Obnovitelné zdroje energie – jejich využití a budoucnost 4. setkání OHK v Třinci 22. března 2010 Prof. Pavel SANTARIUS, CSc. Technická univerzita Ostrava.

Prezentace na téma: "Obnovitelné zdroje energie – jejich využití a budoucnost 4. setkání OHK v Třinci 22. března 2010 Prof. Pavel SANTARIUS, CSc. Technická univerzita Ostrava."— Transkript prezentace:

1 Obnovitelné zdroje energie – jejich využití a budoucnost 4. setkání OHK v Třinci 22. března 2010 Prof. Pavel SANTARIUS, CSc. Technická univerzita Ostrava

2 2 Podklady Kaminský,J.,Vrtek,M., Pumprla,O.: Obnovitelné zdroje v České republice Fiřt J.: Obnovitelné zdroje energie a úspory – úloha státu, podpora OZE a její dopad do regulovaných cen Šolc P.:Vývoj podílu OZE v energetickém mixu, Cíle státní energetické koncepce DNES ze dne 18. března 2010

3 3 Obnovitelné zdroje VODNÍ ELEKTRÁRNY BIOMASA BIOPLYN FOTOVOLTAICKÉ SYSTÉMY VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY GEOTERMÁLNÍ ENERGIE ODPADY

4 4 Obnovitelné zdroje – vodní elektrárny Využívání energie vody se u nás již přiblížilo přirozeným limitům. Zvýšení výroby elektrické energie lze očekávat jen od malých vodních elektráren. Například v roce 2005 bylo v ČR vyrobeno ve vodních elektrárnách 271,67 MWr el. energie, což je 3,4 % podíl na hrubé spotřebě elektrické energie.

5 5 Obnovitelné zdroje – biomasa Biomasa je nejjednodušeji využívána k vytápění. Měrné výrobní náklady vynaložené na výrobu elektrické energie se výrazně liší podle typu použité technologie i podle druhu použité biomasy. Ekonomicky nejvýhodnější technologii je přidávání biomasy do stávajících bloků na tuhá paliva. V roce 2005 bylo v ČR vyrobeno spalováním biomasy 63,05 MWr el. energie, což je 0,79 % podíl na hrubé spotřebě elektrické energie.

6 6 Obnovitelné zdroje – bioplyn K výrobě elektrické energie je hlavně využíván skládkový plyn a plyn z komunálních čistíren odpadních vod (ČOV), v menší míře je využíván plyn z průmyslových ČOV a plyn ze zemědělské výroby. V roce 2005 bylo v ČR vyrobeno spalováním bioplynu 9,75 MWr el. energie, což je 0,12 % podíl na hrubé spotřebě elektrické energie.

7 7 Obnovitelné zdroje – větrné elektrárny Využití našich větrných motorů bylo poznamenáno neuváženým rozvojem tuzemských větrných elektráren, nasazením nevyzkoušené techniky, špatným posouzením větrného potenciálu, nevhodným umístěním, úmyslným poškozováním atd. I když zakoupené stroje zahraničních výrobců byly tehdy na vyšší technické úrovni, současné dokonalosti dosáhly mnohem později. Pro přehled je v tab. uveden nárůst instalovaného výkonu větrných elektráren. Podle dat z tab. tedy vyplývá, že se produkce elektrické energie z větrných elektráren v roce 2005 podílela 0,03 % na hrubé spotřebě elektrické energie. Nárůst výkonů větrných elektráren je na následujícím obrázku.

8 8 Obnovitelné zdroje – větrné elektrárny

9 9 Obnovitelné zdroje – větrné elektrárny Instalovaný výkon

10 10 Obnovitelné zdroje – fotovoltaické systémy Výroba elektrické energie z fotovoltaických elektráren v roce 2005 byla 9,14 kWr. Podíl výroby elektrické energie z fotovoltaických elektráren na hrubé spotřebě elektrické energie činil v roce 2005 0,0001%. Nárůst v posledních letech je v následujícím přehledu.

11 11 0,2 1,8 12,9 43,9 0 10 20 30 40 50 2006200720081-7 2009 [GWh] Výroba elektřiny fotovoltaiky Nárůst výroby 25 x za 1,5 roku !!! Výroba elektřiny z fotovoltaiky od roku 2006 do července 2009

12 12 Podpora výroby elektřiny z OZE Povinnost podporovat výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů stanovila směrnice 2001/77/ES V podmínkách České republiky je systém, podpory definován zákonem č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie Energetický regulační úřad byl zákonem pověřen k provádění podpory

13 13 Základní principy podpory OZE Zákon č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie:  garantuje minimální dobu návratnosti investic (15 let)  předepisuje ERÚ způsob nastavení podpory obnovitelných zdrojů  výrobce má právo na přednostní připojení výrobny do elektrizační soustavy  výrobce si může vybrat ze dvou systémů podpory výkupní ceny zelené bonusy  diferencované ceny pro různé kategorie obnovitelných zdrojů (rozdílné investiční a provozní náklady jednotlivých OZE) technicko-ekonomické parametry pro výpočet výkupních cen stanovuje ERÚ vyhláškou

14 14 Základní principy podpory OZE - výkupní ceny a zelený bonus Zelený bonus Pro rok 2010 stanoven výše 11,28 Kč respektive 11,18 Kč/kWh pro solární elektrárny s instalovaným výkonem nad 30kW. Zelený bonus získáváte za vámi vyrobenou energii, kterou spotřebujete, případně sami prodáte někomu jinému, než vašemu dodavateli (Eon, ČEZ, …). Z hlediska finanční efektivity je tento způsob nejvýhodnější. K zelenému bonusu musíte připočítat částku, kterou byste zaplatili za energii, pokud byste ji museli odebírat od vašeho dodavatele. Výsledná cena je tedy 11,91 + 4 = 15,91 Kč/kWh bez 19% DPH. Výkupní cena Pro rok 2010 je stanovena ve výši 12,25 Kč resp. 12,15 Kč/kWh pro solární elektrárny s instalovaným výkonem nad 30 kW. Výkupní cenu vám zaplatí váš dodavatel el. energie, který se v tuto chvíli stává i odběratelem. Dodavatel je povinen od vás energii z obnovitelných zdrojů odkoupit.

15 15 Přírodní podmínky pro uplatnění OZE v ČR (spíše omezené… ) Rozložení větrného potenciálu na územní ČR Rozložení průměrných slunečních podmínek na území ČR

16 16 Výroba elektrické energie

17 17 Výroba elektrické energie

18 18 Výroba elektřiny z OZE v ČR Česká republika se v přístupové smlouvě zavázala ke splnění indikativního cíle ve výši 8% podílu výroby elektřiny z OZE na hrubé domácí spotřebě v ČR v roce 2010. Podíl výroby elektřiny z OZE v ČR 2,8 3,2 3,8 2,1 3,8 4,3 4,9 4,7 5,2 6,5 8,0 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9 20002001 2002 20032004 2005 200620072008 pol. 2009 cíl 2010 Podíl OZE [%]

19 19 Výroba elektřiny z OZE v ČR Vývoj podílu energie z OZE na konečné spotřebě energie

20 20 Výroba elektřiny z OZE v ČR

21 21 Obnovitelné zdroje

22 22 Vývoj instalovaného výkonu a počtu provozoven FVE

23 23 skutečnost

24 24

25 25

26 26 Vývoj výkupních cen OZ Návratnost 7 let 14 let 11 let

27 27 Vývoj výkupních cen OZ Dle DNES dne 18. března 2019 ERÚ může snížit výkupní ceny o více než 5% v případě, že doba návratnosti klesne pod 11 let. Dle ERÚ při návratnosti solárních zdrojů 15 let musí cena poklesnout o 33%. Sazeb má být více: -Nejvýhodnější do 30 kW pro vlastní spotřebu -Další méně výhodná sazba pro střešní zdoje na velkých komerčních budovách -Nejnižší samostatná sazba pro volně stojící zdroje

28 28 Struktura ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti pro rok 2009 – bez DPH a ekologické daně

29 29 Struktura ceny za dodávku elektřiny pro domácnosti pro rok 2010 – bez DPH a ekologické daně

30 30 Srovnání podpory FVE v jiných zemích

31 Děkuji za pozornost