Volný pohyb zboží.

Prezentace na téma: "Volný pohyb zboží."— Transkript prezentace:

1 Volný pohyb zboží

2 Čtyři svobody vnitřního trhu
volný pohyb zboží volný pohyb osob volný pohyb služeb volný pohyb kapitálu Základním cílem nejdůležitějšího Evropského společenství je dosáhnout hospodářské prosperity. Prostředkem k dosažení tohoto cíle je ničím neomezovaný pohyb zboží, osob, služeb a kapitálu. To znamená uvolnění vzájemného obchodu v nebývalém rozsahu a tím i stimulaci rozvoje hospodářství všech členských států. Mluví se o tzv. čtyřech svobodách jednotného trhu. Předpokladem pro vytvoření jednotného trhu je ale vedle uvolnění výše zmíněných pohybů i vytvoření jednotných pravidel. Nelze totiž uvolnit pohyb a vzájemnou výměnu ve všech uvedených oblastech v takto širokém rozsahu, aniž by se sbližovala i legislativa členských zemí, která se týká jednotného trhu.

3 Volný pohyb zboží s obdobným účinkem uvnitř Společenství
·    zákaz ukládání cel a jiných dávek s obdobným účinkem uvnitř Společenství ·    jednotný celní tarif navenek ·     zrušení kvantitativního omezení dovozu a vývozu uvnitř Společenství ·     zákaz veškerých opatření s rovnocenným účinkem jako jsou kvantitativní omezení Základní svobodou vnitřního trhu je volný pohyb zboží. Jsou striktně zakázány jakékoliv poplatky při přechodu zboží přes vnitřní hranice mezi členskými státy. Z toho vyplývá i zavedení jednotného celního sazebníku pro styk se třetími státy. Vedle cel a jiných dávek jsou zakázána všechna kvantitativní omezení vzájemného obchodu jako např. množstevní kvóty. Jsou dokonce zakázána i všechna opatření, která mají rovnocenný účinek jako kvantitativní omezení. Tzn. že stát nesmí zneužívat odlišností v technických normách, hygienických, fytosanitárních či jiných předpisech a jejich pomocí omezovat obchod s ostatními členskými státy. Nesmí ani zboží, dovozce, firmy či fyzické osoby z jiných členských zemí jakkoliv diskriminovat.

4 Volný pohyb zboží · harmonizace styků se třetími státy
·    společný celní sazebník ·    společný postup při liberalizaci obchodu se třetími zeměmi ·   uzavírání obchodních smluv a dohod na nadstátní úrovni (uzavírá je Evropské společenství) Z velmi přísného zákazu jakýchkoliv omezujících opatření vzájemného propojení mezi členskými státy zcela nutně vyplývá i jednotná celní a obchodní politika navenek vůči třetím, nečlenským státům. Nelze totiž zachovat rozdílné podmínky pro dovoz zboží z okolního světa v jednotlivých členských státech, protože dovozci by vždy dovezli do členské země s nejpříznivějšími podmínkami dovozu. Potom by zboží mohli v rámci jednotného trhu dále převézt dle potřeby bez jakýchkoliv dalších poplatků či omezení do kterékoliv jiné členské země. Kdyby se například Slovensko individuálně rozhodlo zavést omezení na dovoz čínského textilu, třeba zvýšit slovenské clo, šlo by snadno tento textil dovézt např. do Polska, které toto omezení nemá, a Slovensko by nijak nemohlo bránit ani zpoplatnit následný převoz čínského textilu z Polska na Slovensko. Opatření by se dalo snadno vyhnout a bylo by zcela neúčinné a nesmyslné. Proto je stanoven nejen jednotný celní tarif, ale i jednotná obchodní politika vůči třetím státům. Česká republika např. nemůže mít individuální obchodní dohodu zvýhodňující dovoz zboží třeba z Nigérie. Všichni Nigerijci by této dohody zneužívali pro dovoz svého zboží kamkoliv na jednotný trh přes Českou republiku. Obchodní dohody proto uzavírá Evropské společenství jako celek, je stanoven i jednotný postup při ochraně jednotného trhu nebo naopak jeho liberalizaci.

5 Zákaz Cel Dávek s rovnocenným účinkem Kvantitativních omezení (kvót)

6 Společné technické a jiné požadavky na výrobky
vytvoření společných podrobných norem (starý přístup) – zejména v oblasti dopravních prostředků, potravin, léků, chemikálií, nebezpečných látek a hnojiv vytvoření obecných rámcových norem (nový přístup) – podrobné normy jsou dotvořeny soukromoprávními normalizačními institucemi (CEN, CENELEC, ETSI) využití statutu vzájemného uznávání národních standardů Rozdílné technické předpisy se ukázaly jako velká překážka propojení národních trhů. Předpisy se lišily stát od státu a jejich odlišnosti bylo možné snadno využít pro omezení nežádoucího dovozu z jiné země. ES proto harmonizovala technické normy, ale jen v oblastech, které přímo ohrožují životy a zdraví obyvatel (starý přístup). Protože tento přístup je nesmírně legislativně náročný, zdlouhavý a instituce ES na tuto práci nejsou vybaveny, jsou ostatní oblasti řešeny dalšími dvěma způsoby: a) jen rámcovými normami na široký okruh výrobků (např. malá plavidla, tlakové nádoby) b) nebo statutem vzájemného uznávání. Vzájemné uznávání v praxi znamená, že výrobce vyrobí zboží podle domácích norem a o více se nemusí starat. Může toto zboží vyvézt do ostatních zemí EU a ty nesmí bránit jeho dovozu a to ani tehdy, jestliže nevyhovuje jeho domácím normám a předpisům. Členské státy uznávají a umožňují prodej výrobků vyrobených podle cizích norem a předpisů. Důvěřují legislativě ostatních zemí, že je dostatečně kvalitní a že se neharmonizované normy a předpisy příliš neliší od jejich domácích. Zboží mohou zakázat pouze tehdy, jestliže by ohrožovalo zdraví, životy, morálku, bezpečnost a ostatní ve výjimkách výše vyjmenované věci.

7 Primární právní úprava
Část třetí hlava I: Volný pohyb zboží: Definice celní unie, jakožto oblast, pokrývající veškerý obchod se zbožím, zákaz dovozních a vývozních cel a přijetí společného celního sazebníku

8 Co je zboží? Def. zboží neexistuje
Čl. 24 SES používá pojem výrobek: Za výrobky ve volném oběhu v členském státě se pokládají ty výrobky, které pocházejí ze třetích zemí, u kterých byly v tomto členském státě splněny dovozní náležitosti a zaplacena cla a poplatky s rovnocenným účinkem a u kterých nedošlo k plnému ani částečnému navrácení těchto cel a poplatků.

9 Zboží v judikatuře ESD 7/68 Komise v. Itálie- veškeré zboží které je ocenitelné penězi a může být předmětem obchodní transakce 50/80 Horvath- obchodovatelnost musí být kontrolovatelná úřady Zboží musí být legální, povolené-ne drogy Odpady jsou dle ESD zboží

10 Čl. 25 SES- zákaz cel Dovozní nebo vývozní cla a poplatky s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázány. Tento zákaz se vztahuje také na cla fiskální povahy.

11 Výklad čl. 25 SES Co je clo? To co se clem označuje.

12 Co je dávka s rovnocenným účinkem ?
Z judikatury ESD vyplývá: Jakákoliv dávka, která je vybírána v souvislosti s přechodem zboží přes hranice na základě jednostranného příkazu. Nezáleží na motivu, cíli a určení výnosů z vybírané dávky 24/68 Komise v. Itálie 18/87 Komise v Německo

13 Co není dávka s rovnocenným účinkem?
ESD připouští vybírání dávek, pokud importér za zaplacení získá identifikovatelný, specifický prospěch a cena je proporcionální. Tato dávka může být odmítnuta. Dávka vybíraná na základě komunitárního práva- směrnice 81/389 o ochraně zvířat po dobu transportu- proporcionalita dávky!

14 Zákaz množstevních omezení
Čl. 28 a 29 SES: Množstevní omezení dovozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem, jsou zakázána. Množstevní omezení vývozu, jakož i veškerá opatření s rovnocenným účinkem jsou mezi členskými státy zakázána.

15 Co je opatření s rovnocenným účinkem
Judikatura ESD: 8/74 Dassonville- ORU jsou všechna obchodní pravidla přijatá členskými státy, která jsou schopna klást překážku přímo či nepřímo, skutečně nebo potencionálně, vnitřnímu trhu. Jde o efekt toho opatření-test pravidla rozumu

16 Diskriminace Přímá- rozlišuje původ zboží
Nepřímá- posuzuje veškeré zboží stejně, avšak negativně dopadá na zboží cizí

17 Povolené výjimky v čl. 30: veřejná morálka veřejný pořádek
veřejná bezpečnost ochrana zdraví a života lidí, zvířat a rostlin ochrana pokladů národního bohatství ochrana průmyslového a obchodního vlastnictví Přes veškerá uvolnění však existují výše vyjmenované výjimky, kdy členské státy mohou omezit vzájemný oběh zboží. Tyto výjimky jsou ale ve smlouvě přesně vyjmenovány. Komise velmi přísně kontroluje, jestli jich státy nezneužívají pro ochranu svého domácího trhu nebo pro diskriminaci zboží z jiných zemí. Jestliže Komise nabude dojmu, že k zneužití došlo a nepodaří se zjednat nápravu, může provinilý stát zažalovat u Evropského soudního dvoru. Ten rozhodne s konečnou platností.