GEOGRAFIE ČR úvod, historický vývoj, administrativní členění

Prezentace na téma: "GEOGRAFIE ČR úvod, historický vývoj, administrativní členění"— Transkript prezentace:

1 GEOGRAFIE ČR úvod, historický vývoj, administrativní členění
GER2, přednáška 1 letní semestr 2009 Mgr. Michal Holub,

2 GEOGRAFIE ČR termíny přednášek - sylabus předmětu - blokové cvičení - požadavky ke zkoušce - vstupní dotazník - dotazy?

3 GEOGRAFIE ČR ÚVOD Geografie je „multidisciplinární“ věda, zabývající se prostorovým rozšířením jevů na Zemi. Studuje nejen jejich statickou (současnou) podobu, ale také jejich interakci a vývoj v čase.

4 GEOGRAFIE ČR ÚVOD Geografii lze rozčlenit na více skupin, nejčastější je zhruba toto: fyzická geografie (vodstvo, vegetace, orografie, klima, geomorfologie…) socioekonomická geografie (obyvatelstvo, průmysl, zemědělství, admin. členění…) regionální geografie (FG i SEG v rámci vybraného území) Podle některých definic sem patří i kartografie.

5 GEOGRAFIE ČR ÚVOD My se zaměříme na regionální geografii ČR, a to jak z pohledu fyzického, tak i socioekonomického. Kartografií Vás trápit nebudu…

6 HISTORICKÝ VÝVOJ Velká Morava, Přemyslovské Čechy, Habsburkové…
Rakousko-Uhersko do roku Československo Česko-Slovenská republika Protektorát Čechy a Morava Československá republika Československá socialistická republika Česká a Slovenská Federativní Republika Česká republika 1993-současnost

7 HISTORICKÝ VÝVOJ RAKOUSKO-UHERSKO 1867-1918
státní útvar, vzniklý po prohrané rakousko-pruské válce přeměnou Habsburské monarchie na unii dvě části Předlitavsko a Zalitavsko součástí Předlitavska i Království České a Markrabství Moravské v roce 1910 v mělo Rakousko-Uhersko 51 milionů obyvatel a km2 unie dvou celků je patrná i na znaku

8 HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKOSLOVENSKO 1918-1938
státní útvar, vzniklý po rozpadu Rakouska-Uherska v souvislosti s výsledky 1. sv. války tzv. První republika součástí byla Podkarpatská Rus (až 24°39´ v.d.) toto období končí Mnichovskou dohodou a začíná Druhá republika Mapka ukazuje původní hranice Rakouska-Uherska (šedá) a nové uspořádání po I. sv. válce (červená)

9 HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKO-SLOVENSKÁ REPUBLIKA 1938-1939
státní útvar, vzniklý po Mnichovské dohodě tzv. Druhá republika trvala jen 167 dní již bez Podkarpatské Rusi a části Horních Uher, oboje si přisvojilo Maďarsko

10 HISTORICKÝ VÝVOJ PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA 1939-1945
státní útvar, vzniklý po okupaci nacistickým Německem (Protektorat Böhmen und Mähren) bez Slovenska (Slovenský štát) a celých Sudet (o třetinu obyvatelstva méně) konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války

11 mapa západní části protektorátu s největším úbytkem území
HISTORICKÝ VÝVOJ PROTEKTORÁT ČECHY A MORAVA mapa západní části protektorátu s největším úbytkem území

12 HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKOSLOVENSKÁ REPUBLIKA 1945-1990
obnovení Československa po II. sv. válce, ovšem již bez Podkarpatské Rusi, která připadla Ukrajině (resp. SSSR) 3-4 miliony německého a maďarského obyvatelstva „odsunuto“, tzv. Benešovy dekrety konec v květnu 1945 s ukončením II. sv. války v roce 1960 do názvu vsunut přívlastek „socialistická“

13 HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKÁ A SLOVENSKÁ FEDERATIVNÍ REPUBLIKA 1990-1992
po „sametu“ vleklé spory o uspořádání obou federativních republik změna názvu nestačila (tzv. „pomlčková válka“) a tak od nenásilně vznikají dva samostatné státní útvary dlouhá a náročná jednání týmů premiérů Václava Klause a Vladimíra Mečiara

14 HISTORICKÝ VÝVOJ ČESKÁ REPUBLIKA 1993-?
samostatný stát zahrnující Čechy, Moravu a část Slezska km2, obyvatel s Polskem jednání o výměně cca 400 ha území na Opavsku či průběh hranice se Slovenskem

15 ČR V RÁMCI EVROPY NATO Severoatlantická aliance, založena 1949
ČR součástí od roku 1999 bezpečnostní organizace, reakce západních demokracií na vývoj v Evropě

16 ČR V RÁMCI EVROPY EVROPSKÁ UNIE
vznik v roce 1992 na základě Maastrichtské smlouvy, navazující na předchozí společenství (EHS, ES) ČR součástí od roku 2004, v roce 2007 rozšíření o další země (Bulh.,Rum.) ekonomické sdružení, nyní 27 zemí s cca 500 miliony obyvatel

17 ČR V RÁMCI EVROPY

18 ČR V RÁMCI EVROPY SCHENGENSKÝ PROSTOR
na základě Schengenské dohody z roku 1985 (prováděcí úmluva v roce 1990) zaručuje volný pohyb osob v rámci členských zemí hraniční přechody jsou odstraněny a hranici lze překročit kdekoliv vnější hranice prostoru je střežena pečlivěji, zákaz vstupu udělený v kterémkoliv státě je pak platný i pro celý prostor ČR vstoupilo do prostoru v prosinci 2007 a jelikož tak učinilo i Polsko a Slovensko, nemáme žádnou vnější hranici ze zemí EU není členy Velká Británie, Irsko, Bulharsko, Rumunsko a Kypr navíc Norsko, Island a Švýcarsko

19 ČR V RÁMCI EVROPY EUROREGIONY
regionální formy partnerství přes hranice státu hospodářská, kulturní a společenská spolupráce „mapy, propagace, silnice, setkání, dotace“

20 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
KRAJE OKRESY OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM OBCE KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ NUTS regiony soudržnosti

21 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
KRAJE nově vznikly roku 2000, celkem 14 v ČR tzv. Vyšší územní samosprávné celky (VÚSC) v letech bylo krajů 7, což bylo z hlediska správy území málo Středočeský kraj nemá krajské město, ale sídlo je v Praze Krajský úřad vykonává přenesenou působnost státní správy nejvyšším představitelem kraje je hejtman

22 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ KRAJE
Název kraje Obyvatelstvo 9/2008 okresy Počet SO ORP Počet SO POÚ obce části obcí Výměra v km2 Hlavní město Praha 1 146 496 Středočeský 12 26 55 1146 2782 11015 Jihočeský 7 17 37 623 1974 10057 Plzeňský 15 35 501 1543 7561 Karlovarský 3 14 132 516 3315 Ústecký 16 30 354 1139 5335 Liberecký 4 10 21 216 763 3163 Královéhradecký 5 448 1073 4758 Pardubický 452 992 4519 Vysočina 729 1443 6925 Jihomoravský 34 647 871 7066 Olomoucký 13 19 394 755 5159 Zlínský 25 304 438 3964 Moravskoslezský 6 22 31 302 636 5533

23 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
OKRESY od roku 2003 zrušeny okresní úřady, jednotky však existují dál (statistická jednotka, členění soudů) pravomoci okresních úřadů přesunuty „nahoru i dolů“ celkem 77 v ČR od roku 1996 nový okres Jeseník, jinak je jejich členění platné z roku 1960 dříve se lišily soudní a správní okresy

24 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ

25 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ (ORP) tzv. obce III. typu mezičlánek řízení mezi krajem a obcí celkem 205 v ČR agenda odpovídá zhruba bývalým okresním úřadům, proto se těmto územím říká „malé okresy“

26 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
OBCE S POVĚŘENÝM OBECNÍM ÚŘADEM (POÚ) tzv. obce II. typu část pravomocí jako obec „trojková“ celkem 389 v ČR

27 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
OBEC obec je základní článek státní správy i samosprávy jeden či více katastrů obec spravuje volené zastupitelstvo a rada obce, v čele je starosta (primátor) obec má vlastní hospodaření (rozpočet) celkem cca 6500 obcí v ČR intravilán a extravilán

28 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
KATASTRÁLNÍ ÚZEMÍ obec může mít více katastrů (obec Hostivice – k.ú. Hostivice a k.ú. Litovice) jedinečný název v rámci ČR obec, městská část či osada celkem cca k.ú. v rámci k.ú. jsou parcely a budovy číslovány souvislou číselnou řadou

29 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ
NUTS regiony soudržnosti statistická jednotka pro potřeby Eurostatu a dotační politiky členění ČR zapadá do klasifikace NUTS (zkratka La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) v rámci Evropské unie návrh členění ČR (NUTS 1 až 3) schválen v lednu 1999 úroveň NUTS 1 zahrnuje celou ČR úroveň NUTS 2 slučuje některé kraje (8 jednotek) úroveň NUTS 3 je totožná s kraji úroveň NUTS 4 je totožná s okresy úroveň NUTS 5 je totožná s obcemi

30 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ

31 ADMINISTRATIVNÍ ČLENĚNÍ