Jsem zemědělec a potřebuji podpořit… Seminář 8. září 2010

Prezentace na téma: "Jsem zemědělec a potřebuji podpořit… Seminář 8. září 2010"— Transkript prezentace:

1 Jsem zemědělec a potřebuji podpořit… Seminář 8. září 2010
Ing. Tereza Svačinová Katerda západoevrospkých studií IMS FSV UK

2 Obsah prezentace Specifika agrárního trhu
Některé důvody vzniku Společné zemědělské politiky (dále jen SZP) Proč je SZP tak kontroverzní politika? Stručné seznámení s problematikou SZP. Základní principy a regulační mechanismy SZP Kompenzační platby Přehled možných dotací pro ČR Vize českého zemědělství Shrnutí a budoucnost SZP

3 Specifika agrárního sektoru Proč je třeba ho finančně podporovat?
závislost na přírodních podmínkách nevýhodné postavení producentů biologický charakter výroby ekologie a krajinotvorba specifický produkt a omezená skladovatelnost nesoulad výrobního procesu s požadavky trhu nesoulad nákladů a výnosů rostoucí požadavky na kvalitu

4 Další důvody vzniku SZP
historicko - politické, strategické, konkurenční důvody Po válce - Evropa dovozce potravin, - srovnání s USA nelichotivé, - evropské zemědělství neefektivní Pro zajímavost pár čísel: EHS - 17,5 mil. zemědělců, 65 mil. ha, živilo 150 mil. lidí USA - 4 mil zemědělců, 400 mil. hektarů, živilo 200 milionů lidí.

5 Stručné seznámení s problematikou SZP
Proč je SZP tak kontroverzní politika? vysoké výdaje do agrárního sektoru přibližně 55 miliard EUR ročně = 40 % z rozpočtu EU (zdroj:Evropská Komise, 2010) Rozdílná významnost agrárního sektoru (AS) v členských zemích (ČZ) – podíl zemědělství na HDP Odlišné podmínky pro zemědělství a úroveň agrárního sektoru v ČZ Ale pozor!!! SZP nejsou jen zemědělští producenti, ale též celý zpracovatelský průmysl!!!

6 Cíle SZP Vymezeny v Římských smlouvách (1957), zejména čl. 39, odstavec 1. Zvýšení produktivity práce v zemědělství Zajištění životní úrovně zemědělcům - tzv. příjmová parita Stabilizace zemědělských trhů Zajištění plynulého zásobování Zajištění dodávek potravin spotřebitelům a zemědělských surovin zpracovatelům za rozumné ceny

7 Vytvoření SZP a její realizace v počátcích
SZP – komunitární charakter tj. všechny pravomoci a jednání na úroveň Společenství Klady - ↑ objem produkce, z importéra exportér, rozvoj AS, stabilizace ekonomické situace na venkově, ↑ životní úrovně zemědělců Zápory - rostoucí finanční náročnost, pěstitelské a chovatelské postupy nešetrné k ŽP Problémem bylo, že se některé cíle SZP navzájem trochu vylučovaly!!!

8 Základní principy SZP Princip jednotného společného trhu – v rámci EU volný pohyb produktů, tj. stejná možnost uplatnění, stejné podmínky pro všechny, jednotná legislativa, jednotná pravidla v rámci každé Společné organizace trhu (SOT) Princip komunitární preference – přednostní odběr výrobků z EU, toto pravidlo má chránit před levnými dovozy Princip finanční solidarity – rozložení nákladů na SZP rovnoměrně na všechny členské země

9 Regulační mechanismy SZP
Cenové regulace Produkční kvóty Zvláštní prémie Regulace zahraničního obchodu (např. vývozní subvence) KOMPENZAČNÍ PLATBY Společné tržní organizace (STO) O regulačních opatřeních, cenách, přímých platbách atd. informuje Státní zemědělský intervenční fond (SZIF).

10 Kompenzační platby Hrají dnes klíčovou roli
Významná položka zemědělské části rozpočtu Rozlišujeme tři druhy kompenzačních plateb: Přímé platby (Direct payments) – kompenzují snižování cen Kompenzační platby za produkci ve znevýhodněných oblastech (LFA – Less Favoured Areas) Platby zemědělcům za agroenvironmentální opatření (Agri-environment measures)

11 Přímé platby - vývoj Cíl: zajistit zemědělcům dostatečný příjem, jak se postupně snižují ostatní regulační opatření 1. typ PP - vázán k produkci Důsledky: nadprodukci, nešetrné k ŽP (intenzivní způsob hospodaření) zemědělci kladli důraz na kvantitu a ne na kvalitu 2. typ PP - vázán k zemědělské ploše (zaveden reformou z r. 2003) Výhody: platby na hektar už nemotivují zemědělce ke zvyšování produkce, šetrný k ŽP a tedy i větší bezpečnost potravin, umožňuje zemědělcům větší svobodu výběru plodin, stejná podpora na cokoli

12 Jak platby fungují v praxi? Platby SPS
(Single Payment Scheme, jednotná platba na farmu) - platí pro staré členské země + Slovinsko a Malta Aby mohl zemědělec získat přímou platbu, musí mu být vyměřen finanční nárok, ten se vypočítá: buď podle přímých plateb obdržených v referenčním období nebo podle počtu způsobilých hektarů v majetku zemědělce během prvního roku fungování režimu jednotné platby na farmu

13 Jak platby fungují v praxi? Platby SAPS
(Single Area Payment Scheme,jednotná platba na plochu) využívají nové členské země, které přistoupily v roce 2004 a 2007 SAPS ve formě jednotné platby na hektar se stanovují jednou ročně výpočtem podle tohoto vzorce: Roční finanční rámec daného státu Zemědělská plocha daného státu k Pozn. Postupně dochází k procentuálnímu navyšování finančního rámce, jak se přibližujeme k roku 2013, kdy má dojít k vyrovnání úrovně dotací. Pro představu: v období od do byla stanovena výše jednotné platby na plochu pro ČR – 3 072,70 Kč/ha

14 Jak platby fungují v praxi? „cross- compliance“
Podmínkou získání přímých plateb pro staré členské státy je dodržování zásady „cross- compliance“ (křížový soulad) - zavedena reformou z r. 2003 - čerpání plateb je podmíněno ochranou ŽP, péčí o zvířata nebo například respektováním požadavků na kvalitu a nezávadnost potravin Nové členské státy jsou dočasně osvobozeny od povinného plnění všech požadavků.

15 Jak platby fungují v praxi? Doplňkové platby
Na některé plodiny jsou k platbám SAPS připláceny ještě tzv.doplňkové platby neboli Top-Up platby. Národní doplňkové platby byly v roce 2007 v ČR poskytnuty například na: len na vlákno (3843 Kč/ha), chmel (6430 Kč/ha), přežvýkavce a další. !!! Top-Up platby jsou vypláceny až po přiznání dotace SAPS, jinak není nárok ani na Top-Up!!!

16 Zhodnocení kompenzačních plateb
Klady LFA plateb - horké oblasti – nejsou eroze Klady plateb na plochu - požáry v Řecku povodně ČR úroda zničena, ale dotace stejně dostali

17 Dlouhodobý vývoj prostředků vynakládaných na zemědělský sektor

18 Přehled dotací pro ČR Dobíhající a ukončené dotace:
Dotace podle nařízení vlády č. 505/2000 Sb. ( k podpoře mimoprodukčních funkcí zemědělství, udržování krajiny, LFA oblasti atd.) Energetické plodiny (Podpora ve výši 45 € / ha a rok pro plochy oseté energetickými plodinami do maximální garantované plochy ha v rámci celé EU – tzv. uhlíkový kredit) Horizontální plán rozvoje venkova Operační program Zemědělství LEADER ČR SAPARD Od období let 2004 – 2009 dostali čeští zemědělci přibližně 150 mld. Kč v dotacích, z toho: Přímé platby – cca 97 mld. Kč Rozvoj venkova – cca 38 mld Kč Tržní opatření – cca 13 mld Kč

19 Přehled možných dotací pro ČR
Současné dotace: Přímé platby Program rozvoje venkova ČR na období Operační program Rybářství na období Dotace v rámci Společné organizace trhu Národní dotace Podpůrný a garanční lesnický fond OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství (RVMZ) (navazuje na SAPARD) Seznam příjemců dotací dostupný na:

20 Jednotná žádost o dotace
Od 12. dubna možné podávat tzv. Jednotné žádosti, která může obsahovat žádosti o dotaci pro následující opatření: jednotná platba na plochu (SAPS), národní doplňkové platby k jednotné platbě na plochu (Top-Up), oddělená platba za cukr (SSP) (kompenzace snížení garantované ceny cukrové řepy) platba na krávy chované v systému s tržní produkcí mléka (dojnice), oddělená platba za rajčata (STP) (pouze rajčata určena ke zpracování) platby v rámci méně příznivých oblastí (LFA), agroenvironmentální opatření (AEO), platby v rámci oblastí Natura 2000 na zemědělské půdě.

21 Budoucnost českého zemědělství - vize po roce 2010
Bývalý ministr Šebesta zřídil v prosinci 2009 skupinu pro strategické otázky. 12 pracovních týmů vedených koordinátory z Mze V týmech odborníci vládních i nevládních zemědělských organizací, z akademické sféry, zástupci regionů, politické reprezentace atd. 27. května 2010 vyšel dokument s názvem Vize českého zemědělství po roce 2010 Volně ke stažení na stránkách Mze:

22 Budoucnost českého zemědělství - některé vybrané cíle
Kampaň za účelem zvýšit zájem o regionální produkty – např.farmářské trhy – velký potenciál do budoucna Vhodně vyvážit produkční a mimoprodukční funkce zemědělství Vyjasnit na národní úrovni kompetence v oblasti rozvoje venkova Zvýšit a udržet míru zaměstnanosti ve venkovských oblastech Zvýšit podíl českých potravin na tuzemském trhu Posílit propagaci a marketing kvalitních českých výrobků Zvýšit podíl obhospodařovávané půdy ve vlastnictví českých zemědělců

23 Shrnutí a budoucnost SZP
SZP – komplikovaná politika, zájmy ČZ odlišné, občas protichůdné, těžké sjednotit pravidla, aby vyhovovala všem! Rozvoj venkova a ochrana ŽP nabývají stále většího významu, ale POZOR!!! nezapomenout také na základní cíle SZP jako zajistit stabilní zemědělské trhy, omezit výkyvy cen, zajistit stabilní příjmy zemědělcům a dostatek kvalitních a nezávadných potravin spotřebitelům! Velké změny SZP nelze očekávat především díky silnému vlivu zájmových skupin na instituce EU (COPA-COGECA atd.) Přijetí Lisabonské smlouvy – Evropský parlament z konzultační role do role spolurozhodovací Nový komisař pro zemědělství Dacian Ciolios je rumunské národnosti a tedy dobře ví, jaký je stav agrárního sektoru v nových členských zemích, mimo jiné slíbil, že se zasadí o srovnání úrovně dotací

24 Doporučení pro SZP Nadále posilovat zemědělství a jeho konkurenceschopnost Udržovat stabilní úroveň cen Snížit náklady na SZP Srovnat úroveň dotací Častější revize a reformy SZP Pozor na odklon od produkce Věnovat pozornost také situaci vně EU Zlepšit informovanost a vzdělanost o SZP u široké veřejnosti

25 Děkuji za pozornost