5.2 Zjevení interpretační moment Fundamentální teologie, 16.2.2013.

Prezentace na téma: "5.2 Zjevení interpretační moment Fundamentální teologie, 16.2.2013."— Transkript prezentace:

1 5.2 Zjevení interpretační moment Fundamentální teologie, 16.2.2013

2 První zmínky o zjevení v dokumentech magisteria IV. Lateránský koncil (1215) – cap. 1. De fide catholica, definitio contra Albigenses et Catharos, 800-801 Tridentský koncil (1545-1563) – IV. zasedání: De libris sacris et traditiones recipientis, 8.4.1546, č. 1501.1504-1505

3 Historický kontext Racionalismus: Rozumem (zdlouhavěji, avšak) lze poznat pravdu - i pravdu zjevenou (nadpřirozenou) Pravdy víry tedy nabízí sám rozum Fideismus: Pouze slepá víra, rozum není práv zjevených pravd

4 odpověď IVC: proti fideistům: Víra není slepá, i rozum má svůj úkol v poznávání Boha Mezi vírou a rozumem je pozitivní vztah, neboť je tu tzv. duplex ordo cognitionis (dvojí řád poznání) – dvě rozdílné cesty poznání, které nejsou v konfliktu, protože mají jediného původce, Boha Role rozumu: pravdy přirozené, zatímco víra = pravdy nadpřirozené Proti racionalistům: Zjevení je transcendentní Zjevení se dává v dějinách Postoj víry je nezbytný, neboť ne všechny pravdy jsou racionálně evidentní

5 Nauka I. vatikánského koncilu o zjevení Viz též výše Schéma odpovídá klasické apologetice Víra a rozum = nadpřirozená + přirozená cesta poznání Boha Viz struktura a obsah konstituce Dei Filius Struktura: 1.Bůh stvořitel 2.Zjevení 3.Víra 4.Víra a rozum

6 K obsahu Dei filius (1870): K tématu ZJEVENÍ (DF2): „zlíbilo se jeho moudrosti a dobrotě jinou a to nadpřirozenou cestou sebe sama a věčné vůle své ustanovení lidskému pokolení zjeviti“ Zmínka o Božím sebezjevení, ale důraz na obsahy, ne na sebezjevení Boha „zalíbilo se mu“ = odkaz k Boží svobodě, tj. protože On chtěl, ne našimi schopnostmi jsme dosáhli poznání Boha „moudrosti a dobrotě“ = proč se Bůh zjevuje Obsah zjevení: on sám + věčná ustanovení své vůle Kde je zjevení uloženo: totéž, co Trident Komu určeno: „lidskému pokolení“, tj. všem Jak se uskutečňuje zjevení: „nadpřirozenou cestou“

7 K tématu víry (DF3): Víra je nadpřirozená, na ni vázáno poznání pravd nepřístupných rozumu Víra je racionální – tj. lidský úkon, může souhlasit s rozumem (nadpřirozené ≠ iracionální) Víra je svobodná, tj. vyžaduje svobodný souhlas člověka

8 Ke vztahu víry a rozumu (DF 4): Řád víry je výše než řád rozumu Rozum víře slouží tím, že jí dodává Preambula fidei Analogia fidei Rozum umožňuje víře odpovídat na námitky proti ní

9 Pojetí zjevení na IIVC (Dei Verbum, 1970) Dialogicko-personální Dějinně-spásné Christocentrické Adresát zjevení: člověk jako partner vztahu Zjevením jsou celé dějiny spásy (děje se „slovy i skutky“) Kristus není pouhý nástroj zjevení Nezapomenout integrovat, co již bylo řečeno dříve o zjevení na IIVC! (viz třetí kapitola)

10 text Dei Verbum 2: Bůh se ve své dobrotě a moudrosti rozhodl zjevit sebe samého a oznámit tajemství své vůle: že lidé prostřednictvím Krista, vtěleného Slova, mají v Duchu svatém přístup k Otci a stávají se účastnými božské přirozenosti. Tímto zjevením oslovuje neviditelný Bůh ze své veliké lásky lidi jako přátele a stýká se s nimi, aby je pozval a přijal do svého společenství.“

11 Modely zjevení podle A. Dullese Zjevení jako nauka Zjevení jako dějiny spásy Zjevení jako vnitřní zkušenost Zjevení jako dialektická manifestace Boha Zjevení jako nové vědomí