Pedosféra a Biosféra Klára Švecová 8.A.

Prezentace na téma: "Pedosféra a Biosféra Klára Švecová 8.A."— Transkript prezentace:

1 Pedosféra a Biosféra Klára Švecová 8.A

2 Pedosféra-osnova vznik a složení půdy půdotvorní činitelé půdní druhy
půdní typy půdní horizonty

3 Vznik a složení půdy základem půdy je matečná hornina (zvětráváním se mění na půdu) složky půdy pevná anorganická složka (hlína, úlomky minerálů a hornin) kapalná složka (půdní voda s rozpuštěnými minerálními a organickými látkami)

4 plynná složka (půdní vzduch; obsahuje dusík, kyslík, oxid uhličitý)
organická neživá složka (=humus) živá složka (půdní edafon; půdní organismy a kořeny, houby)

5 Půdotvorní činitelé klima (teplota a srážky) matečná hornina
činnost organismů podzemní voda činnost člověka čas

6 Půdní druhy (podle zrnitosti)
písčité největší částice lehce obdělávatelné provzdušněné, dobře přístupné pro vodu malý obsah humusu hlinité střední velikost částic stejný podíl písku a jílovitých částic nejvíce využívány v zemědělství

7 jílovité nejmenší částice těžce obdělávatelné
špatně prostupné pro vodu a vzduch

8 Půdní typy půdní typy mírného pásu: nivní půdy (fluvizemě) černozemě
na říčních usazeninách podél vodních toků štěrkovité až jílovité hospodářské využití: pole, louky, pastviny černozemě nejteplejší a nejsušší oblasti horninovým podkladem je spraš úrodné zemědělské půdy (velké množství humusu)

9 hnědozemě vlhčí oblasti vyšších nadmořských výšek (pahorkatiny) úrodné zemědělské půdy luvizemě vznik mechanickým přesunem jílovitých částic z horní části půdy do spodní středně úrodné

10 kambizemě podzolové půdy v ČR nejrozšířenější vrchoviny
hospodářské využití: lesní produkce, méně náročné plodiny podzolové půdy vyšší hornatiny malá úrodnost

11

12 Půdní horizonty horizontální vrstvy půdy horizont A horizont B
svrchní pásmo zvětralé částice vysoký podíl humusu biologické procesy horizont B obohacený o látky vyplavené z horizontu A

13 horizont C půdotvorný substrát a nezvětralá matečná hornina

14 Biosféra-osnova fytogeografické oblasti zoogeografické oblasti
geobiomy vegetační stupně vegetační patra

15 Fytogeografické oblasti
holarktická oblast severní polokoule (kromě tropické části) listnaté dřeviny mírného pásu (vrby, břízy, buky) zasahuje do více klimatickým pásů paleotropická tropická oblast (Přední Asie, Indie, JV Asie, ostrovy v Tichém a Indickém oceánů) neotropická Střední a Jižní Amerika endemity

16 australská kapská antarktická Austrálie, Tasmánie, Nový Zéland
endemity kapská nejmenší oblast kus afrického pobřeží antarktická jižní část Jižní Ameriky, Ohňová země, Antarktida mechy, lišejníky

17 Zoogeografické oblasti
holarktická severní polokoule bobr, sob, los neotropická Střední a Jižní Amerika lenochod, mravenečník, puma, jaguár etiopská Afrika žirafa, hroch, slon, pštros, krajta

18 indomalajská australská antarktické asijská monzunová část
slon, nosorožec australská Austrálie, Tasmánie, Nový Zéland, Nová Guinea ptakopysk, emu, ježura, pes dingo antarktické tučňák, racek, tuleň

19 Geobiomy (bioklimatické pásy)
tropické deštné lesy po obou stranách rovníku mezi 10° s.š. a 10° j.š. jihoamerické, africké, indomalajské průměrná teplota kolem 25°C průměrné roční srážky mm druhová rozmanitost fauny a flóry orchideje, kapradiny; opice, papoušek, krokodýl kácení -> plantáže na pěstování (banánovník, kakaovník, kaučukovník)

20

21 světlé tropické lesy savany subrovníkový podnebný pás
J a JV Asie (oblast tropických monzunů) střídavě vlhký tropický les tygr, hyena, panda, antilopa pěstování rýže, tropické ovoce, čajovník savany leží severně a jižně od střídavě vlhkých tropů travnaté porosty, místy stromy a keře střídá se období dešťů (zelená tráva, doba růstu) a období sucha (časté požáry) baobaby (Afrika), blahovičník (Austrálie) antilopa, zebra, žirafa, lev, emu, gepard využívány jako pastviny, plantáže

22

23 pouště 14 % plochy pevnin; největší Sahara
Střední Asie, Severní Amerika, JZ Afrika, záp. Austrálie hamady-kamenité pouště seriny-štěrkovité pouště ergy-písečné pouště vysoké letní teploty, velké výkyvy teplot (až 50°C) vádí-vyschlá říční koryta život vázán na oázy (na povrch se dostává podpovrchová voda) kaktus; plazi, hmyz, pouštní liška desertifikace-rozšiřování pouští

24

25 subtropické oblasti tvrdolistých rostlin
horké suché léto, mírná deštivá zima Středozemí-křoviny macchie kukuřice, citrusy, vinná réva, korkový dub hadi, ještěrky, hmyz stepi (Evropa, Asie), prérie (Severní Amerika), pampy (Jižní Amerika) travnaté oblasti horká léta, chladné zimy, malé srážky vlhčí stepi (lesostepi)-úrodné oblasti hlodavci, vlci, orel stepní

26 lesy mírného pásu tundry
mírná podnebný pás severní polokoule, jižní polokoule-jih Chile, Nového Zélandu a Tasmánie listnaté lesy (teplejší a vlhčí oblasti) smíšené lesy (chladnější oblasti) jehličnaté lesy (tajga) tundry subpolární oblasti průměrná teplota nepřesáhne 10°C, velmi nízké srážky zakrslé břízy a vrby, mechy a lišejníky sovice sněžná, polární liška, sob

27

28 polární pustiny nízká teplota
povrch pokrytý sněhovou pokrývkou, zalednění živočichové v mořích a na pobřeží mrož, tuleň, tučňák mechy, řasy, lišejníky

29 Vegetační stupně (podle nadmořské výšky)
nížinný stupeň stupeň pahorkatin podhorský stupeň horský stupeň subalpinský stupeň alpinský stupeň subnivální stupeň nivální stupeň

30 Vegetační patra patro-část rostlinného společenstva stromové keřové
bylinné mechové kořenové