Dr. Vít Samek VMS CONSULTING, s.r.o. 19. března 2008 CESES Praha

Prezentace na téma: "Dr. Vít Samek VMS CONSULTING, s.r.o. 19. března 2008 CESES Praha"— Transkript prezentace:

1 Dr. Vít Samek VMS CONSULTING, s.r.o. 19. března 2008 CESES Praha
Jak ovlivní penzijní reforma ekonomickou konkurenceschopnost a sociální soudržnost Dr. Vít Samek VMS CONSULTING, s.r.o března 2008 CESES Praha

2 Důchodové systémy dnes
Státní penze Povinné soukromé fondy nebo účty Dobrovolné soukromé fondy nebo účty Individuální soukromé penzijní plány Zaměstna-necké penzijní fondy 1. pilíř pilíř bis, 2. pilíř pilíř 1. pilíř pilíř bis, 2. pilíř pilíř World Bank terminologie EU terminologie

3 EU: modernizace penzijních systémů je nutná
zvýšení zaměstna(tel)nosti, omezování předdůchodů, zvyšování flexibility v důchodu, posilování pobídek k práci. …(Cz) omezování pobídek k odchodu do důchodu jde ale přitom především o přiměřené a udržitelné důchody!

4 Naděje dožití v 60 letech

5 Česká časovaná demografická bomba také bliká…

6 Mezinárodní zkušenosti Řešením je funkční vícepilířový systém
výhodnost kombinace způsobů financování a správy penzí (veřejné průběžné a soukromé fondové) rozložení rizik (demografické, investiční a politické) Není oběd zdarma, vždy je něco za něco („magický trojúhelník“ – důchodový věk, sazba pojistného, výše dávky) různá míra solidarity a ekvivalence (DB a DC) Role zaměstnavatelů a jejich příspěvků je nezastupitelná Opt-out bez velkých rezerv prohloubí krizi

7 Stieglitz + Ország: „Deset mýtů penzijních reforem ve světě“
1.Individuální příspěvkově definované penzijní plány zvyšují národní úspory, 2.Výnosová míra je vyšší u individuálních účtů, 3.Klesající výnosová míra průběžně financovaných systémů odráží základní problémy těchto systémů, 4.Investice veřejných fondů do akcií nemají makroekonomické efekty, 5.Trh práce funguje lépe při existenci příspěvkově definovaných penzijních plánů,

8 Stieglitz + Ország: „Deset mýtů penzijních reforem ve světě“
6.Dávkově definované penzijní plány podněcují k dřívějšímu odchodu do důchodu, 7.Konkurence mezi různými soukromými příspěvkově definovanými penzijními plány zajistí nízké administrativní náklady, 8.Neefektivní vlády jsou důvodem pro zavedení individuálních penzijních plánů, 9.Tlak na politiky hradit deficit důchodového systému ze státních prostředků je vyšší u veřejných dávkově definovaných penzijních plánů, 10.Investování veřejně spravovaných fondů je vždy nehospodárné.

9 Bezděkova komise: Současný systém je nutné reformovat

10 Vývoj základního důchodového systému*
* předpoklad valorizace zachovávající stabilní celkový náhradový poměr (tj. 100 % růstu cen a 2/3 růstu reálných mezd)

11 Důchodový věk 65 let pro všechny je to spravedlivé?
V ČR činil podle úmrtnostních tabulek za rok 2006 rozdíl ve střední délce života žen a mužů ve věku 60 let 3,9 roku a ve věku 65 let 3,2 roku (ČSÚ, 2007) (ženy žijí déle). Podle závěrů některých zahraničních studií střední délka života roste se zvyšujícími se příjmy (bohatí lidé žijí déle) Z odhadů za rok 2001 (Zeman, 2003) vyplývá, že s rostoucím nejvyšším ukončeným vzděláním se střední délka života prodlužuje - výrazněji u mužů (vzdělanější lidé žijí déle)

12 Pokles náhradového poměru s rostoucím výdělkem Příklad důchodu přiznaného z PAYG v roce 2005 při 40 letech pojištění

13 Vládní návrh reformy I. pilíře
První etapa: parametrické změny v I. pilíři zavedení stropu na pojistné (čtyřnásobek, později trojnásobek vyměřovacího základu) v rámci reformy veřejných rozpočtů postupné zvýšení věku pro odchod do starobního důchodu na 65 let redukce rozsahu náhradních dob (není placeno pojistné) a jsou hodnoceny pro nárok na důchod a jeho výši (doba studia od 18 věku po dobu 6 let po účinnosti novely zákona) omezení zápočtu náhradních dob pojištění pro nárok na starobní důchod na 80 % prodloužení doby pojištění z 25 let postupně na 35 let včetně náhradních dob, zpřísnění podmínek pro vznik nároku na invalidní důchod, zavedení 3 stupňů. pobírání 50 % důchodu spolu s příjmem ze zaměstnání s bonifikací 1,5 % za 180 dnů Druhá etapa: zavedení plateb státu za náhradní doby, snížení sazby pojistného na důchodové pojištění, fond důchodové reformy Třetí etapa: zavedení systému „opt-out“

14 Celkové výdaje a saldo po reformě I. pilíře

15 Saldo důchodového systému v % HDP
Valorizace vyplácených důchodů provedené v letech 2006 a 2007 snížily očekávání na výdajové straně důchodového systému oproti výstupům provedeným Výkonným týmem v roce Došlo ke snížení předpokládaných přebytků a zkrácení období předpokládaných přebytků o 5 let.

16 Celkový náhradový poměr „S“ v %
Předpokládá se pouze vliv zvyšování důchodového věku, úprava koeficientu krácení předčasných důchodů a změna plných invalidních důchodů na starobní důchody při dosažení věku 65 let

17 Náhradový poměr u „IČ“ resp. „I“ I. a II. stupně v %
U částečných invalidních důchodů, které se postupně změní na invalidní důchody pro I. nebo II. stupeň invalidity, dojde k poklesu náhradového poměru, který je zapříčiněn nižší výší invalidních důchodů nově přiznávaných pro invaliditu I. stupně. Přechodné období k novému systému invalidních důchodů pro I. a II. stupeň invalidity, by mělo trvat zhruba 20 let, tj. za rok 2030 a v cílovém stavu by relativní pokles úrovně těchto vyplácených důchodů ve vztahu k průměrné mzdě měl být zhruba 18 %.

18 Důvody proti „opt – outu“ v ČR
Průběžný systém (PAYG) vyhovuje většině Restrikce PAYG či jeho privatizace (opt-out) nevedou k vyšším důchodům pro všechny - jde jen o další transfer „bohatým“ a dar „správcům“ Stárnutí ohrožuje všechny důchodové systémy Změna způsobu financování penzí v zásadě nezmění velikost nákladů na důchody, ale pouze změní rozložení nákladů na důchody ve společnosti, Přechodem z vyspělého PAYG na soukromé spoření tranzitivní zaplatí generace své důchody dvakrát

19 Důvody proti „opt – outu“ v ČR
„Dluh“ PAYG nevyřeší a na náklady transformace ČR nemá - privatizační zdroje již nejsou (ČEZ?) Všechna rizika neznáme (nízké penze a nutnost „státního doplatku“ nejnižších, vliv krize globalizované světové ekonomiky aj.) Dluh transformace vylučuje přijetí Eura Vyšší růst mezd než kapitálové výnosy ještě dlouho potrvá Penzijní připojištění nízkými výnosy varuje

20 Malý „opt-out“ jsme již před lety zažili
Rok Nevýběr pojistného Kumulace pohledávek (pojistné+penále+pokuty) Saldo Sazba pojistného v % Průměrná míra nezaměstnanosti v % Stará metodika Nová metodika 1993 2,833 3,145 6,184 27,2 3,0 1994 3,495 7,049 13,839 3,3 1995 6,112 13,762 8,397 1996 8,312 21,985 4,203 26,0 3,1 1997 10,083 32,564 -2,960 4,3 1998 7,127 39,854 -9,889 6,0 1999 9,222 49,127 -16,033 8,5 2000 6,489 55,850 -16,409 9,0 2001 3,881 60,638 -15,603 2002 0,909 61,749 -18,264 9,2 2003 1,731 63,754 -15,464 9,9 2004 - 1,782 61,977 8.955 28,0 10,2 2005 0,329 62,180 6,457 2006 - 2,996 59,721 6,993 8,1

21 Realita Slovenského opt-out
Celkový bilanční rozdíl (v mil. Sk) 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Nemocenské pojištění 8 867 5 698 6 492 5 041 9 941 14 954 Starobní pojištění Invalidní pojištění 1 258 1 404 1 128 -343 -747 -1 597 Úrazové pojištění 5 756 3 420 3 409 2 797 5 221 7 712 Garanční pojištění 3 167 1 490 549 381 183 -60 Pojištění v nezaměstnanosti 5 565 5 920 6 568 5 620 11 139 16 960 Rezervní fond solidarity 16 919 18 525 19 288 19 072 20 252 21 202 Správní fond 316 243 Celkem 11 832 14 652 14 740 14 209 -8 595

22 Deficit při částečném opt - out

23 Vývoj deficitu při vyvázání

24 Stárnutí je problémem i pro soukromé důchody (DB i DC): Příklad kolik stojí „soukromá“ doživotní penze v měsíční výši Kč (v mil. Kč) Věk v roce Pojišťovna 60 63 65 67 2005 2020 2040 A Muž 2,3 2,4 2,5 2,1 2,2 2,0 1,8 1,9 Žena 2,6 2,7 B 1,6 1,7 1,5 C 1,4 1,3

25 Co opt-out nevyřeší DAVID MAREK, PATRIA FINANCE Ekonomie 1/2008
ve stati „KONVERZE KE KOMBINOVANÉMU SYSTÉMU S OHLEDEM NA LIMITY FISKÁLNÍ POLITIKY řeší, jak realizovat opt - out udržet dlouhodobou stabilitu PAYG zajistit dostatečné zdroje pro generace starých závěr: náhradový poměr 40 %, pojistné 28%, vyrovnané saldo PAYG a 3 % HDP schodek veřejných financí vyžadují odvádět do FF navíc nejméně 10 % pojistného a zvyšovat postupně důchodový věk ze 65 let na více než 70 let po roce 2035

26 Co opt-out nevyřeší Jan Kubíček, Česká národní banka, Ekonomie 1/2008
PROČ PŘECHOD PRŮBĚŽNÉHO PENZIJNÍHO SYSTÉMU NA FONDOVÝ NIJAK NESOUVISÍ S DEMOGRAFICKÝM VÝVOJEM? samotná změna financování penzijního systému nemůže problematiku penzí ve stárnoucí populaci nijak ovlivnit, nemůže nic uspořit

27 Co opt-out nevyřeší Jan Kubíček, Česká národní banka, Ekonomie 1/2008 PROČ PŘECHOD PRŮBĚŽNÉHO PENZIJNÍHO SYSTÉMU NA FONDOVÝ NIJAK NESOUVISÍ S DEMOGRAFICKÝM VÝVOJEM? v konvergujících ekonomikách, které se stanou členy měnové unie, existuje důvod, proč reálné výnosy z penzijních úspor mohou být dlouho relativně nízké

28 Jan Kubíček, Česká národní banka, Ekonomie 1/2008
Co opt-out nevyřeší Jan Kubíček, Česká národní banka, Ekonomie 1/2008 PROČ PŘECHOD PRŮBĚŽNÉHO PENZIJNÍHO SYSTÉMU NA FONDOVÝ NIJAK NESOUVISÍ S DEMOGRAFICKÝM VÝVOJEM? dodatečný veřejný dluh vzniklý v důsledku přechodu na fondový systém je tak velký, že i když z něho budou hrazeny pouze úroky (a nikdy dluh sám) bude nutné zvýšit daně o tolik, že to zcela vymaže úsporu pracovníků, kterou jim přinese nižší příspěvková sazba do fondového systému.

29 Co opt-out nevyřeší Jan Kubíček, Česká národní banka, Ekonomie 1/2008
PROČ PŘECHOD PRŮBĚŽNÉHO PENZIJNÍHO SYSTÉMU NA FONDOVÝ NIJAK NESOUVISÍ S DEMOGRAFICKÝM VÝVOJEM? Jestliže ale privatizace systému nevede ke snížení rovnovážné příspěvkové míry (vysoké např.díky demografické situaci), pak argumentace demografickým vývojem ve prospěch privatizace systému je mylná. Jde o věci, které spolu nesouvisí a jedná se vlastně o speciální případ chyby „záměna části za celek" (pars pro toto), protože příspěvková míra do penzijních fondů je pouze neúplnou částí nákladů, které musí být v souvislosti s penzijním systémem hrazeny.

30 Zavádění povinného spoření v nových členských státech EU

31 Mezinárodní zkušenosti Provozní náklady penzijních systémů
Veřejnoprávní (státní) systém je nejlevnější cca 2 až 3 % ročních příspěvků Odvětvové penzijní fondy cca 8 % ročních příspěvků při nesoutěžní formě Individuální penzijní systémy v soutěžní formě cca 15 a více % ročních příspěvků jsou drahé Dealerské sítě a jejich náklady, přestupy Náklady soutěžní formy správce systému Náklady na anuity a jejich zajištění

32 Základní informace – soukromé důchody?
Penzijní připojištění se státním příspěvkem PF, FF, DC, státní příspěvek + daně, depozitář, dozor ČNB (dohled nad finančním trhem) S + I + V + jednorázové vyrovnání + odbytné Počet PF Počet účastníků ,5 mil. Průměrný příspěvek / st.přísp / 100 Kč Aktiva PF (předb. údaj za rok 2005) ,2 % HDP Průměrné reálné zhodnocení % Objem spravovaných aktiv mld Kč Zhodnocení reálné 0,9% je za celou dobu existence Počet účastníků ke konci roku 2005 Průměrný příspěvek je uveden pouze ve 4. Q. 2005, Pokud se zprůměruje jen ze zaplacených příspěvků, je příspěvek účastníka v průměru 502 Kč

33 Penzijní připojištění se státním příspěvkem
Založeno zákonem z r.1994 (Zák.č.42/1994Sb) : Produkt penzijního připojištění byl od počátku nastaven jako kombinace bankovního a pojistného produktu Bankovní: ve fázi spoření se z pohledu účastníky jedná o spořící účet s ročně připisovaným variabilním úrokem. Při předčasném zrušení smlouvy není sankce ve formě stržení nesplacených počátečních nákladů. Pojistný: produkt zahrnuje důchodovou opci doživotně vyplácené anuity.

34 PPSP – Jak funguje PF? Aktiva Výnosy z aktiv = úrokové výnosy a realizace zisku Hrubý zisk Provize obchodním kanálům, Assets´ management -Mínus Náklady: Správní náklady, Depozitář,.... Náklady na získání nových klientů (provize) tvoří více než 50 % všech nákladů Zhodnocení pro účastníky Rozdělení zisku- 85% min. pro účastníky Netto Profit

35 Penzijní připojištění - daně
Příspěvek - daňově uznatelný náklad: do 3 % vyměřovacího základu zaměstnance Příspěvek: % vyměřovacího základu zaměstnance Státní podpora motivace pro zaměstnance Zaměstnavatel: Příspěvek si odečte ze základu daně z příjmu PO. Zaměstnanec: Na rozdíl od mzdy dostane celou částku, osvobozeno od daně z příjmu FO. Odvody na SZP: Zaměstnavatel i zaměstnanec je z příspěvku neplatí. Zaměstnavatel: Platí daň z příjmu PO. Zaměstnanec: Osvobozeno od daně z příjmu FO. Odvody na SZP: Zaměstnavatel i zaměstnanec je z příspěvku neplatí. Státní příspěvek 50 až 150 Kč měsíčně: při vlastním příspěvku 100 Kč až 500 Kč měsíčně. Daňové úlevy na vlastní příspěvky 500 až 1 500 Kč měsíčně: možnost snížit si daňový základ o zaplacené příspěvky přesahující 500 Kč měsíčně, max. lze odečíst 12 000 Kč ročně.

36 Schéma státního příspěvku
Příspěvek účastníka v Kč Státní příspěvek v Kč 50+40% z částky nad 100 CZK 90+30% z částky nad 200 CZK 120+20% z částky nad 300 CZK 140+10% z částky nad 400 CZK 500 a více 150 CZK

37 Pokles relativní úrovně příspěvku

38 Vývoj počtu penzijních fondů
Pramen: APF ČR

39 Celková aktiva v PF a podíl na HDP
CAGR 01-06=20,5% Pramen: APF ČR

40 Počet účastníků (4.Q.94 – 4.Q.06) CAGR 01-06=7,8% Pramen: APF ČR

41 Věková struktura účastníků 2006
41,3 % všech účastníků je do 44 let Pramen: MF ČR

42 Počet účastníků dle doby trvání PPSP
40 % všech účastníků je v systému již více než 5 let; 20 % dokonce již více než 7,5 roku … a já 14 let. Pramen: MF ČR

43 Podíl klientů s příspěvkem zaměstnavatele, 2006, v %
PRŮMĚR 23,3% Pramen: APF ČR

44 Průměrný příspěvek zaměstnavatele konec 2006, v CZK
Pramen: APF ČR

45 Podíly na trhu Pramen: APF ČR

46 Rizika penzijního připojištění
Neznámé místo penzijního připojištění v reformovaném důchodovém systému v ČR Neoddělení majetku fondu a správce Garance ročního kladného výnosu = nutnost realizovat zisk z investic pro roční připsání výnosu Vysoká hodnota důchodové opce Růst nákladů na získávání nových účastníků = vysoké náklady příštích období

47 Rizika penzijního připojištění
Migrace účastníků mezi penzijními fondy Nízké příspěvky účastníků a nedostatečné zapojení zaměstnavatelů Věková struktura účastníků penzijního připojištění Nízká kapitálová přiměřenost penzijních fondů Neexistence investičních profilů Křížové financování a neprůhlednost nákladů Nesoulad mezi durací pasiv a aktiv

48 Rizika penzijního připojištění
Penzijního připojištění je v ČR založeno pojistnou smlouvou (nikoliv smlouvou „investiční“). Každý účastník penzijního připojištění má ve své smlouvě tzv. důchodovou opci. Důchodová opce – právo účastníka požadovat na konci dohodnuté doby pojistné plnění ve formě doživotního důchodu. Součástí opce bývá i závazek PF použít ve smlouvě dohodnutý výpočet a parametry. Vzhledem k prodlužující se střední délce života, antiselekci a heterogenitě portfolia patří pojistné riziko spojené s výplatou doživotních důchodů k nejvýznamnějším v životním pojištění

49 Zhodnocení

50 Penzijní připojištění ukazuje možnosti

51 Vývoj penzijního připojištění

52 Vývoj penzijního připojištění

53 Závěry ČR se neobejde bez masového pilíře spoření na stáří podporovaného státem, vhodného pro naprostou většinu produktivní populace Lze využít již existující tržní infrastrukturu v oblasti penzijních fondů a životních pojišťoven Penzijní fondy budou provádět sběr příspěvků, jejich správu a investování Životní pojišťovny budou řešit rizika výplaty doživotních starobních penzí Nutná daňová podpora Příspěvky ve vazbě na mzdu Nutné příspěvky zaměstnavatele (odložená mzda)

54 Děkuji za pozornost