podniky), obchodní (obchodní podniky), poskytování služeb různého druhu: dopravních, opravárenských, ubytovacích, stravovacích, cestovního ruchu, zdravotních a hygienických, konzultačních, finančních (podniky služeb).

37 Provádění výkonů podniku
Ačkoli se tyto činnosti technicky velmi liší, mají základní rys společný - jde o činnosti, po nichž je poptávka, které umožňují plnění ekonomických cílů podniku, tj. zhodnocení vloženého kapitálu. Proto lze sledovat ve všech podnicích společné rysy: Rychlou reakci na požadavky trhu, Nutnost minimalizovat náklady, Nutnost zvyšovat kvalitu svých výkonů, Nutnost zvyšovat produktivitu práce, Snahu o zlepšování životního a pracovního prostředí

38 Provádění výkonů podniku
Také funkce podniku zabezpečující hlavní činnost jsou společné. Liší se jen v jednotlivostech (zásobování, odbyt). Specifickými rysy provádění výkonů podniku v hlavních činnostech se budete zabývat v dalším studiu.

39 Zásobování Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T.G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí