Základy výpočetní techniky

Prezentace na téma: "Základy výpočetní techniky"— Transkript prezentace:

1 Základy výpočetní techniky
ÚVOD PRÁCE S TEXTEM I

2 Informační systémy FŽP UJEP
Fakulta životního prostředí Elektronická nástěnka Studijní agenda (STAG) Studentský E-learning na FŽP E-learning na UJEP Stránky studentů FŽP Studijní materiály Přístupové údaje: Stejné jako do STAGu ová adresa: Heslo: Stejné jako do STAGu Přístup do sítě Novell Uživatelské jméno (username) Z09xxx Heslo (password) xrodné_číslo Změna hesla <Ctrl+Atl+Del>  Change Password…  Old Password  New Password  Confirm New Password

3 Textové programy Editory Procesory – MS Word, Writer
DTP systémy – TeX, QuarkPress, Scribus Textový soubor otevření – vlastní, cizí určení účelu a struktury textu psaní a úpravy textu, formátování odstavců, stran, kapitol vkládání tabulek, obrázků, matemat. textů (rovnic) číslování stran, kapitol, tabulek, obrázků, rovnic uložení souboru – vlastní, cizí, jen text, převod do PDF příprava k tisku a tisk

4 PÍSMO Písmo, a tedy i písmo, kterým disponují počítačové programy, prošlo dlouhým vývojem. písma obrázková (piktogramy) ideografická písma Sumer, Akkad (klínové písmo) Egypt (hieroglyfy, hieratické písmo) hlásková písma (Ugarit, Fénicie) řecké samohláskové, antická římská kapitála, cyrilice latinka, azbuka Naše písmo ­ latinka, která je, vedle azbuky a řecké abecedy, základní abecedou Evropy ­ prošlo vývojem přes rukopisné unciály a karolínské minuskule a gotický lomený tvar až k prvním tiskovým písmům (renesanční antikvy a italiky). Od té doby se spojují jednotlivé typy písem se jmény jejich tvůrců, písmařů, rytců a tiskařů (Nicolas Jenson, Aldus Manutius, Claude Garamond, John Baskerville, F. A. Didot, Giambattista Bodoni a další). Tento trend pokračoval až do 20. století. Obdobný vývoj nastal po polovině 20. století při vývoji písem pro fotosazbu a počítačové využití.

5 PÍSMO Počítačové programy používají dva technologické typy písma:
písmo bitmapové, písmo vektorové. a a Znaky vektorového písma jsou popsány matematickými vztahy a každý znak se před svým zobrazením vypočítává. Tím je zajištěno, že znaky vektorového písma se mohou libovolně zvětšovat a zmenšovat a vždy budou zobrazeny s maximální přesností zobrazovacího zařízení (monitoru, tiskárny apod.). Pro definici vektorových písem se používají dva formáty: formát Type1 (resp. Type3 a Type0), jehož tvůrcem je firma Adobe, a formát TrueType, navržený firmou Apple Computer a převzatý firmou Microsoft pro prostředí Windows. Každá instalace Windows obsahuje minimálně 3 fonty TrueType písma, které jsou v lokalizovaných verzích "počeštěny" a lze je použít pro tvorbu textových dokumentů. Kromě toho se dá , jak za úhradu, tak i zdarma, získat velké množství TrueType fontů (v anglické, občas i v české verzi) různých druhů písem. U bitmapového písma jsou tvary znaků vytvářeny v pevně dané matici bodů (mozaice), z nichž některé jsou vybarvené. Vybarvené body skládají kresbu znaku. Pro každý znak znakové řady musí existovat jeho bitmapa (matice, mozaika s "vybarvenými" body). Pokud se používá toto písmo v různých velikostech, musí pro každou velikost existovat bitmapy celé znakové řady.

6 PÍSMO V programovém prostředí Windows i dalších moderních operačních systémů v programech pro práci s textem (ale i ve všech ostatních, např. tabulkových procesorech) je nutno pro znaky, z nichž jsou „konstruovány“ dokumenty, vždy zvolit příslušný font. Tímto výrazem se označuje vzhled písma (resp. znaků). Font je určen čtyřmi charakteristikami: rodinou písma, stylem písma, velikostí (stupněm) písma, barvou písma.

7 PÍSMO Rodina písma – jeden typ písma ve všech dostupných řezech.
Řez písma – varianta daného typu písma: polotučná (medium), tučná (bold), jemná (light), lineární (outline), úzká (condensed), široká (expanded), kurzivní (cursive, italic), kurzivní polotučná (bold italic). Typ písma (Typeface) je kompletní abeceda označená jménem písma. Při nastavování fontu vybíráme v dialogovém okně rodinu písma jeho názvem (Písmo:). Standardně ve Windows jsou k dispozici tři „české“ nejběžnější rodiny ve čtyřech řezech: patkové písmo Times New Roman, bezpatkové písmo Arial a "strojopisné" písmo Courier New. Kromě toho jsou k dispozici "písma" Symbol (znaky řecké abecedy a matematické značky) a Wingdings (obrázky, symboly a piktogramy). Pro běžný (normální) text se používá patkové písmo (Times New Roman, Garamond), písmo bezpatkové (Arial, Tahoma) se používá pouze pro krátké nápisy (plakáty, inzeráty, příklady povelů, presentace atd.), písmo Courier New pro výpisy zdrojových textů programů, povely atd., jinak je jeho použití spíše vyjímečné.

8 PÍSMO Styl fontu: řez rodiny (normální – svislé, tučné – bold, kurzíva – italic, tučná kurzíva – bold italic). Kromě toho je možno ve všech Windows-ovských programech nastavit (Formát, Písmo ..., rychlejší možnost představuje nastavení ikonami B, I a U na nástrojové liště programu) použití KAPITÁLEK, podtrženého písma (underlined), přeškrtnutého a dvojitě přeškrtnutého písma, nastavení horního a dolního indexu, použití stínovaného či obrysového písma. Pro běžné použití připadají v úvahu dostupné řezy zvolené rodiny písma (písmo bold pro nadpisy, kurzíva a výjimečně i silná kurzíva pro vyznačení  -  zvýraznění určité části textu, případně pro tutéž funkci lze použít KAPITÁLEK). Není vhodné použití podtrženého písma, text by byl špatně čitelný. O použití dalších možností se snad není nutno zmiňovat (kromě horního a dolního indexu pro matematický text).

9 PÍSMO Standardní používání vektorových písem ve Windows umožňuje libovolné nastavování stupně (velikosti) písma. Stupeň písma se nastavuje v jednotce bod (point): 1 pt = 0,35 mm. Velikost písma se nastavuje ve ve všech Windows-ovských programech sérií povelů Formát, Písmo ..., Velikost: (buď výběrem přednastavené velikosti v bodech nebo ručním vepsáním zvolené velikosti do dialogového pole), rychlejší možnost představuje volba velikosti písma ze seznamu na nástrojové liště programu. V textech běžných dokumentů se používají jen některé stupně písma. Dvanáct bodů je velikost "normálního" textu, poznámky a vysvětlivky se píší velikostí 10 bodů, nadpisy (odstupňovaně) velikostmi 12, 14 a 16 bodů. Největší použitelná velikost je 18 (max. 20) bodů pro nadpisy částí, titulní listy apod. Poznámka: Ve veřejně vydávaných tiskovinách je většinou používáno těchto velikostí písma: noviny a časopisy ­ 8-10 bodů, knihy pro dospělé ­ 10 bodů, učebnice a slovníky ­ 8 bodů, knihy pro děti bodů.

10 PÍSMO Barva písma se v textových dokumentech používá standardně černá.
Pouze výjimečně se používá barevného písma v grafech, nebo na mapách a výkresech. Barevně bývají také tištěny časopisy, noviny (ale barevného písma používají většinou jen bulvární tiskoviny), v knihách se barva používá u textu jen výjimečně (jde-li o záměr autora, resp. uměleckého typografa). Běžně se barevné písmo (i barevný podklad textu) využívá v inzerátech, propagačních tiskovinách apod. Barva písma se nastavuje ve všech Windows-ovských programech sérií povelů Formát, Písmo ..., Barva: výběrem z palety barev Windows, rychlejší možnost představuje volba barvy písma ikonou na nástrojové liště programu.

11 Klávesu <ENTER> nesmíme nikdy uvnitř odstavce použít.
ODSTAVEC Odstavec v textu představuje logický celek a členěním do odstavců autor vhodným způsobem „odkrajuje“ čtenáři jednotlivé myšlenky textu. Odstavce by tedy měly být od sebe jednoznačně graficky odděleny. Pod pojmem odstavec se v textových programech myslí úsek textu, který je zakončen značkou konce odstavce (¶). Tuto značku vložíme stiskem klávesy <ENTER>. Klávesu <ENTER> nesmíme nikdy uvnitř odstavce použít. Rozměry odstavce:

12 ODSTAVEC Nastavování parametrů odstavce se provádí v dialogovém okně Odstavec, který je možno vyvolat přes menu Formát, Odstavec ... nebo po stisku pravého tlačítka myši volbou funkce Odstavec ... ve vysvícené nabídce. Zarovnání – jak jsou zarovnány okraje odstavce (vlevo, vpravo, centrovat, do bloku). Okraje odstavce (Odsazení) – vzdálenost mezi okrajem stránky (nikoliv listu papíru!) a začátkem (nebo koncem) řádků odstavce. Většinou bývá rovna nule, u některých odstavců, které mají být jistým způsobem vyznačeny, však bývá nenulová. Jedná se například o citáty (oba okraje jsou stejně velké) nebo seznamy a výčty (levý okraj je nenulový, pravý je nulový). Velikost se nastavuje tak, aby korespondovala s ostatními rozměry, například s odstavcovou zarážkou. Zarážka (Speciální) – uspořádání prvního řádku odstavce. Úkolem zarážky (První řádek) je upozornit na začátek nového odstavce. Její velikost se nastavuje obvykle na jeden čtverčík (tj. cca 0,5 cm při velikosti písma 10 bodů). Předsazení – 1. řádek je delší než další řádky odstavce. (žádné) – první řádek je stejně dlouhý jako ostatní řádky.

13 ODSTAVEC Nastavování parametrů odstavce se provádí v dialogovém okně Odstavec, který je možno vyvolat přes menu Formát, Odstavec ... nebo po stisku pravého tlačítka myši volbou funkce Odstavec ... ve vysvícené nabídce. Odsazení (Mezery) – svislá mezera mezi odstavci. Má tentýž účel jako zarážka, tedy optické zvýraznění začátku odstavce, užívá se tedy buď zarážka, nebo odsazení, nikoliv obojí dohromady. Velikost odsazení pro jednoznačné optické oddělení se nastavuje na polovinu řádkování. Pro desetibodové písmo je běžné řádkování 12 b, běžná velikost odsazení by tedy byla 6 b. U dvanáctibodového písma je nutno tuto míru zvětšit na 9 b. Odsazení se nastavuje před nebo za odstavcem. Řádkování: – vzdálenost řádků, závisí na velikosti použitého písma (např. pro desetibodové písmo je běžné řádkování 12 b), nejlépe volit nastavení Řádkování:|jednoduché (standardní), nebo Řádkování:|1,5 řádku a pro největší vzdálenost řádků Řádkování:|dvojité

14 STRÁNKA Strany textu dokumentu se tisknou na papír. Výrobci dodávají papíry ve standardních formátech, z nichž nejpoužívanější je formátová řada A (základní arch má rozměry 841 × 1189 mm) a řada B (základní arch 1000 × 1414 mm). Nejčastěji se pro tisk využívá formátu A4 (210 × 297 mm). Stránka dokumentu nepokrývá plochu papíru celou. Tzv. sazební obrazec (nebo tiskové zrcadlo) je konstrukce stránky, tj. využití jednotlivých částí strany pro dokument. Nejdůležitější části stránky jsou: hlavička (záhlaví) stránky, textové tělo stránky a pata (zápatí) stránky. Hlavička (záhlaví) stránky je určena především k usnadnění orientace v textu. Bývá zde často uváděna informace o běžné kapitole nebo sekci. V patě (zápatí) stránky bývá nejčastěji umístěno číslování stran dokumentu, nebo je prázdná. V textovém těle je umístěn vlastní text dokumentu na straně.

15 STRÁNKA Nastavení parametrů strany
Parametry strany se nastavují (nejlépe před začátkem vytváření ­ psaní textu) volbou Soubor|Vzhled stránky ... Na kartě Okraje se nastavuje velikost okrajů stránky (Nahoře, Dole, Vlevo, Vpravo) – okraje těla textu od okraje papíru. Nastavení U hřbetu – dodatečná vzdálenost, která se připočítává k příslušnému okraji v případě vazby vytištěného dokumentu (část listu papíru "zmizí" ve vazbě). Dále je možno nastavit orientaci papíru: na výšku nebo na šířku.

16 TEXT Použití fontů v textu:
souvislý text – patkové (serifové) písmo proporcionální (Times New Roman, Garamond, Georgia, Palatino), krátké nápisy – bezpatkové (sans-serifové) písmo proporcionální (Arial, Tahoma, Arial Narrow, Helvetica, Verdana) ostatní písma (Courier New, Comic, Gothic, Impact) – použití spíše výjimečné Proporcionální písmo má nestejně široké znaky. šířka znaku je závislá na tvaru kresby znaku. Nejužší jsou znaky „i“ a „l“, nejširší je velké písmeno „M“. Opakem jsou písma neproporcionální, jejichž znaky jsou všechny stejně široké, bez ohledu na tvar znaku. Times New Roman a Arial jsou proporcionální písma, font Courier New je písmo neproporcionální. U proporcionálních písem nelze dopředu určit počet znaků na řádku, u neproporcionálních písem to možné je. běžný text – svislé slabé písmo zvýraznění v textu – kurzíva, kapitálky stejné rodiny nadpisy (kapitol) – silné svislé písmo stejné rodiny nadpisy (popisy) obrázků, tabulek, schémat, rovnic – svislé slabé písmo, případně kurzíva matematický text: proměnné, malá řecká písmena – kurzívou funkce, čísla, velká řecká písmena, matematické operátory a symboly – svislé písmo

17 TEXT Správné psaní některých typů údajů
Za interpunkčními znaménky (tečka, čárka, středník, dvojtečka, otazník, vykřičník) je nutno vždy psát mezeru. Ta se nikdy nesmí napsat před tyto znaky. Před otevírací (levou) závorkou psát mezeru, text navazuje na závorku bez mezery, u uzavírací (pravé) závorky je situace opačná, závorka je bezprostředně za textem, za závorkou je mezera (pokud po závorce nenásleduje interpunkce), tatáž pravidla platí pro uvozovky. Pro závorky se používají znaky „( )“, „[ ]“ a „{}“, nikoliv znak „/“ (lomítko), kterým se (na jednom řádku) zapíše podíl dvou čísel. Při psaní je nutno rozlišovat znaky „O“ („baculaté“ velké písmeno o) a „0“ („štíhlá“ nula), „l“ (malé písmeno l) a „1“ (jednička). V češtině (a jiných středoevropských jazycích, včetně němčiny) se používají uvozovky otevírací („) a uzavírací (“). V angličtině se používají pro uvozovky jiné znaky (” a ”). Kromě toho je možné použít dalších uvozovek („vřazených“ do vyšší úrovně uvozovek) , a ’. Další možností je použití německých (» «) nebo francouzských (« ») uvozovek. Autorské a ochranné známky: Copyright (©) je značka pro označení autorskýchpráv, píše se před jméno vlastníka autorských práv a je oddělena mezerou; Registered (®) je značka chránící název nebo logo, sází se za chráněný název (logo) bez mezery na střed řádku nebo jako horní exponent; TradeMark (TM) je značka registrované ochranné známky, sází se za slovo bez mezery jako horní exponent (je definováno ve fontu).

18 TEXT Správné psaní některých typů údajů
V textech se používají tři různé znaky „vodorovná čárka“. Prvním z nich je pomlčka, což je grafický znak v podobě dlouhé vodorovné čárky. Pomlčka „—“ (v programu Word pojmenovaná „dlouhá pomlčka“) se v textu píše: »mezerapomlčkamezera (—)«. Spojovník „–“ (rovněž zvaném tiret, divis), což je grafický znak v podobě vodorovné čárky podstatně kratší než pomlčka, je kladen „bez mezer mezi slova nebo jejich části. Užívá se, chceme-li vyjádřit, že jím spojené výrazy tvoří těsný celek. Spojovník se graficky i funkčně odlišuje od pomlčky.“ Používá se pro spojení slov, např. „česko–německý slovník“ atd. Rozdílné je chování pomlčky a spojovníku na konci řádku. Pokud řádek končí pomlčkou, ta se na počátku dalšího řádku, na rozdíl od spojovníku, neopakuje. Třetím znakem je znak mínus „-“ (krátká vodorovná čárka — v programu Word pojmenovaná „pevná pomlčka“), který se používá jako matematické znaménko záporného čísla. Podle typografických pravidel existuje ještě čtvrtý znak, který se používá pro dělení slova na konci řádku. Tento znak vkládá do textu program Word sám, takže jeho tvar (resp. délku) nemůžeme ovlivnit). Tento znak se také používá ve spojeních jako: je-li, bude-li apod. Také tento znak se musí opakovat na počátku nového řádku, vyjde-li na konec řádku předchozího. Pokud bychom tak neučinili, mohli bychom nechtěně vytvořit např. tvar jeli (má jiný význam než je-li).

19 současným stiskem kláves <Ctrl+Shift+mezerník>.
TEXT Správné psaní některých typů údajů Všechny znaky, které nejsou na klávesnici počítače, můžeme v programu Word vkládat pomocí povelů: Vložit|Symbol. V tabulce znaků se vybere příslušný znak a vloží se do textu. Druhou možností je použití volby („karty“) Speciální znaky, na níž jsou k dispozici nejčastěji používané symboly. Jednohláskové předložky neslabičné (k, K, s, S, v, V, z, Z) i slabičné (o, O, u, U) a spojky (i, I, A), případně jednopísmenné proměnné, se nemohou ponechat na konci řádku, jako jediná výjimka se povoluje spojka „a“. Pokud je spojeno číslo s měrnou jednotkou, píše se mezi číslem a měrnou jednotkou znak mezera (resp. tvrdá mezera). Měrné jednotky (a peněžní měny) se uvádí ve znění, daném příslušnými normami a konvencemi (např.: nelze napsat gr, ale g, lt místo l, kw místo kW, k místo Kč nebo CZU apod.). Spojení „stupeň Celsia“ je jeden výraz, takže značka „stupeň“ se od zkratky „C“ neodděluje (-5 oC), pozor stupně Kelvina se sází bez značky „stupeň“, zkratka se odděluje mezerou (-20 K), u označení stupně alkoholu se jedná o přídavné jméno, značka se přisazuje k číslu bez mezery (12o pivo — dvanáctistupňové pivo). Pozor na správné psaní znaku procent. Uvede-li se znak % bezprostředně za číslo, má význam procentní (např. 10% roztok se čte desetiprocentní roztok), uvede-li se znak % po mezeře, má význam měrné jednotky (např. 10 % příměsi listnáčů se čte deset procent příměsi listnáčů). Znak pro promile (‰) je možno zapsat do textu jako jeden znak. Nemusí se skládat ze znaku procento a nuly nebo „o“ jako spodního indexu (%0, %o ). Vložení tzv. tvrdé (nedělitelné, nezlomitelné, pevné) mezery mezi číslo a měrnou jednotku, tentýž postup se používá i u jednopísmenných spojek a proměnných: současným stiskem kláves <Ctrl+Shift+mezerník>.

20 TEXT Matematický text Matematickým textem rozumíme vzorce (jejich proměnné, matematické symboly a operační znaménka) a čísla. Matematické proměnné (i v podobě řeckých písmen) píšeme jak ve vzorcích, tak i na řádku textu, vždy kurzívou. Naopak čísla, měrné jednotky a názvy matematických funkcí se píší písmem svislým. Číselné údaje a údaje typu datum se snažíme vypisovat pomocí číslic. Numerické hodnoty (čísla) můžeme vypisovat v textu pomocí číslic a znaků plus (+) a mínus (-) pro určení kladnosti nebo zápornosti čísla (bez mezery před první číslici) a znaku pro oddělení celé a desetinné části čísla – ve střední Evropě je používán pro tyto účely znak čárka (,), v anglofonní jazykové oblasti znak tečka (.). Čísla s větším počtem číslic vypisujeme tak, že je rozdělíme po trojicích číslic (před i za desetinnou čárkou) a mezi trojicemi napíšeme znak mezera (v anglofonní jazykové oblasti se pro stejný účel používá znak čárka) např.: , Řádově velké číselné údaje píšeme ve tvaru: Čísla spojená s výrazem do jednoho slova nebo značky se sází bez mezery (např.: 25krát, 50násobek, ale formát A5).

21 TEXT Matematický text Pokud se píší matematické vzorce v rámci textu na řádku, nepíší se ve dvou rozměrech, ale jen v rozměru jednom, např.: 3/4, an, 1/a, a.b (pro zápis součinu se nepoužívá znak „ד, znak „*“ se používá jen při publikaci počítačových programů). Matematické značky, které nejsou na klávesnici počítače, a znaky řecké abecedy se vkládají do textu pomocí povelů: Vložit|Symbol. Zápis vzorců pomocí editoru rovnic MS Equation. Zápis vzorce vyvoláme pomocí povelů: Vložit|Objekt|Editor rovnic. Otevře se editor, v němž lze vytvářet matematické vzorce za použití všech dostupných symbolů. Velikosti jednotlivých částí vzorce se automaticky upravují podle pravidel pro sazbu matematických vzorců. Po ukončení editace se vzorec umístí do textu jako objekt. Text před vzorcem končí a pokračuje až za vzorcem, tj. vzorec je umístěn na prázdném místě mezi řádky. Pokud se v textu vyskytuje větší množství vzorců, měly by být očíslovány (na pravém okraji strany), aby bylo možno se na ně v textu odkazovat.

22 1. zadání pro cvičení Jak psát životopis
Životopis - curriculum vitae - patří spolu s průvodním dopisem k základním dokumentům, kterými poskytujeme informace o sobě v případě, že se ucházíme o nové zaměstnání. Proti dřívějším zvyklostem, kdy se v životopisu rozepisovaly různé záliby od útlého dětství až po současnost, pozornost se věnovala rodinným poměrům, údajům o rodičích a o zdravotním stavu, politické příslušnosti a činnosti atd., je nynější strukturovaný životopis zaměřen na jasné, stručné a přehledně seřazené údaje.

23 1. zadání pro cvičení Životopis píšeme na stroji nebo na počítači, užíváme listu formátu A4, dbáme na úhledné členění a na přehlednost. Některé firmy vyžadují ručně psaný životopis, který následně slouží jako podklad pro grafologický rozbor. Dokument, který o nás vypovídá a zpravidla slouží jako podklad pro užší výběr kandidátů, si po napsání důkladně a pozorně přečteme, abychom v něm nezanechali pravopisné chyby nebo překlepy. Zpravidla jej píšeme česky, jestliže však žádáme o místo u zahraniční firmy, můžeme užít příslušný cizí jazyk. Ke zpracovanému životopisu přiložíme průvodní motivační dopis, který podepíšeme. V něm stručně objasníme, jaké důvody nás vedou k žádosti o právě toto zaměstnání, proč chceme pracovat v uvedené firmě a jaké se domníváme, že máme předpoklady k vykonávání nabízené práce.

24 1. zadání pro cvičení Napište dopis žádosti tak, jako byste se chtěli po absolvování této fakulty ucházet o místo informatika u soukromého majitele lesa.

25 2. zadání pro cvičení Do pracovního souboru teorie.doc doplňte programem WORD části textového dokumentu, které jsou vyznačeny znaky ? ("otazník") a matematické vzorce, popisující jednotlivé části výkladu teorie informace a teorie systémů. Doplňované části dokumentu jsou zobrazeny na následujícím obrázku. Barevnou čarou ohraničené části textového dokumentu opište do souboru teorie.doc, texty, vzorce i číslování stran neohraničujte, ale zařaďte je jako organickou část dokumentu, použijte stejného typu písma, jeho velikosti i síly a stejnou úpravu textu (rozdělení na odstavce, zarovnání a formát odstavců jako na předloze). Doplňte znaky, které nejsou na klávesnici počítače ("oboustranná" šipka ...), pomocí Mapy znaků nebo menu Vložit|Symbol .... Heslo "Entropie" (pod nadpisem kapitoly) zapište pomocí kapitálek. Odstavce textu ukončete klávesou <ENTER>, v rámci odstavce tuto klávesu nepoužívejte. Odstavce zformátujte stejně jako na předloze. Důkladně si prohlédněte na vzoru způsob psaní matematických proměnných (proměnné kurzívou, indexy a exponenty, čísla svislým písmem, matematické funkce svislým písmem). Matematické vzorce se vkládají do textu jako samostatné objekty.

26 2. zadání pro cvičení Do pracovního souboru teorie.doc doplňte programem WORD části textového dokumentu, které jsou vyznačeny znaky ? ("otazník") a matematické vzorce, popisující jednotlivé části výkladu teorie informace a teorie systémů. Doplňované části dokumentu jsou zobrazeny na následujícím obrázku. Barevnou čarou ohraničené části textového dokumentu opište do souboru teorie.doc, texty, vzorce i číslování stran neohraničujte, ale zařaďte je jako organickou část dokumentu, použijte stejného typu písma, jeho velikosti i síly a stejnou úpravu textu (rozdělení na odstavce, zarovnání a formát odstavců jako na předloze). Matematické vzorce se vkládají do textu jako samostatné objekty. POZOR: V tomto vzorci jsou pouze ze cvičných důvodů uvedeny proměnné I a H svislým silným písmem.

27 2. zadání pro cvičení Do pracovního souboru teorie.doc doplňte programem WORD části textového dokumentu, které jsou vyznačeny znaky ? ("otazník") a matematické vzorce, popisující jednotlivé části výkladu teorie informace a teorie systémů. Doplňované části dokumentu jsou zobrazeny na následujícím obrázku. Barevnou čarou ohraničené části textového dokumentu opište do souboru teorie.doc, texty, vzorce i číslování stran neohraničujte, ale zařaďte je jako organickou část dokumentu, použijte stejného typu písma, jeho velikosti i síly a stejnou úpravu textu (rozdělení na odstavce, zarovnání a formát odstavců jako na předloze). Doplňte tabulku ve stejném formátu jako na zadání, proveďte její orámování, stínování, zarovnání znaků v buňkách tabulky. POZOR: Popis tabulky je ze cvičných důvodů proveden fontem Courier New.

28 2. zadání pro cvičení Do pracovního souboru teorie.doc doplňte programem WORD části textového dokumentu, které jsou vyznačeny znaky ? ("otazník") a matematické vzorce, popisující jednotlivé části výkladu teorie informace a teorie systémů. Doplňované části dokumentu jsou zobrazeny na následujícím obrázku. Barevnou čarou ohraničené části textového dokumentu opište do souboru teorie.doc, texty, vzorce i číslování stran neohraničujte, ale zařaďte je jako organickou část dokumentu, použijte stejného typu písma, jeho velikosti i síly a stejnou úpravu textu (rozdělení na odstavce, zarovnání a formát odstavců jako na předloze). Doplňte číslování stran (ve formátu podle vzoru na zadání). Nakreslete do textu obrázek podle zadání, umístěte jej na pravý okraj textu tak, aby jej text obtékal.

29 KONEC