8. Agregátní nabídka a poptávka, hospodářský cyklus a hospodářský růst

Prezentace na téma: "8. Agregátní nabídka a poptávka, hospodářský cyklus a hospodářský růst"— Transkript prezentace:

1 8. Agregátní nabídka a poptávka, hospodářský cyklus a hospodářský růst

2 Agregátní poptávka tržní poptávka = vztah mezi cenou a poptávaným množstvím určitého statku agregátní poptávka = týká se všech statků dohromady, nebo-li domácího produktu Agregátní poptávka ukazuje vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který chtějí domácnosti a firmy nakupovat. Cenová hladina odvozena od cenového indexu.

3 Ceny dluhopisů a úroková míra I.
Cena dluhopisu = 1000,- Kč Pevný výnos = 100,-Kč Úroková míra = 10% Vzroste poptávka po dluhopisech (většinou z důvodu přebytečných cenových zůstatků, čili snížení cenové hladiny)  cena dluhopisu se zvýší. Zvýšená cena dluhopisu = 1200,- Úrok = 8%

4 Ceny dluhopisů a úroková míra II.
Cena dluhopisu = 1000,- Kč Pevný výnos = 100,-Kč Úroková míra = 10% Klesne poptávka po dluhopisech (většinou z důvodu nedostatku cenových zůstatků, čili zvýšené cenové hladiny)  cena dluhopisu se sníží. Snížená cena dluhopisu = 800,- Úrok = 13%

5 Efekt reálných peněžních zůstatků
Zvýší se cenová hladina vyšší důchody, vyšší výdaje, při zvýšené cenové hladině mohou nakupovat stejné množství zboží a služeb sníží se reálné peněžní zůstatky (vychází z existence potřeb domácností a firem držet nějaké peníze a nepouštět je znovu do oběhu, v nominální hodnotě zůstanou peněžní zůstatky stejné) poptávka po peněžních zůstatcích vyvolá prodej dluhopisů a jiných aktiv, což zvýší na trhu jejich nabídku, ale sníží jejich cenu vzroste úroková míra klesne však spotřeba a investice Při snížení cenové hladiny je jednání ekonomických subjektů přesně opačné.

6 Rovnováha trhu peněz poptávka po penězích se střetává s peněžní zásobou model vychází z pevného výnosu dluhopisů – vzroste-li jejich cena, výnos je stejný, klesá úrok D - poptávka po peněžních zůstatcích (hotovost, peníze na účtech) úroková míra (r) MS - nominální peněžní zásoba MS P MS2 P MS - reálná peněžní zásoba P D r1 - při takové úrokové míře lidé a firmy nechtějí držet peněžní zůstatky a chtějí nakupovat dluhopisy. V důsledku toho stoupá cena (např. z 1000 na 1200) dluhopisu a klesá jejich úroková míra (výnos je pevně daný - např. 100) r1 rE r2 - lidé chtějí spíše držet peníze, prodávají dluhopisy - jejich cena klesá, jejich úroková míra se zvyšuje r3 r2 pokud bankovní soustava zvýší peněžní zásobu, klesne úroková míra MS P MS P (M/P)1 (M/P)2

7 Agregátní poptávka P1 P P2 HDP1 HDP0 HDP2 P (cenová hladina) AD0
reálný HDP Pohyb po křivce AD vzniká, když se při neměnné cenové hladině mění nominální peněžní zásoba.

8 Agregátní poptávka P HDP1 HDP0 HDP2 P (cenová hladina) AD2 AD0 AD1
reálný HDP Posun agregátní poptávky doprava je způsoben vyšší nominální peněžní zásobou a naopak.

9 Agregátní nabídka Agregátní nabídka = vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který chtějí firmy vyrábět Zvýší se cenová hladina firmy i lidé podlehnou tzv. peněžní iluzi firmy si myslí, že roste cena zboží, které produkují, ale „nevidí“ růst ostatních cen, proto se rozhodnou více vyrábět a poptávají práci za vyšší nominální mzdy za vyšší nominální mzdy jsou zaměstnanci leckdy ochotni i více pracovat roste produkce i nezaměstnanost Zvyšují-li všechny firmy výrobu, konkurují si přitom o výrobní faktory, vyvolávají po nich vyšší poptávku a tím zvyšují jejich ceny, tím ale dochází k vyšším nákladům těchto firem (rostou mzdy, renty, úroky) peněžní iluze vyprchá – zaměstnanci si uvědomí, že jejich zvýšené nominální mzdy stírají vyšší ceny zboží a služeb, sníží se tak nabídka jejich práce, zaměstnanost se vrací na původní úroveň

10 Agregátní nabídka Sníží-li se cenová hladina firmy i lidé podlehnou tzv. peněžní iluzi firmy si myslí, že klesá cena zboží, které produkují, mají tendenci snížit produkci, a snížit zaměstnancům nominální mzdy za nižší nominální mzdy nejsou zaměstnanci ochotni tolik pracovat klesá produkce i nezaměstnanost peněžní iluze vyprchá – zaměstnanci si uvědomí, že jejich snížené nominální mzdy kompenzují nižší ceny zboží a služeb, zvýší se proto i nabídka jejich práce, zaměstnanost se vrací na původní úroveň Agregátní nabídka = vztah mezi cenovou hladinou a reálným HDP, který chtějí firmy vyrábět

11 Kolektivní smlouvy mzdy nejsou tak pružné
mzdové dohody jsou většinou dlouhodobějšího charakteru, snižování mezd naráží rovněž na fakt, že odbory zastřešují všechny zaměstnance, takže buď by se snižovalo všem nebo nikomu a většinou tedy nikomu…firmám nezbývá, než propouštět klesne–li poptávka po jejich produktech, jsou firmy nuceny snižovat výrobu  propouštějí  roste nezaměstnanost až s časovým odstupem, po vypršení mzdových dohod, dochází k novým vyjednáváním, při vysoké zaměstnanosti jsou odbory akceptovat nižší mzdy

12 (produkt vyráběný při přirozené míře nezaměstnanosti)
Agregátní nabídka P ASL AS HDPP = potenciální produkt (produkt vyráběný při přirozené míře nezaměstnanosti) P1 P0 P2 HDP2 HDPP HDP1 reálný HDP

13 Poptávkové šoky P ASL AD´ AD AS´ AS C P2 P1 B P0 A HDP2 HDPP HDP1
Ekonomika vyrábí potenciální produkt  Centrální banka zvýší peněžní zásobu  vzroste agregátní poptávka  peněžní iluze (vyšší ceny, vyšší mzdy, vyšší produkt, vyšší zaměstnanost)  pak se iluze „rozplynou“  ekonomika se vrací k potenciálnímu produktu, ale při vyšší cenové hladině Analogicky by klesla agregátní poptávka při snížení peněžní zásoby a potenciální produkt by se tak vrátil zpět do bodu A, vzhledem ke zmíněné nepružnosti mezd by to ale mohlo při zvýšené nezaměstnanosti trvat trochu déle… P ASL AD´ AD AS´ AS C P2 P1 B P0 A HDP2 HDPP HDP1 reálný HDP

14 Nabídkové šoky P ASL AD AS´ AS B P1 P0 A HDP1 HDPP reálný HDP
K nabídkovým šokům dochází při náhlém zvýšení nákladů (proto také někdy tzv. „nákladové šoky“). Např. zvýší-li se mzdy, ale nevzroste-li produktivita práce (příčinou obvykle odbory). Firmy zareagují zvýšením cen, což však vyvolá snížení produkce a to vede k propouštění. Vzniká nedobrovolná nezaměstnanost a trvá, dokud se nesníží nominální mzdy. V případě např. „ropného šoku) P ASL AD AS´ AS B P1 P0 A HDP1 HDPP reálný HDP

15 Hospodářský cyklus zvyšování kapacity hospodářství k výrobě zboží a služeb, které lidé požadují HDP vrchol trend expanze recese délka cyklu t (čas)

16 Příčiny hospodářských cyklů
monetární vs. reálné teorie cyklu Monetární teorie cyklu (mj. F. Hayek) příčina v poptávkových „šocích“ vyvolaných změnami peněžní zásoby Reálná teorie cyklu (J.M. Keynes, Schumpeter) příčiny ve vlnách investičního optimismu a pesimismu (Keynes) příčiny v cyklech inovačních vln (v podstatě příznivých „nabídkových šoků“)

17 Finanční krize nižší úrokové míry = vyšší cena aktiv
klesá-li úroková míra, roste investiční optimismus roste-li nezdravý optimismus u všech investorů, roste cena cenných papírů, aniž by rostla skutečná hodnota držených cenných papírů „bublina“ zhroucení cen vyvolává finanční krizi, která vyvolává hospodářskou recesi

18 Hospodářský růst v ekonomické teorii se tím rozumí zvyšování potenciálního HDP v praxi obvykle zaměňováno s růstem reálného HDP Potenciální HDP  produkt, vyráběný při přirozené míře nezaměstnanosti  není ovlivněn změnami cenové hladiny  jde o maximální úroveň HDP, které lze dosahovat při daném stavu technologie a počtu obyvatelstva, aniž by došlo k urychlení inflace