Subjektivní stránka trestného činu

Prezentace na téma: "Subjektivní stránka trestného činu"— Transkript prezentace:

1 Subjektivní stránka trestného činu
TRESTNÍ PRÁVO Subjektivní stránka trestného činu Mgr. Petr Čechák, Ph.D.

2 Subjektivní stránka trestné činu
Subjektivní stránka trestného činu vnitřní stránka trestného činu z hlediska psychiky pachatele Obligatorní znaky: zavinění Fakultativní znaky: pohnutka, cíl a záměr trestného činu Zavinění vnitřní (psychický) vztah pachatele k určitým skutečnostem, jež zakládají trestný čin princip odpovědnosti za zavinění (nepostačí, že někdo škodlivý následek způsobil, ale musí jej také zavinit) „k trestní odpovědnosti za trestný čin je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li trestní zákon výslovně, že postačí zvinění z nedbalosti „ (§ 13/2 TZ) Zavinění k okolnosti zvlášť přitěžující - § 17 - těžší následek – postačí nedbalost, nevyžaduje-li TZ úmysl - jiná skutečnost – nevědomá nedbalost, nevyžaduje-li TZ vědomou nedbalost Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

3 Subjektivní stránka trestné činu
Bipartice forem zavinění 1) úmyslné zavinění (§15 TZ – dolus) 2) nedbalostní zavinění (§16 TZ - culpa) Kritéria pro dělení forem zavinění: a) složka vědění (intelektuální složka zavinění) (otázka, zda pachatel věděl, že může vyvolat škodlivý následek) b) složka vůle (volní složka zavinění) (otázka, zda škodlivý následek chtěl vyvolat – může zahrnovat i srozumění) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

4 Subjektivní stránka trestné činu
Zavinění se musí vztahovat na všechny skutečnosti, které jsou znakem skutkové podstaty trestného činu (postačí i pouze faktická znalost a laická představa) Představa pachatele se nemusí vždy shodovat s výsledkem - nesmí se však odchylovat v podstatných rysech (pak by již nebyla kryta zaviněním – jednalo by se o omyl) Rozhodné, zda zavinění bylo dáno v době spáchání činu (nikoli před ani po činu) Zavinění lze většinou dokazovat pouze nepřímo z okolností objektivní povahy; v pochybnostech ve vztahu ke skutkovým otázkám - zásada in dubio pro reo) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

5 Subjektivní stránka trestné činu
Úmysl 1) Úmysl přímý (dolus directus) - §15 odst. 1 písm. a) TZ Pachatel věděl, že poruší či ohrozí zájem chráněný TZ či že jej může ohrozit a ohrozit jej chtěl. 2) Úmysl nepřímý (dolus eventualis) - §15 odst. 1 písm. b) TZ Pachatel věděl, že svým jednáním může zájem chráněný TZ poškodit nebo ohrozit a byl s tím pro ten případ srozuměn. Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

6 Subjektivní stránka trestné činu
Úmysl Intelektuální složka Pachatel si představuje rozhodné skutečnosti jako možné Volní složka Přímý úmysl – pachatel chtěl způsobit daný následek Nepřímý úmysl – pachatel je s následky srozuměn (smířen s tím, že následek může nastat - §15/2 TZ) nepřímý úmysl i tehdy, pokud je pachateli výsledek lhostejný (je mu jedno, zda škodlivý následek nastane či nikoli) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

7 Subjektivní stránka trestné činu
Přímý úmysl – pachatel vždy považuje-li daný následek za nutný - tento následek musí podle představ pachatele nutně nastat v důsledku jeho chování (počítá s jistotou), a to i tehdy, pokud tento následek aktivně nechce (otráví polévku, aby zabil konkrétní osobu, ví však, že ji budou jíst i jiní lidé) Nepřímý úmysl – pachatel sledoval jiný cíl - k jeho dosažení je smířen in eventum s ohrožením chráněného zájmu - pachatel nepočítá s jistotou, že daný následek nastane, ale pouze s možností tohoto následku a je s ním pro ten případ srozuměn - nepočítá však ani s žádnou konkrétní skutečností, která by zabránila tomuto následku (i situace, kdy pachatel spoléhá pouze na náhodu) Přímý úmysl jistota, že škodlivý následek nastane Nepřímý úmysl spoléhá na náhodu, že škodlivý následek nenastane Vědomá nedbalost pachatel počítá s konkrétní okolností, která má následku zabránit; a škodlivý následek nastane pouze díky náhodě Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

8 Subjektivní stránka trestné činu
Nedbalost zanedbáním povinné opatrnosti způsobí nezamýšlený následek 1) vědomá nedbalost - §16/1 písm. a) TZ Pachatel věděl, že může způsobem v TZ uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal na to, že takové porušení nebo ohrožení nenastane 2) nevědomá nedbalost - §16/1 písm. b) TZ Pachatel nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a ke svým osobním poměrům vědět měl a mohl Absence volní složky – pachatel nechce vyvolat škodlivý následek Složka intelektuální – ví o možnosti škodlivého následku, resp o ní neví, ač by měl a mohl vědět Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

9 Subjektivní stránka trestné činu
Hrubá nedbalost - §16 odst. 2 TZ - nepředstavuje zvláštní kategorii nedbalosti vedle nedbalosti vědomé a nevědomé - je představitelná ve vztahu k vědomé a nevědomé nedbalosti – zvyšuje míru nebezpečnosti těchto forem nedbalosti - postoj pachatele svědčí o zřejmé bezohlednosti k zájmům chráněným TZ (nebere na ně ohled) (pachatel např. ignoruje z lehkomyslnosti opakovaná upozornění na nutnost seznámit se s příslušnými předpisy) - pachatel svým přístupem (postojem) porušuje požadavek náležité opatrnosti Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

10 Subjektivní stránka trestné činu
Konstrukce skutkových podstat z hlediska zavinění Základní skutkové podstaty §13/2 TZ – k trestnosti je třeba úmyslného zavinění, nestanoví-li zákon výslovně, že postačí zavinění z nedbalosti formulace „byť i z nedbalosti“ – alternativně nedbalost i úmysl (např. § 155 TZ či 196/1 TZ Kvalifikované skutkové podstaty není-li stanoveno jinak, postačí nedbalost §17 TZ – k okolnosti podmiňující použití vyšší trestní sazby se přihlédne a) jde-li o těžší následek – i tehdy, zavinil-li z nedbalosti (smrt v případě těžké újmy na zdraví, způsobení vyšší škody §42 písm. k) b) jde-li o jinou skutečnost – postačí nevědomá nedbalost (bližší určení typového znaku skutkové podstaty – věk u znásilnění) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

11 Subjektivní stránka trestné činu
Omyl nesoulad pachatelova vědění (představ) se skutečností 1) omyl negativní pachatel určitou skutečnost nezná – neví o její existenci 2) omyl pozitivní určitou skutečnost mylně předpokládá, ač ta není dána B) 1) Skutkový omyl (§18 TZ) pachatel se mýlí ohledně skutkových okolností svého činu 2) Omyl právní (§19 TZ) neznalost nebo mylný výklad norem trestního práva či norem mimotrestních Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

12 Subjektivní stránka trestné činu
Skutkový omyl (§18 TZ) I) Skutkový omyl negativní (§18/1 TZ) pachatel nezná nebo nepředpokládá jako možnou určitou skutkovou okolnost Skutkový omyl vylučuje úmysl i vědomou nedbalost, možné zavinění ve formě nevědomé nedbalosti (v mlze se lovec domnívá, že střílí po zvěři a zabije člověka – nejde o vraždu) II) Skutkový omyl pozitivní (§18/2 TZ) pachatel mylně předpokládá existenci určité skutkové okolnosti Jednání pachatele trestné jako pokus nebo příprava (pachatel souloží s osobou již považuje mylně za mladší 15 let) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

13 Subjektivní stránka trestné činu
Skutkový omyl o okolnostech vylučujících protiprávnost 1) negativní omyl následky stejné jako pozitivní omyl o podmínkách trestnosti trestnost pouze přípravy či pokusu (osoba chce spáchat trestný čin (vždy pouze úmysl) a neví o tom, že zde je dána okolnost vylučující protiprávnost (usmrtí osobu, která chystá teroristický útok) 2) pozitivní omyl následky stejné jako negativní omyl o podmínkách trestnosti odpovědnost jen za nevědomou nedbalost tzv. putativní (tj. pouze domnělá) nutná obrana, krajní nouze aj. (zastřelí domnělého teroristu – to však např. jen herec, který si cvičil roli) Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

14 Subjektivní stránka trestné činu
Zvláštní případy skutkového omylu 1) omyl v předmětu útoku (error in objecto vel persona) zasáhne způsobem, který pachatel zamýšlel jiný předmět útoku (vrah v mlze omylem zastřelí jinou osobu, než zamýšlel – vraždy se dopustil) 2) omyl v kauzálním průběhu (aberatio iustus) – „odchýlení rány“ kauzální průběh je podstatně jiný, než pachatel zamýšlel (pachatel chce otrávit osobu A, otrávené jídlo ale sní osoba B – pachateli tak přičítán pokus dolózního činu vůči A a dokonaný kulpózní čin vůči B) 3) zvláštní případ omylu v kauzálním průběhu následek dosažen podstatně jinak, než pachatel zamýšlel (předpokládal) (chce osobu A zabít a tělo zakopat – A zemře na udušení až po zakopání) dva činy – pokus vraždy a následné kulpózní usmrcení Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

15 Subjektivní stránka trestné činu
Právní omyl (§19 TZ) I) Právní omyl pozitivní (mylně považuje daný čin u za trestný) tzv. putativní delikt – není trestný (zásada nullum crimen sine lege) II) Právní omyl negativní (pachatel neví, že daný čin je trestný) 1) právní omyl omluvitelný - vylučuje trestní odpovědnost §19/1 TZ – nejedná zaviněně, kdo při spáchání neví, že jedná protiprávně, nemohl-li se činu vyvarovat (typicky může jít o cizince, který nezná právo ČR) 2) právní omyl neomluvitelný - pouze polehčující okolnost tohoto omylu se bylo možno podle § 19/2 TZ vyvarovat Při neomluvitelném omylu možná odpovědnost i za úmysl Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

16 Subjektivní stránka trestné činu
§19/2 TZ – omylu se bylo možno vyvarovat, pokud pachatel a) měl povinnost se s právní úpravou seznámit (povinnost vyplývala z právního předpisu, úředního rozhodnutí, ze smlouvy, z jeho zaměstnání, povolání nebo funkce) b) protiprávnost činu mohl bez zřejmých obtíží rozeznat Negativní právní omyl mladistvého §11/1 písm. b) ZSVM - možno upustit od uložení sankce; podmínkou omluvitelná neznalost právních předpisů, a to vzhledem k věku, rozumové vyspělosti a prostředí, ve kterém žil Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

17 Subjektivní stránka trestné činu
Fakultativní znaky subjektivní stránky Pohnutka – vnitřní podnět, který pachatele vedl k rozhodnutí spáchat trestný čin (vztek, ziskuchtivost, žárlivost, soucit); může být znakem základní i kvalifikované skutkové podstaty Cíl (účel) – čeho chce pachatel dosáhnout (§316 TZ – vyzvídá utajovanou skutečnost s cílem vyzradit ji cizí moci) Další fakultativní znaky subjektivní stránky „jednotný záměr“ – pokračování v trestném činu – §116 TZ, rozrušení způsobené porodem - §142 TZ, aj. Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::

18 Subjektivní stránka trestné činu
Pojmy k zapamatování: Zavinění Úmysl přímý, úmysl nepřímý Vědomá nedbalost, nevědomá nedbalost Hrubá nedbalost Omyl právní, faktický, negativní, pozitivní Omluvitelný a neomluvitelný právní omyl Mgr. Petr Čechák, Ph.D., ::