Materiály k přednášce Úvod do programování Ondřej Čepek.

Prezentace na téma: "Materiály k přednášce Úvod do programování Ondřej Čepek."— Transkript prezentace:

1 Materiály k přednášce Úvod do programování Ondřej Čepek

2 Jednoduché typy v Pascalu –INTEGERcelá čísla –REALreálná (racionální) čísla –CHARznaky –BOOLEANlogické hodnoty (ano/ne) (s tímto pro začátek vystačíme)

3 Konstanty a proměnné –INTEGER3, -5, 276, … –REAL2.81, -3.14, … –CHAR‘A’, ‘a’, ‘%’, ‘6’, … –BOOLEANtrue, false Proměnné jsou reprezentovány identifikátory = řetězec písmen a číslic začínající písmenem (anglická abeceda bez diakritiky, musí být různé od všech klíčových slov)

4 Výrazy –INTEGER a REAL proměnné a konstanty skládáme pomocí aritmetických operátorů +,-,*,/ a závorek (,) (3 + delka) / 2, 4 * (A – B), … –CHAR vystačíme s proměnnými a konstantami –BOOLEAN výrazy typů INTEGER, REAL, CHAR skládáme pomocí relačních operátorů,=,<>, = A >= X+2, Y <> ‘a’, prumer/2 < 2.58, … výrazy typu BOOLEAN pomocí NOT, AND, OR (A > 2) AND (A < 5), …

5 Příkazy Hierarchická struktura (složených) příkazů: BEGIN příkaz; příkaz; … ; příkaz END vnitřní příkazy mohou být opět složené Vstup / Výstup : READ(seznam proměnných) WRITE (seznam výrazů) READLN, WRITELN Přiřazovací příkaz : proměnná := výraz výraz musí být správného typu !!!

6 Příkazy Podmíněný příkaz (neúplný a úplný): IF Bool.výraz THEN příkaz IF Bool.výraz THEN příkaz1 ELSE příkaz2 Příkaz cyklu (3 druhy): WHILE Bool.výraz DO příkaz REPEAT příkaz UNTIL Bool.výraz FOR řídící prom. := výraz1 TO výraz2 DO příkaz

7 Struktura programu v Pascalu USES CRT;{používané unity} CONSTdelka = 5;{deklarace konstant} vyska = 3; TYPE … {deklarace datových typů} VARi,j : INTEGER; {deklarace proměnných} PISMENO : CHAR; PROCEDURE …{deklarace podprogramů} FUNCTION … BEGIN …{hlavní program} END.

8 Typ Pole umožňuje sdružit více položek stejného typu TYPE ident.typu = ARRAY [a..b] OF typ položek; VAR seznam ident.proměnných : ident.typu; Příklad: CONST dim=4; TYPE vektor = ARRAY [1..dim] OF real; VARx,y : vektor; Pokud nechceme typu dávat jméno, tak lze psát VAR x,y : ARRAY [1..dim] OF real;

9 Typ Pole vícerozměrné pole: TYPE matice = ARRAY [1..dim] OF vektor; nebo TYPE matice = ARRAY [1..dim, 1..dim] OF real; VARM : matice; přístup k položkám: X[3]třetí položka vektoru x M[2]druhý řádek (vektor) matice M M[2][4] nebo M[2,4] položka ve 2.řádku a 4.sloupci

10 Typ záznam umožňuje sdružit více položek různých typů TYPE ident. typu = RECORD seznam ident. : typ; seznam ident. : typ; …….. END; VAR seznam ident.proměnných : ident.typu; Příklad: CONST pocet=100; delka=20; TYPE zam = RECORD jmeno : ARRAY[1..delka]OF char; plat : integer; END;

11 Typ záznam VARx : zam; data : ARRAY[1..pocet]OF zam; Přístup k položkám: x.jmenojméno zaměstnance x data[5].platplat pátého zaměstnance Zkrácený přístup: WITH x DO BEGIN jmeno := ‘NOVÁK’; suma := plat + data[1].plat END

12 Typ řetězec usnadňuje práci s řetězci znaků VAR seznam proměnných : STRING[výraz] konstanta (výraz z konstant) typu integer v rozmezí 1 - 255 Poznámky: zápis STRING je to samé jako STRING[255] „zhruba“ platí, že STRING[n] je to samé jako ARRAY[1..n]OF char přístup k položkám je u typů pole a řetězec stejný v nultém bytu řetězce je uchovávána jeho délka (proto je délka omezena na 255 znaků)

13 Typ řetězec Výhody typu řetězec (proti poli znaků): jednodušší čtení (pomocí read a readln) jednodušší výstup (pomocí write a writeln) předdefinované funkce a procedury funkce Length(řetězec) funkce Concat(řet1, řet2, …,řetN) nebo operátor + procedura Str(číselný výraz, řetězec) procedura Val(řetězec, číslo, pozice chyby)

14 Podprogramy v Pascalu PROCEDURE JMÉNO (seznam předepsaných parametrů); CONST … TYPE … VAR … PROCEDURE … FUNCTION … BEGIN … END; FUNCTION JMÉNO (sezn. předep. param.) : typ výsledku; blok jako u procedury, v příkazové části bloku je ale funkci přiřazena hodnota příkazem JMÉNO := výraz (přísl.typu)

15 Podprogramy v Pascalu Seznam předepsaných parametrů : ( [VAR] seznam identifikátorů : typ; … ; … ; … ) Volání podprogramů: pro proceduryJMÉNO (seznam skutečných param.) → je to příkaz pro funkceJMÉNO (seznam skutečných param.) → je to výraz (příslušného typu) skutečný parametr = proměnná nebo výraz Způsoby volání parametrů: hodnotou × odkazem Lokální platnost identifikátorů