Pedagogika jako věda (vědecká disciplína)

Prezentace na téma: "Pedagogika jako věda (vědecká disciplína)"— Transkript prezentace:

1 Pedagogika jako věda (vědecká disciplína)
Seminář k nástinu dějin pedagogiky a úvodu do pedagogiky Téma: Pedagogika jako věda (vědecká disciplína) Kateřina Dvořáková

2 1. Vznik pedagogiky jako vědecké disciplíny
Termín pedagogika Z antického Řecka, slovem paidagógos byl označován otrok, který pečoval o syna svého pána, doprovázel jej na cvičení a do školy (tento výraz se přesunul do antické latiny – jakožto paedagogus s posunutým významem otrok – učitel, vychovatel.) Definice pojmu pedagogika Přesná definice není k dispozici, pedagogika chápána jako věda s širokým spektrem zájmů a obrovským polem působnosti – zde tedy ty nejvýstižnější: 1. pedagogika = věda a výzkum zabývající se vzděláváním a výchovou v nejrůznějších sférách života společnosti. Není tedy vázána pouze na vzdělávání ve školských institucích a na populaci dětí a mládeže. (Pedagogický slovník) 2. pedagogika = věda o permanentní výchově, o celoživotní výchově dětí, mládeže i dospělých. (Vladimír Jůva)

3 Základní charakter pedagogiky:
Věda o edukaci (o výchově a vzdělávání). Zahrnuje teorii i praxi, má charakter normativní (pedagogika vytváří určité normy, vzory, doporučení, jak realizovat edukaci) a zároveň i explanativní ( zjišťuje, popisuje, vysvětluje různé jevy edukační reality). Má svůj předmět bádání, význam a úkoly, obsahovou strukturu , účel a poslání, výzkum a jeho metody.

4 Vznik, prameny: jako vědní obor se začala vytvářet v době, kdy výchova začala hrát v životě společnosti důležitou úlohu a kdy vznikla potřeba vytvořit výchovně vzdělávací instituce zobecnění praktických pedagogických zkušeností existovalo i prvobytně pospolné společnosti v otrokářské společnosti lze mluvit o konkrétnějším utváření pedagogického myšlení ve starém Řecku a Římě – soustavy pedagogických názorů na hlavní otázky výchovy a vyučování pedagogika se zprvu rozvíjela v rámci filozofie, postupně se začala formovat jako samostatný poznatkový obor

5 Dílčí pedagogické disciplíny:
obecná pedagogika (formuluje cíle, pojmy, kategorie) didaktika (teorie vzdělání a vyučování) teorie výchovy (zkoumá cíle, úkoly, obsah, metody a organizaci výchovy tělesné, rozumové, pracovní a technické, mravní a estetické) teorie mimoškolní výchovy sociální pedagogika (společenské fce výchovy) speciální pedagogika (somatopedie, oftalmopedie, logopedie, surdopedie, psychopedie, etopedie,…) srovnávací pedagogika (zaměřena na jevy, které lze srovnávat, příp. učební plány) teorie řízení a správy škol dílčí pedagogické obory (teorie výchovy v jeslích, předškolní pedagogika, školní pedagogika, vysokoškolská pedagogika)

6 Vztah k jiným vědám: pedagogiku zařazujeme mezi vědy společenské
je těsně spjata s jinými vědami (společenskými, technickými, přírodními,…) vědy, s nimiž se těsně stýká: - filozofie, biologie, psychologie sociologie, logika, matematika, historie, právní vědy, estetika, architektura, ekonomické vědy, geografie , fyzika, chemie

7 2. Předmět pedagogiky: Předmětem pedagogiky je výchova
analyzuje výchovný proces zkoumá jeho zákonitosti a definuje podmínky úspěšné a účinné výchovně vzdělávací práce Pedagogika se zabývá člověkem v situaci výchovy, zabývá se vším, co vytváří nějaké edukační prostředí, procesy, jež se v těchto prostředích realizují, a výsledky a efekty těchto procesů. (Jan Průcha) Výchova: cílevědomé, záměrné, soustavné a organizované působení na člověka rozvíjení osobnosti (různé definice)

8 Složky výchovy: existují různá pojetí, např. Spencer vymezil 3 složky (rozumovou, tělesnou a mravní) Dnes nejčastěji používáno 5 složek: rozumová mravní estetická tělesná pracovní Základní činitelé výchovy: pedagog vychovávaný jedinec prostředky výchovy Účinnost výchovy závisí na kvalitách pedagogovy osobnosti, jeho činnosti, i na předpokladech a aktivitě žáků. Funkce výchovy: Příprava k sociálním rolím Rozvoj základních kvalit osobnosti Rozvoj v kulturních oblastech

9 Význam pedagogiky: Teoretický význam – odhaluje zákonitosti výchovy a její důležitou úlohu v životě jedince a společnosti Praktický význam – množství podnětů pro edukační aktivity výchovným a školským pracovníkům, rodičům i pracovníkům souvisejících profesí. Úkoly pedagogiky: Analytické úkoly – ped. zkoumá aktuální výchovnou realitu Verifikační úkoly – ped. ověřuje, zda dosud platí určité poznatky Prognostické úkoly – ped. formuluje perspektivní výchovné cíle

10 Obsahová náplň pedagogiky
Předmět pedagogiky (výchova člověka) je natolik rozsáhlý, že musíme přistoupit k rozdělení vědy na specializované disciplíny: Podle obsahu zkoumání: obecná ped., srovnávací ped., dějiny ped. a školství, teorie výchovy, obecná didaktika, oborové didaktiky, ped. diagnostika, ped. evaluace, ped. prognostika, teorie řízení škol a školství, technologie vzdělávání. Podle věku: předškolní ped., školní, vysokoškolská, andragogika (výchova a vzdělávání dospělých), gerontagogika (výchova a vzdělávání seniorů) Podle fází společenského vývoje: antická, křesťanská, renesanční, reformní, pragmatická, moderní a postmoderní pedagogika Speciálně pedagogické vědy: psychopedie, somatopedie, surdopedie, logopedie, oftalmopedie, etopedie Podle oblastí aplikace: rodinná, sociální, profesní, inženýrská, vojenská ped., ped. volného času, výchova v nápravných zařízeních, výchova v organizacích dětí a mládeže, alternativní

11 Literatura: JŮVA, V. sen. a jun. Úvod do pedagogiky. Brno: Paido, 1999. JŮVA, V.et al. Základy pedagogiky (pro doplňující pedagogické studium). Brno: Paido, 2001. PRŮCHA, J. Moderní pedagogika. Praha: Portál, 1997. PRŮCHA, J.; WALTEROVÁ, E.; MAREŠ, J.; Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2001